V lednu spáchal stejným způsobem sebevraždu starosta nedalekých Tutlek František Kodytek. Černý trojúhelník uzavírá vesnice Liberk, jehož starostku vloni brutálně zavraždil její šestnáctiletý syn. Dostal za to devět let.

Podobný osud jinde v Česku stihl za posledních pět let podle dostupných informací jen starostu Velkého Luhu na Chebsku. V roce 2002 se oběsil poté, co na něj policie vytáhla obvinění ze zpronevěry dvou milionů korun.

A lidé v Deštném, známém zimním středisku, se ptají: proč? Sebevražda starosty je pro ně stejně nepochopitelná jako lednové oběšení starosty Tutlek pro tamní obyvatele.

„Je to šok, nerozumím tomu. Byl to pohodový a správný chlap,“ řekl obyvatel Deštného Jan Kuchař. Podobnými slovy přitakávají i další sousedé populárního starosty. „Chodil sem na pivo, sám jsem s ním rád mluvil,“ řekl štamgast místního hostince.

Podivné paralely

„Jen poslední týdny byl trochu zakřiknutý, ale nepřikládal jsem tomu váhu. A s žádnými osobními problémy se mi nesvěřil,“ dodal šokovaný místostarosta Martin Struhař.

Stejně tomu bylo v lednu v Tutlekách. I tamnímu starostovi bylo kolem padesátky a i on za sebou nechal dům a dvě děti. A i tam se spekulovalo, zda za sebevraždou nestály spory v obecním zastupitelstvu, které starosta neustál.

Pátrání policie

Policie motivy vyšetřuje. Nařídila pitvu, ale cizí zavinění starostovy smrti už vyloučila. Pátrání zahájila v pondělí ráno po oznámení sousedů, večer jeho tělo našla viset na stromě v lese nad vesnicí.

Domša byl starostou Deštného od roku 2002. V čele obce vystřídal svou tehdejší manželku Václavu Domšovou, která se krátce poté stala senátorkou za Rychnovsko. Později se manželé a rodiče dvou dospělých dcer rozvedli, Domša si poté našel novou přítelkyni. Už ve volbách v roce 2002 však oba manželé šli proti sobě na konkurenčních kandidátkách.

Politické spory spolu ale měli dodnes. V červnovém čísle radničního zpravodaje vyšel Domšové článek, ve kterém se do svého exmanžela a starosty tvrdě opřela. A místní už spekulují, zda starostu nedohnal k sebevraždě její příspěvek.

Dopis exmanželky

„Mnohokrát jsem Deštnému nabízela pomocnou ruku. Bohužel, informace z mé senátorské kanceláře k rukám starostů v mém obvodu nejsou právě v Deštném dále předávány. Nejsem zvána na zastupitelstva ani na akce pořádané obcí. Mám pocit, že jsem tu prostě persona non grata,“ píše senátorka Domšová. Na dalších řádcích pak radnici kritizuje za pasivitu a nečinnost.

Osobní spory s exmanželkou či jeho dvěma dcerami, které s ní žijí, však lidé jako možný motiv tragédie spíše vylučují.

Kolem Domšovy sebevraždy se naskýtá ještě jedna domněnka. A to, že starosta neunesl spory v zastupitelstvu.
„Mám pocit, že za vším je plánovaná likvidace, která se bude těžko dokazovat,“ tvrdí známý zdroj z blízkého okolí oběšeného starosty.
Politické spory na radnici naznačila i Domšová. „Když jsem nedávno byla v obci na zasedání zastupitelstva jako běžný občan, musela jsem odejít, protože podobnou dusnou atmosféru tu nepamatuji,“ uvedla.
Skutečné důvody se už nedozvíme. Věděl je jen starosta sám. Jeho dopis na rozloučenou četl šéf zdejšího muzea řemesel a starostův kamarád Bohumír Dragoun. Ale řekl Deníku jen to, že roli v Domšově rozhodnutí sehrála celá řada faktorů, o kterých se však nechce bavit.
Pod Domšovým vedením se Deštné v roce 2003 stalo vítězem krajského kola soutěže Vesnice roku. Hodnotitelé ocenili, jak se obec dokázala vypořádat s následky povodní z roku 1998, a líbila se jim péče obce o mládež, důchodce i podpora spolkového života. Domša byl původním povoláním zemědělský inženýr, před nástupem do čela radnice podnikal.