Fotbalové hodnocení podzimu - krajský přebor

Osobnost Deníku

Holky nenaháněl, bary neobrážel. Homba si přidával, až se vypracoval ve snajpra

Jednu zlatou kopačku už ve své vitríně oprašuje… V letošní sezoně se snaží svoji sbírku…

Přečíst článek >

Ve stylu uštknout a zatáhnout se

Proměna. Ze začátku sezony připomínali fotbalisté SK Holice těžkopádného slona. Poté shodili pár kilo dolů a v závěrečné třetině podzimu se z nich stala gazela, která uteče každému. A také lev, co každého bez milosti roztrhá. A v klubu se mluví také co si o hadu… Přeloženo do fotbalové mluvy, jeden z favoritů na celkové prvenství v krajském přeboru se rozjížděl pomalu. Zlepšoval se, zlepšoval, ale přišla facka v Chrudimi. Následovalo promlouvání do duše. Výsledek? Finiš, a bez dopingu, by Holicím mohl závidět každý ruský atlet. Jeden ze stálé dvojice trenérů VÁCLAV VELINSKÝ možná lituje, že podzimní část už skončila.

„Soutěž jsme rozehráli bídně. Nejdříve jsme vypadli v poháru a pak prohráli první mistrák v Pardubicích s béčkem. No a doma s Poličkou jsme po devadesáti minutách v uvozovkách jen remizovali. Pak přišla série pěti výher a vypadalo to, že vše funguje. Jenže jak už to bývá, narostla nám křídla a začali jsme postrádat bojovnost, zodpovědnost a disciplínu. A po dvou remízách doma a hrůzostrašném vystoupení v Chrudimi jsme museli zasáhnout. Některé do té doby stabilní hráče jsme posadili na lavičku a nakonec to přineslo ovoce. Posledních pět těžkých zápasů jsme zvládli opravdu brilantně. Nejen výsledkově, ale také herně i střelecky.

Jednoznačně musím říct, že máme vyrovnaný a zkušený kádru. Vlastně je prakticky jedno, kdo nastoupí. To je podle mě hlavní důvod, proč jsme na čele soutěže.

Na svém kontě mámě dvě prohry a shodou okolností obě s rezervami. Rozhodně ne proto, že by byli těžkými soupeři. V Pardubicích to byl první zápas soutěže a spíš jsme byli myšlenkami ještě někde u vody. No a na hřišti Chrudimi vyvrcholilo naše měsíční herní trápení. Nejlepší týmy, se kterými jsme se na podzim potkali byly Slatiňany a Polička. Hrají skvělý fotbal a právem jsou v popředí tabulky.

V době kdy se nám opravdu nedařilo a někteří hráči si na place dělali, co chtěli, museli jsme zakročit. A také jsme změnili styl hry. Ve většině zbývajících zápasů jsme si na soupeře počkali a vyráželi do nebezpečných brejků. Praktikovali jsme styl Kobra. Tedy uštkneš a zatáhneš se. Plně se nám vyplatil. Stříleli jsme spoustu branek a k tomu hráli pěkný fotbal.

Těžko lze vypíchnout jeden zápas, který se nám podařil. V podstatě pět posledních. Nicméně největší radost jsme si udělali vysokým vítězstvím nad Lanškrounem. Z tohoto týmu jsme měli velký respekt.
V celé podzimní části mě překvapily výkony Slatiňan. Víme, že mají silné osobnosti v kádr, ale že vydrží celou dobu podávat takové výkony, to jsme nečekali.

Jedna věc mě ale dost mrzí. Na kluky se valí někdy velká a zbytečná kritika z řad divácké veřejnosti. Porazíme jednoznačně a po solidním výkonu Svitavy a slyšíme: To už nejsou ty Svitavy co bývávaly. No a ony pak třikrát za sebou vyhrají. Pak zvítězíme v Chocni a padá: Tak hroznou Choceň jsme dlouho neviděli. A ona za týden vyhraje v České Třebové. Rozprášíme Lanškroun: Ten Lanškroun byl opravdu ubohý. Jenže my ho dva roku neporazili. Nechápu, proč si nedokážeme pochválit své výkony a raději ukazujeme na neschopnost soupeřů. Stejně tak, jak dokážeme kritizovat, tak přeci musíme umět i pochválit …"

Cíl splněn: na jaře mají o co hrát

Hlavně to nezpackat už na začátku! Přesně s touto vizí vstupovali do letošní sezony fotbalisté FK Přelouč. Z nedávné zkušenosti totiž vědí, že pokazit podzim rovná se zániku v krajském přeboru. A je tu ještě jedna věc, kterou dělají oproti minulém působení v této soutěži jinak. Úspěšně si hájí své domácí prostředí. Věkem mladý, ale počtem odpracovaných ročníků kmet na trenérské lavičce VÁCLAV SLAVÍK může hodnotit podzim kladně. Už jen proto, že k sestupovým místům má jeho tým daleko. Navíc svým postavením zaskočil nejednoho odborníka…

„S podzimní částí soutěže musíme být v Přelouči spokojeni. Před začátkem soutěže jsme si dali za cíl udělat tolik bodů, abychom na jaře měli o co hrát. Myslím, že toto se nám povedlo dokonale.

Vyšel nám úvod soutěže a to včetně zvládnutého zápasu ve Slatiňanech. Potom nastalo období čtyřgólových přídělů. Sice zamrzí, nicméně my jsme potřebovali hlavně zvládnout domácí zápasy s Třemošnicí a Lanškrounem, což se povedlo. Hodně si cením našich výkonů po debaklu v Moravanech, kdy jsme z pěti zápasů prohráli jediný. Anglický týden se nám prostě povedl. Kluci se kousli a dokázali si, že se dá bodovat opravdu s každým.

Hodně se nám dařilo v domácím prostředí. Že doma hrajeme o sto procent lépe, je o nás dlouhodobě známo. Sám nevím čím to je. Každopádně nám vadí, hřiště menších rozměrů. Proto venku je to vždy s našimi výkony horší, což se na podzim opět potvrdilo. Dobře jsme zahráli ve Slatiňanech a v Chrudimi, ostatní zápasy se nám už tolik nepovedly.

Velkou oporou nám byl gólman Konvalina. Jeho pět vychytaných čistých kont je toho pádným důkazem. Ostatní hráči podávali střídavé výkony. Bohužel se nenašel nikdo, kdo by zahrál dobře vícekrát po sobě. Šíře a kvalita kádru se v Přelouči prakticky nemění. Pro krajský přebor je na spodní hranici. A bude hůře… V následujících letech nás čekají velké problémy. Dorost teď hraje spojen s týmem Řečan.V jeho kádru jsou tak jeden, maximálně dva hráči, kteří se dají použít v dospělém fotbale.

S čím ale nejsem vůbec spokojen, je naše vystupování v posledních třech zápasech. Obdrželi jsme hned pět červených karet. V tomhle směru se musíme hodně zlepšit. Opakuji, je to alarmující. Hodně mě to mrzí a nemám pro to žádné vysvětlení. Stále klukům říkám ať se zklidní, že stačí když dělám průšvihy já. Ale je to marné.

Nejlepší zápas jsme odehráli doma proti Moravské Třebové. Mně osobně se velmi líbil náš výkon v Chrudimi i když jsme prohráli. Nejhorší zápasy jsme absolvovali v Holicích a Moravanech. Tyto prohry vyšším rozdílem byly dány vývojem zápasů. Na hřišti obou okresních rivalů jsme na soupeře vůbec nestačili. Ještě nám nevyšlo domácí utkání s Českou Třebovou. Vlastně jedna jeho patnáctiminutovka. Ta rozhodla vše.

Co se týče samotné soutěže, tak se podle mého krajský přebor za ty dva roky naší absence nezměnil. Jsou tam výborná mužstva jako Holice, Pardubcie B či Chrudim B a pak rovněž ta horší.Vše se odvíjí od možností klubů. Jinak I.A třída a přebor se vůbec nedají srovnat. I když si myslím, že letošní I. A třída je hodně kvalitní soutěž."

Doma to dost zkresluje, los jim servíroval „obry"

Aby hráči uspořádali průvod obcí s posláním omluvit se fanouškům… Jenže ti objektivní usoudí, že to není nutné. TJ Sokol Moravany měl totiž pech na los. V sedmi případech přivítal hned šest týmů, které zimují před nimi. Z toho třikrát hostil průběžného lídra a setkal se i s obhájcem. Trenér MIROSLAV KALUŽA musel se svými svěřenci dohánět manko venku. A to se jim dařilo, takže podzim dopadl napolovic dobře.

„Podzimní rozjezd se nám moc nepovedl. Myslím tím hlavně domácí prohry s Chrudimi, Chocni a Svitavy. V těchto utkáních jsme nebyli horší, ale individuálními chybami jsme soupeře vždy posadili na koně. No a my nedokázali proměnit ani ty nejvyloženější šance. Toto se nám aspoň dařilo při venkovních zápasech, kde tým pracoval kompaktněji.

Ve druhé půlce podzimu se nám začala hromadit zraněni. Řešením bylo zapojení méně vytížených hráčů a příležitost dostal i nadějný dorostenec Hynek. Tato část vyšla podle mých představ. Porazili jsme Pardubice, Poličku, Letohrad, Přelouč, Českou Třebovou a na penalty Slatiňany. A kdyby o výsledku v Hlinsku nerozhodl někdo jiný, byla by to ještě hezčí šňůra. Jak jsem již zmiňoval, v těchto zápasech se nehrálo v optimální sestavě. Tým mi ale ukázal, že vnitřní sílu má. Probuzení z příjemného snění přišlo v závěru, nepovedeným zápasem v Moravské Třebové a s Holicemi. Proto k mé spokojenosti mi chybí ještě šest bodů.

Hráčům děkuji za přístup v tréninkových jednotkách a zápasech. Jsem rád, že se prosazují mladíci M. Lukas, Hynek, Knotek, Hlaváček a k tomu jsou stále velmi vidět i ti věkem starší v čele s Poláčkem, Sokolem, Veselým či Křížem. Děkuji i vedení klubu za podmínky, které se nám snaží stále zlepšovat. V současné době se například bude realizovat osvětlení tréninkové plochy. V neposlední řadě děkuji naším fanouškům, kteří s námi jezdí i mimo domácí zápasy."

Ambiciózní mládí, které útočí s obrovskou chutí

Jako svěží deodorant… Mladíci z FK Pardubice B nejvyšší krajskou soutěž provoněli. Fotbalovým uměním převyšují všechny týmy. A až jim budou naskakovat počty odehraných zápasů mezi dospělými, tak bůh ochraňuj jejich soupeře… Juniorka po sestupu z divize vlétla do přeboru jako by si spletla úroveň soutěže. Rychle se utábořila v popředí tabulky a přes několik výkyvů tam zůstala. Zkušený bard a dlouholetý krotitel mladých šelem FRANTIŠEK KOVÁRNÍK si může mnout ruce. Jeho svěřenci i přes své mládí berou krajský přebor zcela vážně.

„Krajský přebor pro nás byl z počátku velkou neznámou. O týmech jsme neměli příliš informací a věkový průměr našeho týmu se oproti divizi výrazně snížil. Pohyboval se okolo dvaceti let. Přesto jsme výsledkově do krajského přeboru vstoupili velice úspěšně. V prvních čtyřech zápasech jsme nepoznali přemožitele. Herní krize se objevila v průběhu září, kdy jsme utržili tři prohry. Především ty na domácí půdě nás velice mrzí. Naopak říjen byl z naší strany výsledkově výborný, protože jsme vyhráli všechny zápasy. Ke konci sezony šla naše forma opět dolů, ale hráči se v posledním domácím zápase vyhecovali ke zdárnému zakončení podzimu.

Z pohledu výkonů hráčů, až na několik zaváhání, jsme s hrou spokojeni. Umístění týmu hodnotíme velice pozitivně. Naší předností je ambiciozní mládí s obrovskou chutí útočit. To vystihuje také naší zatím největší slabinu, kterou je občasné slabší bránění. Nicméně naší mladí kluci si to plně uvědomují a postupně pracujeme na zlepšení. Náš klub totiž klade velký důraz na zapracování mladých talentů do týmu. Našich výsledků by ale nebylo možné dosáhnout bez podpory realizačního týmu A mužstva a dorostu U19.

Z mého pohledu stojí za zmínku i výkon našeho týmu v zápasech doma s Holicemi a Slatiňany a venku zápas v České Třebové. Všichni hráči, kteří nastupovali za tým, ze sebe vydali to nejlepší a patří jim za to poděkování."