Výteční matematici… Nováček I. B třídy vsadil kartu na jednoduché počty. Zjistil totiž, že v tříbodovém systému nejsou výhodné nerozhodné výsledky. A tak se stal jejich odpůrcem… Má sice více proher než výher, ovšem i kvůli nulovému zásahu v kolonce remíz přezimuje na páté příčce. Asistent trenéra JAROSLAV KŘIVKA si také musí připadat jako když mu v týmu řádí doktor Jekyll a pan Hyde. Stačí se totiž podívat na bilanci zápasů doma a venku. V cizím prostředí je lepší.

Pane trenére, jaké byly vaše předsezonní cíle?

Jednoznačným cílem před sezonou bylo udržení se v soutěži a snažit se předvádět kvalitní fotbal.

Jak jste spokojeni s jejich plněním, respektive jak hodnotíte podzim?

S umístěním a ziskem bodů po podzimní části jsme spokojeni (úsměv). V sezoně jsme odehráli většinu zápasů na dobré úrovni. Samozřejmě, že jsme se nevyhnuli výpadkům, ale těch nebylo mnoho. Naším největším problémem je vstřelení branky a právě neproměňování šancí nás trápilo po celý podzim

Prvních pět kol a Řečany měly pouze tři body. Čím to bylo zapříčiněno?

Po vítězství na horké půdě v Pardubičkách, jsme si pravděpodobně začali myslet, že budeme bez větší námahy přehrávat jednoho soupeře za druhým (zamračí se). Naštěstí jsme se po třech prohrách probrali a začali bojovat o každý bod.

V pátém kole přišel totální očistec doma s Prosetínem. Bylo to utkání, po kterém už nemohlo být hůře?

Utkání s Prosetínem jsme po změně stran nezvládli takticky. Změna v rozestavení nebyla dobře zvolena a zápas jsme doslova zpackali. Po tomto zápase jsme se museli vrátit k té hře, která nás zdobila v prvních kolech.

Zdá se, že se to povedlo protože v dalších třech kolech jste bodovali naplno, z toho dvakrát venku (Hlinsko a Kameničky). Co jste dělali jinak?

Následující tři utkání jsme dokázali dotáhnout do vítězného konce, což bylo základem bodově úspěšného podzimu. V těchto zápasech jsme navíc vždy udrželi čisté konto. To, že jsme neinkasovali, nás nakoplo, a to se pak promítlo v útoku při využívání šancí (spokojený výraz).

Řečanský podzim měl podobenku sinusoidy. Tentokrát jste třikrát za sebou prohráli, z toho dvakrát doma (Bítovany a Rosice). Proč ta nevyrovnanost vašich výkonů?

Naše prohry byly vždy o jeden gól. Ve vyrovnaných střetnutích jsme nedokázali využít šance na vstřelení branky a tím jsme dovolili soupeřům bodovat naplno.

Aby toho nebylo málo na závěr opět minisérie dvou výher za sebou…

Poslední dvě utkáni byla velice důležitá. Chtěli jsme se soupeři z konce tabulky bodovat naplno, tím navýšit náš bodový zisk a mít klidnější zimu. Nervózní zápas v Ronově jsme rozhodli v závěru a domácí kanonádou s Prachovicemi jsme úspěšně zakončili první polovinu soutěže (pousměje se).

Doma svým příznivcům ale moc radost neděláte. Ze šesti zápasů jen šest bodů. V čem je zakopaný pes?

Doma se nám fakt nedařilo podle představ (krčí rameny). Dvě výhry jsou málo. Přitom jsme odehráli vyrovnané partie s vedoucím tandemem Bítovany Luže, ve kterých jsme vždy podlehli o jeden gól. Co naplat, že jsme dali favoritům soutěže zabrat.

Přitom paradoxně skóre máte doma plusové. Až na Prosetín to byly samé takzvané jemné prohry…

Ano. Prosetín to byl zápas jako ze špatného snu (orosí se). Ostatní zápasy jsme herně zvládli. I když jsme nebodovali, bylo to vždy o jedné vstřelené brance.

Za to venku z vás jde docela strach, vždyť jste ze sedmi utkání hned čtyřikrát vyhráli a získali tam dvanáct bodů. Co k tomu dodat?

Neřekl bych, že z nás jde strach. Samozřejmě, za bodový zisk ze hřišť soupeřů jsme velice rádi, ale za specialistu na venkovní zápasy náš tým nepovažuji (mrkne).

Raritou je fakt, že jste nezaznamenali ani jedinou remízu. Při tříbodovém systému nemůže být lépe. Nemáte rádi plichty nebo je to náhoda?

(usměje se) Ne, že bychom neměli remízy rádi, prostě jsme neuměli dát gól a ten bod vybojovat. V zápasech, které jsme prohráli o jedinou branku, bychom pochopitelně bodík za plichtu brali.

V derby zápasech máte vyrovnanou bilanci dvou výher a proher při vysoce aktivním skóre. Jak vůbec vnímáte tyto okresní střety? Projevu je se v nich více motivace, znáte lépe soupeře?

Tato bilance mně nepřijde nijak prioritní. Důležité je předvádět kvalitní výkony se všemi soupeři. Kolegy z okresu samozřejmě malinko lépe známe, ale stejně tak zná protivník nás. Motivace by neměla být ovlivněna soupeřem, je potřeba, abychom byli vždy dobře motivováni a šli za vítězstvím (důrazně).

Přechody mezi I. B třídou a okresním přeborem nebývají snadné. Jaký je podle vás obecně rozdíl mezi oběma soutěžemi?

Rozdíl mezi I. B třídou a okresem spatřuji hlavně v rychlosti, nasazení a důrazu. V letní přípravě jsem kluky na tuto skutečnost upozorňoval. Právě proto, abychom neměli velké problémy hned od počátku soutěže.

Jaký byl váš nejlepší zápas podzimu?

Nejlepší zápas jsme odehráli v Pardubičkách, které si na nás určitě věřily. V okrese jsme měli s tímto soupeřem dlouhodobě negativní bilanci. Tentokrát jsme ho však předčili ve všech herních aktivitách a po kvalitním výkonu zaslouženě zvítězili (pokyvuje hlavou).

A naopak nejhorší vystoupení řečanského týmu v podzimní části?

Nejhorším zápasem nebyl tolik diskutovaný domácí debakl s Prosetínem, ale utkání v Zámrsku. Tento špíl ani trochu nedosahoval úrovně krajské soutěže. Výkon, který jsme předvedli, byl tristní a divákům muselo být z předváděné „kopané“ smutno.