Nejtěžší úkol? Vytěsnit hráčům z hlav pohár!

Osobnost Deníku

Někdy je chování fanoušků k rozhodčím neúnosné, říká předseda OFS Pardubice

Fotbalová jaro na Pardubicku je v plném proudu a přináší nejen sportovní zážitky, ale i…

Přečíst článek >

Splnit si svůj sen… Každý fotbalista se chce v kariéře střetnout se Spartou či se Slavii. Hráčům z TJ Sokol Živanice se tato šance naskytla při pohledu na rozlosování Českého poháru. Na třetí zastávce zářil nápis Sparta Praha. První dvě překážky zvládli a tak mohli českého mistra vyzvat. V samotném zápase podali heroický výkon a dopadli lépe než Slovan Bratislava v Evropské lize. Jenže. Toto malé finále si ale vybralo daň v divizi. A trenér JOSEF KOŠÁTKO by mohl napsat diplomku na téma: Jak vytěsnit pohár z hlav hráčů…

Trenére, jak byste zhodnotil podzimní část v Živanicích?
V divizi jsme získali 29 bodů, což není úplně málo. Nicméně, jsme jich mohli a měli posbírat více. Hlavní příčinou byla podprůměrná produktivita. Poměr mezi vypracovanými brankovými příležitostmi a vstřelenými góly byl děsivý. Určitou daň jsme zaplatili poháru v podobě rozptýlené koncentrace a úbytku fyzických i mentálních sil. Pohárová vystoupení ale hodnotím kladně.

Jak byste okomentoval letošní divizní skupinu C jako celek?
Z tabulky i z herního projevu bylo patrné, že prvních šest týmů je výše než zbývající. Ty však své herní nedostatky nahrazují enormní bojovností a důrazem. Proto jsou utkání velmi vyrovnaná a bodový zisk obtížný.

Po třetím místě v loňské sezoně jste se automaticky zařadili po bok kandidátů na postup do ČFL. Seděla vám role favorita, nebo naopak byla přítěží?
Roli kandidáta postupu jsem nijak nevnímal, ani jsme to neřešili. Odehráli jsme skvělé jaro a tak bylo přirozené pracovat na vylepšení herního projevu. Samozřejmě, že soupeři k nám přistupovali s větším respektem, obezřetností a lépe se na nás připravovali.

Ano, jedním a logickým cílem bylo navázat na úspěšné jaro…
V zimním přípravném období jsme obměnili šedesát procent kádru. Proto jsme se na jaře soustředili na kompaktní obranný blok a rychlé protiútoky. Dobře jsme bránili a směrem dopředu jsme byli dost produktivní. Na podzim již bylo změn mnohem méně, proto se herní projev zkvalitnil. Lépe jsme kombinovali, více drželi míč a vytvořili si mnohem více střeleckých možností. Ale zradila nás střelecká muška.

Dalším předsezonním cílem bylo předvádět kvalitní hru. Jak se podařilo toto?
Vyjma utkání s Ústím, které následovalo po pohárové Spartě, byla naše hra vesměs kvalitní. Žel bez gólového zhodnocení. Soupeře jsme nedokázali dorazit a pak sobě i divákům připravovali zbytečné horké chvilky.

Už tak kvalitní živanický kádr, který je závislý na pomoci FK Pardubice, byl posílen. Je sice úzký, ale za ideálního stavu velice silný. Sdílíte stejný názor?
Ano, náš kádr má svou kvalitu, zejména osa týmu. Disponujeme nadprůměrnými a vyrovnanými brankáři. Máme spolehlivé, dobře se doplňující stopery Ferčáka s Novákem a kreativní střední záložníky Gorola s Polákem. Nemůžeme být však spokojeni s potencí hrotových útočníků. Kořínek dal sice čtyři góly, ale jeho potenciál je někde jinde. Kakrda vsítil dvě branky stejně tak i Vágner. Janecký zaznamenal pouze jeden gól a Mládek vyšel naprázdno. Spolu s Kořínkem je naším nejlepším střelcem Buriánek. Dal dvě branky z penalt a jednu z trestného kopu. Prostě, solidní hra nebyla gólově zúročena.

Ostřejší začátek soutěže jste si nemohli přát. Hned v prvním kole vás prověřila Dobrovice. A nevedli jste si vůbec zle…
V Dobrovici se hrál výborný fotbal. Domácí ukázali velkou kvalitu, přesto jsme ještě v 83. minutě vedli 2:0. Minimálně dvakrát jsme mohli zvýšit, když soupeř už hrál vabank. Poté náš, do té doby, výborný brankář chyboval a v samotném závěru se domácí útočník fantasticky trefil z dálky. Určitý zmar se projevil i v penaltách.

Další tři kola byla jako na houpačce. Dvě upachtěné domácí výhry a těsná prohra na půdě spolufavorita z Kutné Hory. Jak to popíšete?
Utkání s Trutnovem jsme hráli po středečním výborném pohárovém duelu s Vysokým Mýtem. Vítězstvím 4:0 jsme se kvalifikovali na Spartu a v tu chvíli začal mediální mazec! Samozřejmě, soustředění na divizi i přes naše neustálé varování opadlo. Trutnovem jsme sice porazili pouze 1:0, ale za nerozhodného stavu, i po vedoucím gólu jsme si vypracovali několik šancí na zvýraznění náskoku. Na utkání do Kutné Hory s námi cestoval i natáčecí štáb a na hráčích se to projevilo. Nebyli jsme dostatečně koncentrovaní, nevyrovnali se s důrazem soka a zaslouženě prohráli 0:1.

Humbuk ohledně pohárového utkání se Spartou tedy způsobil fakt, že kolem hráčů se více točili novináři než míč?
Přesně tak. Ihned po utkání s Mýtem se k nám natáčecí štáb prakticky nastěhoval. Točili tréninky, mistrovská utkání, dělali rozhovory, chodili do kabiny. Pochopitelně, že to své následky mělo. Nicméně, pro hráče to byla určitě zajímavá zkušenost i odměna za vynaložené úsilí.

Kolik toho hráči, trenéři a vedení obětovali tomuto utkání a přípravám před ním?
Hráči po Spartě toužili, ti neobětovali nic. Naše „obětavost" spočívala ve vytěsňování Sparty z hlavy a soustředění se na divizi. Obětovalo se vedení v čele s panem Novákem, které perfektně utkání zabezpečilo a připravilo. Pomyslný klobouk dolů.

Na hřišti vaši svěřenci podali heroický výkon, o kterém se psalo a mluvilo i za hranicemi okresu. Ovšem za jakou cenu… Fyzické a především mentální síly jim chyběly v následujících dvou utkáních, souhlasíte?
Naprosto. Bylo jasné, že čím lepší výkon podáme, tím to bude mít nepříznivější dopad na mistrovská utkání. Ve středu jsme remizovali 0:0 v Letohradu, ve zcela jednoznačném utkání, když reálné skóre mělo být minimálně 4:0 pro nás. Navíc jsme ještě nezvládli pokutové kopy. V sobotu přijelo Ústí k utkání nevalné úrovně. My jsme šlapali vodu a soupeř si po zdařilé standardce odvezl tři body.

Vzpruha v oblacích létajícího týmu nastala v derby na Tesle. Z nepříznivého stavu 0:2 jste se dobrali až ke třem bodům. Nastal přesně tady zlom podzimu?
Po půlhodině vedli domácí o dvě branky, my hráli otřesně a já byl na pokraji kolapsu (úsměv). Do poločasu jsme šťastně snížili, překopali sestavu a po výborné hře vyhráli. Tady opravdu nastal ten zlom a přišel nový impuls. Prohrát, tak se vše vyvíjelo zcela jinak…

Následovalo pět vyhraných duelů za plný počet bodů a únik z dolní poloviny směrem k předním příčkám. Co se změnilo?
Nejtěžším úkolem trenérského týmu bylo vytěsnit hráčům z hlav pohár. To se podařilo a kluci začali svou koncentraci orientovat znovu jen na divizi. Výsledkem byla slušná vítězná série.

V dalším rozletu vás ale zastavila prohra na půdě trápícího se Dvora. Neudělal zase neplechu nadbytek sebevědomí?
To si až tak nemyslím. Domácím stačila bojovnost a důraz. Zápas neměl kvalitu a my jsme navíc vyprodukovali hrubé chyby jednotlivců. Jako velmi pravděpodobné se jeví podcenění v té době trápícího se soupeře.

V posledních třech kolech jste si vcelku poradili se samými silnými týmy…
Závěr podzimu byl fotbalově kvalitní. Porazili jsme Benátky, ve výborném utkání sice remizovali s Turnovem, ale soupeře jsme přehrávali, a zasloužili si vyhrát. V Jablonci jsme ztratili vedení 2:0, když oba góly byly darované, takřka vlastní.

Největším bolákem Živanic je střílení branek. Pouze jednou jste zaznamenali více než dva góly v zápase. Co vy na to?
Položená otázka může být částečně i odpovědí. Lidé, kteří nás viděli vícekrát, nás pasovali na tým, jenž si vytvoří v divizi nejvíce šancí. Znovu opakuji, produktivita je náš velký problém.

S tím souvisí fakt, že vám chybí klasický střelec. Přitom jména by na to byla, viďte?
Stará fotbalová pravda říká: Tým je tak silný, jak silné má útočníky. Předpoklady být střelec má pouze Kořínek, ale chybí mu větší vnitřní vyrovnanost, zarputilost. Ostatní by měli samozřejmě dávat gólů víc, ale z různých důvodů góloví zabijáci patrně nebudou. Nicméně, je nutné společně problém řešit. V případě průměrné efektivity bychom měli o pět až šest bodů více.

Vše tak musí hasit velmi solidní defenziva, co říkáte?
Na rozdíl od útočné hry, která souvisí s kvalitou ofenzívních hráčů, je obranná fáze záležitostí, kterou lze úspěšně trénovat. Navíc základem úspěchu je obranná fáze, tou začíná i úspěšná útočná činnost. Během podzimu jsme dostali třináct gólů, což je poměrně slušné číslo. Ale… Sedm branek jsme inkasovali po individuálních chybách. I zde máme rezervy.

Osa živanického týmu byla prakticky celý podzim stejná. Proč tedy ty výkyvy?
Za prvních šest kol jsme získali osm bodů. Tedy málo. Zde sehrála rozhodující roli pohárová kocovina. V dalších devíti zápasech jsme nastřádali 21 bodů, což je solidní.

Domácí hřiště představuje pro váš tým téměř bodovou jistotu. Vždyť v celém kalendářním roce jste doma prohráli jen jednou…
Na domácím hřišti si výrazně více věříme. Využíváme znalosti prostředí a hrajeme hodně útočně.

Venku to však na podzim poněkud drhlo. Dávají si už na vás protivníci větší pozor?
Venku hráčům chybí větší herní odvaha, zdravá drzost a sebevědomí. Rozhodně to není tak, že by nás soupeři nějak přehrávali.

Nově platí i v divizi pravidlo, že v případě nerozhodného stavu se zahrávají penalty. Jak okomentujete tuto novinku?
Nezbývá nic jiného, než toto pravidlo respektovat, neboť i případný úspěch je zárukou získaného bodu. A v konečném pořadí to výrazně ovlivňuje tabulku…

Váš tým se k zahrávání penalt dostal hned čtyřikrát a třikrát neuspěl. O čem to svědčí?
Že jsme nebyli dostatečně sebevědomí a odolní. Tato disciplína je záležitost více psychická než dovednostní. V této oblasti máme rezervy a je nutné se na ni zaměřit. Navíc se v tréninku velmi obtížně modeluje napětí a tlak, který je v mistráku.

Končí živanické tréninky nějakou speciální přípravou?
Na eventualitu zahrávání penalt se připravujeme. Vznikají různé motivační sázky. Rozhodně chceme mít úspěšnost v rozstřelech minimálně padesát procent.

Jaký byl ve vašich očích nejlepší a naopak nejhorší zápas?
Nejkvalitnější utkání byla s Benátkami, Turnovem a Týništěm. Nejhorší utkání jsme sehráli ve Dvoře Králové a Kutné Hoře, zejména první poločas.

Jaké jsou cíle pro jaro a jak jich chcete dosáhnout?
Jednoznačně se musíme zaměřit na zlepšení produktivity. Řešení vidím v personálním posílení a zintenzívněním nácviku všech forem zakončení. To by mělo být i osobním úkolem ofenzívních hráčů! Dílčími cíli jsou zvýšení agresivity ve hře a odolnosti proti důrazu soupeřů.