Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Výborný kauf, majstrštyk… Na fotbalové tržnici, kterou navštěvují šíbři třetiligových klubů moc takových hráčů není. Natož pak volných. Pardubickému vedení se ale podařil husarský kousek, když do svého klubu přivábil hráče z prvoligové Mladé Boleslavi. Stal se jím čerstvý třicátník JAROSLAV DITTRICH. Rodák z Poličky se vrací do Pardubic po šesti letech oklikou přes několik klubů z vyšších soutěží.

Jardo, jako o kmenového hráče prvoligové Mladé Boleslavi byl o vás zájem v mnoha klubech. Proč jste si vybral Pardubice?
 V průběhu podzimní části, kdy jsem hrál za Ovčáry, jsem byl osloven trenérem Svědíkem. Měl o mě zájem a prý co bych říkal tomu hrát za Pardubice. Domluvili jsme na tom, že si po skončení podzimu spolu sedneme a probereme to. Když jsem viděl jeho zájem na vlastní oči a slyšel o vizi týmu, všechno se mi zamlouvalo. Proto jsem na jeho nabídku kývl a angažmá v FK Pardubice přijal.

Trenér Svědík o vás hodně stál. Co více si může hráč přát?
 Pokud hráč cítí důvěru od trenéra a je o ní přesvědčen, což je můj případ, tak rozhodování je o něco snazší, než když si vás vyhlédne třeba vedení. A co vím, tak trenér Svědík má při výběru hráčů velké slovo.

Přeci jenom Ovčáry, Pardubice, to jsou dvě soutěže dolů oproti působení v Mladé Boleslavi. Neberete to jako propad v kariéře?
 (rezolutně) Určitě ne. Už nejsem nejmladší a fotbal mám pořád rád. A chci ho  hrát. Jsem si vědom toho, že působením ve třetí lize už se mi bude hůře vracet do nejvyšší soutěže. Pardubice jsem volil také proto, že je znám z mého angažmá před šesti lety. I když  z jiného týmu. Teď  jsem se rozhodoval podle jednání i přístupu činovníků klubu a informací  které jsem si zjistil. Ty se týkaly toho, jaké mají mužstvo, hráče, co jeho ambice. Všechny tyto zmíněné  aspekty jsem při volbě zohlednil.

Sám jste to nakousl. V sezoně 2005/2006 jste nastupoval za tehdejší FK AS Pardubice. Jak hořce vám chutnala prodaná licence a odchod do Sokolova?
 V době, kdy druhá liga v Pardubicích končila, jsem byl krátce v profesionálním fotbalu. Oznámení jít hrát do Sokolova, tedy nějakých 350 kilometrů od mého rodiště, bylo dost zásadní.
Pro mě v danou chvíli hrozně těžké. Dlouho jsem zvažoval, zda má cenu jít hrát druhou ligu někam na západ Čech. Jednání o přesunu klubu a kádru nebyla jednoduchá. Po zvážení pro a proti, kdy hlavním plusem byla nabídka dvouleté smlouvy a perspektiva klubu, jsem se stěhoval. Také Sokolov totiž chtěl hrát o přední příčky. Nakonec rozhodnutí jít do Sokolova se ukázalo jako správná volba. Toto angažmá totiž vyústilo v můj přestup do Mladé Boleslavi.

V Pardubicích jste od ledna. Potvrdila se vaše očekávání a jak se vám klub zamlouvá?
 Když to řeknu úplně na rovinu, tak ano. Ještě jsem se nesetkal s ničím, co by na mě mělo nějaký negativní vliv. Ať už od vedení, kdy jsem měl možnost setkat se s některými lidmi nebo co se týče spoluhráčů v kabině. Všechno je v pohodě. Jsem starší než většina kluků a říkal jsem si, aby tam, co se týče mladých kluků, nebyl nějaký rušivý element. Zatím se to jeví tak, že všichni táhneme za jeden provaz. Tréninky jsou výborný, musíme šlapat na sto deset procent. Kázeň si trenér dokáže sjednat. A tak jsem nebyl nemile překvapen z ničeho.

Odehrál jste sedm z devíti přípravných zápasů. Jak jste spokojen se svými výkony?
 (úsměv) Spokojený nemůže být člověk nikdy, jinak se nikam neposune. Takže odpovím klasicky, že to mohlo být lepší. Jinak si myslím, že jsem nehrál úplně nejhůř. Je to ale spíše otázka pro trenéra. Já to beru z hlediska, abych byl prospěšný týmu, aby se dařilo celému mužstvu. Pokud nějaký můj výkon nebude adekvátní a půjde to manšaftu, tak to bude jedině dobře. Pochopitelně cítím na hřišti větší zodpovědnost, ale že bych si z toho dělal nějakou velkou hlavu, tak to ne. Do každého zápasu půjdu s tím, že chci na place odevzdat maximu a co nejvíce pomoci týmu.

Nastupoval jste převážně na pravém kraji zálohy. Je přesně tohle vaše parketa?
 Jak se to vezme. Od té doby co jsem přičichl k profesionálnímu fotbalu, tak jsem začal hrát pravého záložníka. Občas také levého, zkrátka v halvu. Před tím jsem ale nastupoval téměř výhradně v útoku. musím přiznat, že mi nějakou dobu trvalo, než jsem se s novou rolí sžil. V posledních šesti letech hraji na kraji zálohu, takže už jsem si na to místo zvykl. V danou chvíli je to pro mě post číslo jedna, nicméně nebraním se ani alternativě v útoku. Přizpůsobit se této pozici by mně určitě nevadilo.

Jak už víme, na podzim jste hostoval v Ovčárech. V těch Ovčárech, které porazily Pardubice vysoko 4:0. Netrháte si teď vlasy?
 (usměje se) To jsme Pardubice pěkně vycvičili. Oni do té doby tuším ještě neprohrály. Vlétli jsme na ně a pak jsme zápas víceméně kontrolovali.

Na jejich popravě jste se podílel. Za stavu 2:0 se po faulu na vaší osobu kopala penalta. Váš kolega ji proměnil a definitivně poslal Pardubice domů bez bodů…
 V tu chvíli jsem hrál za Ovčáry a řídil se rčením: Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Po zápase jsem se setkal s trenérem Svědíkem, ale moc mu do řeči nebylo. Byl naštvaný, že dostali čtyřku. Takže jsem nechtěl žádným způsobem do něj rýpat. Spíše jsme se ze zdvořilosti pozdravili  a prohodili pár neutrálních slov.

Z jeho úst tedy asi nevypadla věta typu: Jardo, pojď k nám, protože takového fotbalistu potřebujeme?
 (směje se)  Ne tak to určitě ne. V tu danou chvíli na to ani neměl myšlenky.

Pocházíte z Poličky a odtud to není do Pardubic až tak daleko. Myslíte, že by na vás mohlo jezdit více fanoušků než, když jste hrál třeba v Mladé Boleslavi?
 Nevím, jestli obyčejní Poličáci dorazí, každopádně je to potěšující zpráva pro rodiče. Mají to blíže. Na druhou stranu, když jsem hrál v Mladé Boleslavi nebo Liberci, tak se na mě jezdili s chutí dívat. Určitě naši budou do Pardubic jezdit pravidelně. A co se týče ostatních, mají daleko lepší příležitost než absolvovat nějaké dálky.

Vizitka sportovce

Jméno: Jaroslav Dittrich
Narozen: 8. března 1982
Bydliště: Polička
Výška: 177 cm. Váha: 78 kg
Post: pravý záložník
Klub: FK Pardubice
Předchozí působiště: SK Polička, FK OEZ Letohrad, Jiskra Ústí nad Orlicí, FK AS Pardubice, FK Baník Sokolov, FK Mladá Boleslav (hostování FC Slovan Liberec, Bohemians Praha, Sokol Ovčáry).

Řekli o něm

MARTIN SVĚDÍK, trenér FK Pardubice A: „Jarda Dittrich je zkušený hráč, které ho jsme potřebovali. A to nejen na hřiště, ale především do kabiny. Tam bude jeho hlavní úkol, protože o jeho fotbalových kvalitách víme. Je to rychlý, dynamický hráč s tahem na bránu. Na hřišti umí ze svého postu mluvit, dokáže manšaft hecnout. Samozřejmě nejlepší bude, když ostatní mladší spoluhráče strhne svým výkonem.“