"Snažíme se využít schopností ofenzivních hráčů"

Štípni mě, ať se probudím… V jejich případě to ale není zapotřebí. Pardubičky totiž nespí. Na druhou stranu jejich pouť I. B třídou připomíná růžový sen. Tým od Borku projel staronovou soutěží jako japonský rychlovlak Šinkanzen. Navíc se mohl pochlubit šňůrou, na kterou navázal třináct korálků za sebou. Trenér KAMIL ŘEZNÍČEK nešetří na adresu svých svěřenců superlativy. Chybělo málo a postoupili by z prvního místa. Z jeho party šel strach především venku.

Dva roky,  dva postupy. Skoro neuvěřitelné tvrzení pro tým, který se osm let „plácal" v okresním přeboru. Jaké proto máte vysvětlení?
Mužstvo bylo vhodně doplněno kvalitními hráči a díky tomu se vytvořilo zdravé konkurenční prostředí. Rovněž jsme změnili způsob tréninkového procesu. Vsadili jsme na tvrdou, poctivou práci a disciplínu. Hráčům se snažím vytvořit pestrý a účelný tréninkový proces. Kluci pochopili, že pokud k tomu všemu poctivě přistoupí, jednak se to výrazně projeví na jejich individuálním herním výkonu, ale především to přináší úspěchy v kolektivním pojetí. V našem případě v podobě dvou postupů během dvou let.

Jako nováček jste si v I. B třídě počínali velmi suverénně. Z čeho vaše sebevědomí pramenilo?
Do soutěže jsme vstupovali s poněkud skromnějšími cíli. Věřili jsme však v sílu našeho mužstva a přáli jsme si pohybovat se v horních patrech tabulky. A samozřejmě předvádět útočný, kombinační fotbal. Po trošku rozpačitém úvodu jsme se vzchopili a vytvořili rekordní sérii třinácti výher v řadě. I díky této šňůře jsme si vytvořili slibnou pozici pro jarní odvety.

Už na podzim jste se zařadili ke kandidátům postupu. Svoje postavení jste dokázali ještě vypilovat. Jak jste to dokázali?
Přestože naše výchozí pozice pro odvety byla slibná, jaro nezačalo hladce. Z úspěšného podzimního kádru odešlo pět hráčů a do kolonky příchodů jsme zaznamenali pouze dvě nová jména. Do toho se v závěru přípravy zranili tři hráči a my vstupovali do jara s poměrně úzkým kádrem. Úvodní těžká kola jsme odehráli pouze s dvanácti až třinácti hráči. Přes to všechno se nám podařilo navázat na podzimní sérii výher.

Ano. Prakticky už  v polovině jara bylo jasné, že se vejdete mezi duo postupujících. To bylo asi příjemné zjištění ne?
Určitě. Po úvodních kolech, kdy jsme bodovali naplno a pak díky výhrám nad přímými konkurenty jsme se dostali na první místo. Zde jsme se však neudrželi dlouho, neboť jsme doma nezvládli zápas s Načešicemi. Poté to bylo jako na houpačce. My jsme se drželi na druhém místě, Luže z boje o postup odpadla, ale zezadu na nás zle dotíral Zámrsk. V předposledním kole jsme se vrátili na vedoucí příčku, ovšem jsme ji zase ztratili. Přesto jsme si postup zaslouženě uhráli (úsměv).

Přitom I. B třída je o poznání těžší než okresní přebor. Napadlo by vás před sezonou jako trenéra nováčka, že postoupíte?
Opravdu mě to nenapadlo. Nicméně po skvělém podzimu, by bylo hřích o postup se nepoprat. Jinak, jak ukázaly zejména zápasy na jaře, tak I. B třída  je rozhodně kvalitnější než okresní přebor. Každý může porazit každého, hraje se s větším nasazení. V soutěži působí mnoho trenérů i hráčů se zkušenostmi z vyšších soutěží.

Jedinou vadou na kráse bylo to, že jste v posledním kole přišli o první místo. Proč?
K této otázce bych se ani nechtěl moc vyjadřovat. Při vzpomínce na domácí nezvládnutý zápas s výborně hrajícím Horním Jelením, jsme totiž ztratili první místo. Tento fakt mrzí ještě dnes. Mohli jsme totiž završit výbornou sezonu snovým umístěním a přidat třešničku na postupový dort.

Zaznamenali jste obdivuhodnou sérii. Třináct výher v řadě od poloviny září do konce dubna. Navíc 44 bodů v řadě. Dobře se to poslouchá?
To je bez debat. Je to příjemné. Naše vítězná série je vskutku obdivuhodná. Díky ní jsme mohli promluvit do umístění na předních příčkách a hlavně do postupové matematiky (spokojeně).

Obě poloviny soutěže jste měli vyrovnané bodově i na skóre…
Tak to je spíše souhra okolností. V průběhu soutěže jsme nějak statistiky nesledovali a snažili jsme se vždy kvalitně, zodpovědně a s pokorou připravit na další zápas i jednotlivé soupeře. A výsledek se dostavil.

Na jaře jste vypilovali defenzivu, když jste inkasovali pouze devět branek. To je o čtyři méně než na podzim. Máte radost ze zlepšení?
Pochopitelně. Možná nám paradoxně pomohl ten fakt, že z podzimního kádru vypadli hned tři stabilní hráči. No a my jsme se v podstatě celou zimní přípravu snažili tyto mezery zacelit. Z toho pramenilo i to, že do defenzivy se museli více zapojovat i další hráči. A efekt je ten, že se nám podařilo s tímto problémem se vyrovnat.

Průměr vstřelených branek vašeho týmu zní tři góly na zápas. Na nováčka excelentní počin. Nemá cenu diskutovat o tom, že Pardubičky jsou velmi ofenzivní tým, viďte?
Vše vychází z našeho způsobu hry. Snažíme se hrát aktivně, kombinačně a plně využít schopností našich ofenzivních hráčů. Chceme hrát pohledný fotbal, kterým bychom bavili naše věrné fanoušky. Dosažené výsledky nám dávají motivaci do další práce. Přeji si, abychom v nastoleném trendu pokračovali i ve vyšší soutěži.

Třetinu branek vašeho týmu nasázel soupeřům Poláček. Asi je radost mít v týmu takového snajpra. Tým pracuje pro něj navíc on je rozený střelec. Ideální kombinace…
Poli je pro tým nesmírně důležitým hráčem. A to jak na hřišti, tak i v kabině. Pokud se týká vstřelených branek, tak oprávněně prokázal svůj střelecký instinkt, kdy již v minulé sezoně byl nejlepším střelcem přeboru. Ale i on ví, že v poměru vypracovaných a proměněných brankových příležitostí máme stále na čem pracovat. Přál bych si, aby mu brankový apetit a hlavně zdraví vydrželo co nejdéle. Zároveň by nebylo na škodu, kdyby se k němu někdo z dalších hráčů střelecky přiblížil.

Určitě vám nejsou po chuti domácí ztráty. Ze čtyř proher jste utrpěli hned tři před vlastním publikem. Jaký je toho důvod?
Nevím čím si to vysvětlit, ale je pravda, že po špatném podzimním úvodu, kdy nás nachytali na domácím hřišti Řečany a Luže jsme prohráli doma až v posledním jarním kole s Jelením. Do výčtu našich domácích ztrát patří i remíza s Načešicemi.

Za to venku je to jedna velká paráda. Nashromáždili jste 32 bodů. Co by za to dal leckterý domácí celek?
Příliš nerozlišujeme, zdali hrajeme doma nebo venku. Snažíme se hrát stále stejně a i na hráče v tomto duchu apeluji. Naše bilance z venkovních zápasu je hodně slušná. Mě ale rovněž potěší, když naši hru ocení nezaujatý divák a třeba i soupeř.

Výhodou vašeho kádru je silný a početný kádr, souhlasíte?
Z této výhody jsme těžili zejména na podzim. Po problémech v úvodu jara se situace stabilizovala a my tak mohli pokračovat v dobrých výkonech. Je však pravda, že máme tým dobře poskládaný. Jednotlivé hráče můžeme použít na různých postech a proto je naše sestava variabilní. S hráči jsme si určili pravidla a až na drobné výjimky vše funguje. Každý z hráčů a členů realizačního týmu tyto pravidla dodržuje a respektuje. V týmu panuje dobrá atmosféra (úsměv).