Svoboda tolik vstřelených branek nečekal, ale šlo to samo

29. 6. 2012

Hradec Králové - Převýšovský útočník se stal králem 14. ročníku soutěže Deníku O nejlepšího fotbalového kanonýra východních Čech.

Z vyhlášení vítězů soutěže fotbalových kanonýrů "O nejlepšího střelce východních Čech".

Kliknutím zvětšíte

Z vyhlášení vítězů soutěže fotbalových kanonýrů "O nejlepšího střelce východních Čech". | Foto: Deník/ David Taneček

Koruna krále fotbalových kanonýrů východních Čech má svého držitele. Po zásluze se jím stal Ivo Svoboda. Pětatřicetiletý útočník Převýšova nastřílel v divizi úctyhodných 27 branek a opanoval 14. ročník soutěže, kterou Deník pořádal ve spolupráci s krajskými fotbalovými svazy Královéhradecka a Pardubicka. Partnery byly společnosti RM-Sport (Radek Matějů) a Material & Technology (Ivo Ulich).

Svoboda, jenž s fotbalem začínal v Litomyšli, má za sebou pestrou ligovou minulost. Působil v pražské Slavii a dalších pěti českých klubech. Vyzkoušel si i angažmá ve slovenské Žilině. Letos svými góly pomohl Převýšovu k postupu do třetí ligy a senzační cestě Pohárem České pošty.

Co říkáte na své prvenství v soutěži Deníku?
Tohle ocenění ukazuje, že člověk tu svoji v uvozovkách práci dělá dobře. Ode mě se góly očekávali a jsem rád, že jsem představy pana Ryby (majitel převýšovského klubu – pozn.. red.) naplnil. Že dám tolik branek, to jsem nečekal, ale šlo mi to úplně samo. Prakticky každý týden se mi střelecky dařilo, nešlo jen o nějaké mezidobí. Kromě Trutnova jsem dal každému soupeři gól, ať už na podzim nebo v jarní odvetě. Tohoto si vážím o něco víc, než celkového počtu sedmadvaceti branek v sedmadvaceti zápasech.

Docílil jste i třikrát hattrick. Čím to podle vás bylo, že vám sezona takhle náramně vyšla?
V Převýšově se sešel výborný tým. Většina hráčů měla zkušenosti z vyšší soutěže. Fotbalovou kvalitu jsme měli, vyhovoval mi i tréninkový proces a zápasová náročnost pod koučem Pilným. Díky dobrému mužstvu a ofenzivnímu pojetí hry jsem měl možnost dávat tolik branek.

Ačkoliv jste v tabulce skončili druzí za Kolínem, dodatečně jste mohli slavit postup. Zahrajete si v Převýšově i třetí ligu?
Pokračovat nebudu, přestupuju do Svitav, které díky reorganizaci postoupily z druhého místa v krajském přeboru do divize. Věřím, že kádr vhodně doplníme a ve vyšší soutěži budeme hrát důstojnou roli. Ve Svitavách je překrásný areál, ale hlavně tam vzniká Sportovní centrum mládeže, a to je stěžejní důvod, proč tam jdu. Na stadion to mám deset minut z domu a vidím tam svoji budoucnost. Chtěl bych se tady realizovat a pro klub pracovat.

Máte za sebou pestrou ligovou minulost. Působil jste ve Slavii, Plzni, Českých Budějovicích, Drnovicích, Hradci Králové a v Jihlavě. Mimo to ještě v Žilině. Dále jste byl i v Chocni, Ratíškovicích či Kolíně. Co vás tak vedlo z místa na místo?
Prošel jsem spoustu klubů. Řekl bych, že jsem měl svoji hlavu. S trenéry jsem moc nevycházel. Ale to všechno už je pasé. Už když jsem šel do Hradce (v létě 2007 – pozn. red.), tak to bylo kvůli tomu, že se nám měla narodit dvojčata. To už jsme se vraceli zpátky. Asi je čas se usadit. S fotbalem ale rozhodně končit ještě nechci, protože se zdravotně cítím stále dobře. Nakonec to potvrdila i uplynulá sezona. Až mně občas bylo líto, že jsem profesionální kariéru ukončil zbytečně brzy. Ale teď mám před sebou nové výzvy. Ve Svitavách je možnost, že bych mohl pro klub pracovat, i kdybych už nehrál fotbal.

Prvoligový debut jste měl parádní. 26. února 2000 jste při své premiéře v dresu Slavie vstřelil gól Hradci Králové a vyhráli jste 3:0. Vybavíte si to ještě?
Určitě. Na gól mi tehdy nahrával současný sponzor vaší soutěže kanonýrů Ivo Ulich (úsměv). A právě proti Hradci. Vyšlo mi to skvěle. První ligový zápas a hned gól. Tohle se pamatuje dobře.

Kterou ze svých ligových štací považujete za nejvydařenější?
Když se ohlédnu zpátky, tak jsem udělal chybu, že jsem odešel ze Slavie. Tehdy mě nikdo nevyháněl. Nenastupoval jsem pravidelně, nicméně jsem stále patřil do užšího kádru. A já chtěl hrát pravidelně, tudíž jsem odešel do Budějovic. Na jihu Čech jsem odehrál spoustu zápasů a vstřelil i nějaké góly. Pak to zkazila skutečnost, že jsem chtěl do zahraničí, poslouchal jsem lidi, co mi říkali, že mě někam dostanou. Zbytečně jsem se tím rozptyloval. Kdybych se býval snažil nějak dohodnout a zůstal v Budějovicích, tak tam jsem třeba do dneška.

Na podzim jste si musel pořádně užít pohárový triumf, kdy Převýšov senzačně vyřadil právě Slavii a vy jste vstřelil gól…
Byl to příjemný pocit, i když jsem nepociťoval nic v tom ohledu, že bych dal gól někomu, kdo mi dal první šanci v lize. Už je to přece jen dlouhá doba. Spíš mě zklamal přístup některých slávistů. Takové zápasy občas přijdou a jsem rád, že jsme byli na vítězné straně. Díky Slavii i dalším pohárovým soubojům s Libercem, pozdějším mistrem, můžeme říci, že to byla krásná sezona, která vyústila v postup do třetí ligy. K tomu spoustu gólů, bude na co vzpomínat.

Jedinou kaňkou bylo vaše hodně diskutabilní vyloučení v Turnově. Rozhodčí vám udělil červenou kartu na pokyn delegáta, že jste údajně udeřil protihráče. Jak se na to díváte s odstupem času?
Už se k tomu nechci vracet, ani bych si tím nijak nepomohl. Nakonec jsem byl rád, že jsem dostal trest jenom na tři zápasy, přestože jsem nic neudělal. K tomu byla i finanční pokuta za znevážení dobrého jména českého fotbalu za mé výroky v novinách. Mám čisté svědomí, jenže svoji nevinu jsem neměl jak dokázat. Už je to pryč. Na tom, že to byla úspěšná a krásná sezona, to nic nemůže změnit.