VYBRAT REGION
Zavřít mapu

„Účast na trénincích i zápasech mě zklamala“

Sezemice - Sezemický trenér Ondřej Kumpan přišel k týmu týden před zahájením soutěže. V jejím průběhu se přeměnil v profesionálního lepiče sestavy.

16.7.2015
SDÍLEJ:

Sezemice – Rohovl. Bělá 3:2Foto: DENÍK/Jiří Sejkora

Spartak Sezemice
Celkem
10. místo, 26 zápasů, 10 výher, 3 remízy, 13 proher, skóre 46:64, 34 bodů
Podzim
10. místo, 13 zápasů, 5 výher, 1 remíza, 6 proher, skóre 26:37, 16 bodů
Doma
12. místo, 13 zápasů, 4 výhry, 2 remízy, 7 proher, skóre 26:40, 15 bodů
Venku
7. místo, 13 zápasů, 6 výher, 1 remíza, 6 proher, skóre 20:24, 19 bodů
Penalty
Celkem: 1:2, doma: 1:1, venku: 0:1
Střelci
8 – Báča a Ehl, 4 – J. Kašpar, Langr, 3 – T. Kašpar, Knaute

Kde nic není, ani smrt nebere… Sezemičtí fotbalisté se na tréninky i zápasy scházeli jako švábi na pivo. A mohou mluvit o velkém štěstí, že nejnižší krajskou soutěž zachránili. Jejich sestava kolikrát připomínala sýr, do kterého se pustila armáda myší. Celou sezonu měli sestupové příčky na dohled a spasily je až překvapivé výsledky na půdě okresních rivalů. Mít o bod méně, tak sestupují. Trenér ONDŘEJ KUMPAN převzal mužstvo týden před zahájením soutěžního ročníku. Skončilo mu několik opor a některým dalším se nechtělo moc připravovat ani hrát…

Trenére, jak byste ve stručnosti popsal uplynulou sezonu?
Sezona se Sezemicím příliš nevydařila. Tréninková morálka mužstva byla po celý soutěžní ročník špatná. V některých zápasech jsme měli problém dát vůbec dohromady jedenáct lidí. Proto musíme být spokojeni s tím, že jsme se zachránili.

A jak byste zhodnotil pouze její druhou polovinu?
Ziskem bodů i herním projevem jsme měli jaro lepší než podzim. Na jaře jsme se vyvarovali i podzimních výsledkových výbuchů. Vyrobili jsme prakticky jen jeden, doma se Zámrskem.

Převzal jste sice tým, který obsadil bronzovou příčku, ovšem už vaše cíle před sezonou vypovídaly, že o dorovnání nemůže být ani řeč. Chtěli jste se jen vyhnout sestupu. O žádných ambicích nepadlo ani slovo. Nebyl to trochu podhodnocený cíl?
Ani ne tak podhodnocený cíl jako spíše reálné zhodnocení stavu. K mužstvu jsem přišel asi týden před soutěží, takže příprava nebyla prakticky žádná. Někteří kluci, kteří minulou sezonu mužstvo táhli, si dali od fotbalu pauzu. Hned první zápas doma jsme prohráli s Dobříkovem, který na podzim patřil k těm horším. Nic u nás nepředvedl, ale my jsme byli ještě horší. Po tomto utkání jsem si říkal, že jestli se zachráníme, bude to úspěch.

Podzim potvrdil horší variantu v otázce horní a dolní poloviny tabulky. Sezemice byly po proměnlivé polovině soutěže odsouzeny hrát o záchranu. A tak o jiném cíli v zimní pauze nemohla být ani řeč. Co vy na to?

Bohužel nemohla. Jak už jsem říkal, účast na trénincích byla mizivá, což trvalo po celou sezonu. Na jaře to bylo ještě horší. Pravidelně chodilo trénovat jen pár jedinců. I přesto jsme se postupem času zlepšovali, ale naše výkony byly zvlášť na podzim hodně nevyrovnané. A sestupové příčky jsme měli pořád na dohled.

Vstup do jara vašemu týmu ale absolutně nevyšel. Po třech kolech svítila na vašem kontě nula. Mohla za to jenom síla soupeřů, nebo odhalíte chyby ve vlastních řadách??
Je pravda, že soupeři na úvod jara byli kvalitní, ale chyby jsme mohly hledat pouze u sebe. V prvním kole náš přivítal posílený Dobříkov, který ale byl hratelný. Projevila se však naše špatná zimní příprava. Ve druhém kole jsme odehráli výborný zápas s Prosečí. Na hřišti jsme ho vyhráli, ale kvůli lajdácké chybě s členstvím jsme o body přišli. Frustrace se projevila v dalším utkání se Zámrskem, který jsme vůbec nezvládli a dostali doma pěkný nářez. Po takovém startu bylo jasné, že nás čeká tuhý boj o záchranu.

Už vám skutečně začínala zvonit hrana. Pak ale následovaly dvě výhry, z toho jedna překvapivá na půdě rozjeté Rohovládovy Bělé. Co jste s týmem provedl, sedl jste si třeba někde s hráči a rozebrali tísnivou situaci u piva?
Neučinili jsme nic zvláštního, protože si nebylo moc s kým sednout a rozebrat to (hořký úsměv). S Bělou jsme měli na začátku velké štěstí, pak jsme vstřelili dvě branky a náš výkon šel hodně nahoru. Tohle první jarní vítězství nad těžkým soupeřem nám hodně pomohlo a bylo počátkem našeho nejvydařenějšího úseku v soutěži.

Sezemice ale letos nebyly mužstvem nějakých bodových šňůr. I když se nedá říci, že by vás Libišany nějak zastavily. Utrpěli jste tam sympatickou prohru a následně urvali doma dva cenné body proti Prosetínu…
Po Bělé jsme přehráli doma Chroustovice. Tříbranková prohra v Libišanech byla opravdu sympatická. Nastoupili jsme totiž v hodně improvizované sestavě. Více tam snad ani dosáhnout nešlo. Libišany byly jinde než zbytek startovního pole. Zápas s Prosetínem nám pak herně vůbec nevyšel, ale měli jsme štěstí a nakonec brali dva body po penaltách.

Sezemice dělaly na jaře překvapivé výsledky. Po Bělé jste zaskočili v cizím prostředí i Řečany a do třetice i Mateřov. Zabere tedy tým pouze, když musí?
Je to zvláštní, ale venku se nám dařilo více než doma. V Řečanech jsme byli jasně lepší a zaslouženě zvítězili. Jednalo se o příjemný bodový zisk, protože Řečany moc nerozdávaly. V Mateřově jsme hráli hodně zodpovědně, a i když jsme sestavu lepili, jak jsme mohli, rozhodující zápas o záchranu jsme zvládli.

Skoro to svádí zeptat se na nějakou okresní výpomoc. Jak na tento všetečný dotaz odpovíte?
Kdo ty zápasy viděl, tak ví, že o nějaké okresní výpomoci nemůže být řeč. Na Bělou se nám dařilo delší dobu, což jsme potvrdili. Řečany jsme zastihli ve špatném rozpoložení. Zápas jim vůbec nevyšel, my jsme ale podali velmi dobrý výkon. V předposledním kole jsme museli vyhrát, abychom se zachránili. Mateřov nám nedal nic zadarmo, ale místo aby si zahrál fotbal bez nervů, tak do zápasu nastoupil s tím, že jim ublíží rozhodčí. A domácí komentovali skoro každé jeho zapískání, což je odvádělo od fotbalu. Tímto nám cestu za vítězstvím ulehčili. Navíc prohru moc neunesli.

Když to shrneme, nějak jste se zachránili. Přestože ty důležité body se čekaly z jiných zápasů, než ve kterých jste je získaly…
Ano. S tím se nedá dělat nic jiného, než souhlasit.

Venku jste nashromáždili o čtyři body více, což absolutně nekoresponduje s minulými ročníky. Praktikujete odlišný styl a více vám vyhovuje že nemusíte tvořit, nýbrž hrát na brejky?
Neřekl bych, že jsme nějaké brejkové mužstvo, i když to k tomu svádí. Spíš to bylo o tom, zda jsme schopni se vyvarovat zbytečných chyb. V některých zápasech jsme udělali takové minely, že by se za ně museli stydět i mladší žáci. Nějaké chybičky se udělají každý zápas, ale tohle byly kiksy, po kterých měli soupeři gólovky. A většinou jimi nepohrdli. Pokud jsme hráli zodpovědně a školáckých hrubek se vyvarovali, tak jsme nepropadli.

Dobrou vizitkou pak není ani čtvrtá nejhorší obrana v celé soutěži, viďte?
Hrát zezadu není náš styl. Chtěli jsme být aktivnější směrem dopředu a dát prostě víc gólů než soupeř. Také proto v našich zápasech padalo celkem dost branek. Kdyby jich bylo o něco méně do naší klece tak bychom se určitě nezlobili (směje se).

Rovněž útok by neuspěl v hitparádě ofenziv. Proč?
Tak naším nejlepším střelcem byl brankář. To hovoří za vše (mrkne). Útočník – střelec nám zatím chybí. Nicméně myslím, že v Petru Ehlovi by mohl během krátké doby dorůst. Jako dorostenec má předpoklady, prosazoval se solidně. Až zvýší tah na bránu a zklidní se v koncovce, tak to bude lepší. Na to má ale právo, odehrál první sezonu mezi dospělými, zlepšuje se a s jeho výkony i přístupem panovala spokojenost.

Na jaře jste v několika zápasech nastoupili v hodně okleštěné sestavě. Dokonce jste musel nastoupit i vy. Není tedy v Sezemicích kde brát?

Těch zápasů, kdy jsme lepili sestavu, bylo skutečně dost. Zasahuje nám do toho práce, škola, zranění, i další věci, ale to asi řeší skoro všude. I přesto myslím, že účast měla být mnohem lepší. Účast nebo spíše neúčast na trénincích i zápasech mě hodně zklamala. Není to tak dlouho, co jsem ještě hrál a scházeli jsme se celkem v hojném počtu. Tak nevím kde se stala chyba. Na téhle úrovni by to mělo být o partě, radosti z fotbalu, jít si zatrénovat, zahrát zápas, potom posedět, pokecat, bohužel to moc nefungovalo.

Tato sezona pro vás budiž asi varováním. O sestupu se rozhodovalo až v minitabulce tří týmů. Co je nutné učinit pro to, aby se už neopakovala?
Podle mě je to pouze o účasti hráčů na trénincích a v zápasech. Kdyby chodili, tak určitě nebudeme hrát o záchranu. Letos ani příště..

Autor: Zdeněk Zamastil

16.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Okresní přebor: Přelovice otrávily Sezemicím posvícenské hody

Čtyřikrát museli za jediný den museli strážníci uklidňovat mladého muže pod vlivem omamných látek.

Feťáka krotili strážníci čtyřikrát za jediný den

Přelouč obrátila kormidlo na svojí stranu, Bohdanečtí rozhodli v závěru

Pardubice - Křest nového hřiště v Přelouči se vydařil. Krajské fotbalové soutěže se o víkendu hrály i na dalších trávnících.

Na Univerzitu Pardubice nastoupily děti

Pardubice – Na Univerzitu Pardubice (UPCE) včera nastoupili žáci základních a středních škol. Začal totiž týden, kdy mají jako studenti „dětské univerzity“ možnost si vyzkoušet pro ně netraditní aktivity na pěti fakultách univerzity. 

Krajský přebor: Holice zvládly přestřelku

Pardubice - Zápasy druhého kola pokračoval o víkendu krajský fotbalový přebor.

Sportovní park se za rok vrátí do Pardubic

Pardubice – Sportovní park Pardubice úspěšně navázal na loňský Olympijský park Pardubice, podle předběžných výpočtů ho navštívilo 105 tisíc lidí. „Jsme rádi, že jsme projekt letos opakovali, počítáme s ním i příští rok,“ uvedl primátor Pardubic Martin Charvát.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení