Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Tak tyto kulinářské tituly už znáte. Po podzimu k nim můžete přidat: Jak nechat vyhladovět! Autorem fotbalové kuchařky je řečanský trenér JAROSLAV KŘIVKA. V letošním ročníku měl za úkol napravit pokaženou image z jarní části loňské sezony. A jeho recept? V letní přípravě sebral svým svěřencům míč. Oni vyhladověli a soupeři trpěli…

Trenére, jak jste spokojen s podzimní částí?
V Řečanech panuje naprostá spokojenost. Umístění na čtvrté pozici po podzimu je luxusní. Bodový příděl skvostný. Hra byla až na několik výpadků vcelku ucházející. Stále máme problémy se vstřelením branky, těch jsme moc nevsítili. Naopak, směrem dozadu nám to funguje dobře. K zisku bodů je třeba vždy vstřelit o gól více než soupeř. Ale když jich dostáváte málo, nemusíte jich tolik dávat…

Traduje se, že druhá sezona v té dané soutěži je těžší. Vy to ale zdárně vyvracíte…
V podstatě se dá říci, že každá sezona je těžká. A nejtěžší je vždy ta, ve které se nedaří. Chytli jsme začátek a dokázali jsme na této vlně posbírat mnoho bodů.

Prezentujete se nejlepší obranou, to také určitě není k zahození. Jako bývalý bek ordinujete vašim svěřencům spíše defenzivní pojetí nebo čím to je?
Jako bývalý defenzivní hráč, jsem dokázal za sezonu nastřílet patnáct gólů. Na takový počet branek v Řečanech už nejsme zvyklí ani od útočníků. Mít nejlepší obranu soutěže je dobré, když víte, že moc neinkasujete. Neřekl bych však, že se soustředíme vyloženě na bránění. Jen se snažím klukům vtlouct do hlavy, kdo všechno musí bránit a kde. V přípravě hráči trochu brblali, ale po třech kolech byli unesení.

V útoku respektive při střílení gólu to skřípe. V opačném případě jste mohli figurovat ještě výše. Proč vám to „nelepí"?
Protože nemáme klasického gólového zabijáka. Na podobné dotazy už jsem alergický. Je to dlouhodobý problém řečanské kopané. Jak říká náš lékař a masér týmu Nekola: „Chlapi my bychom potřebovali tak o pětadvacet let omladit Boba Záleského nebo Míru Plocka." Obě řečanské legendy by daly tak tři góly za zápas. V Luži jsem se musel nominovat na hrot, abych klukům ukázal, jak se střílejí branky (smích).

Každého, kdo sleduje řečanský fotbal, ihned uhodí do očí fakt, že jste se oproti jaru výrazně zlepšili na domácím hřišti…
Jaro bylo příšerné. Nehráli jsme špatně, ale nebyli jsme si schopni vytvořit šanci a vstřelit gól. Podzim nám vyšel, takže i domácí zápasy jsme zvládali. Kluky jsem připravoval hlavně po psychické stránce. Museli si uvědomit, že řečanský divák je náročný. Když se mu hra nelíbí, tak to dá najevo. Důležité bylo, hrát zodpovědně a koncertovat se na výkon po celou dobu utkání. Někteří hráči jsou hned od začátku utkání zbytečně nervózní a nedokážou se plně věnovat hře. Musím kluky neustále ladit na vítěznou notu. Na všech těchto drobnostech pořád pracujeme. Další jaro hrůzy už bych asi fakt nezvládl (rozesměje se).

Rovněž ve venkovních duelech musejí být z vaší obrany domácí týmy na prášky, viďte?
Opakuji, hra dozadu nám vcelku funguje. Pozitivním faktem bylo to, že v případě zranění jsme i s nově složenou obranou nedělali chyby. Samozřejmě nejsme neomylní a kiksy uděláme, ale když máte za zády Kaňuku, tak to tolik nebolí. S brankařem, který v jedenácti zápasech vychytá sedm nul, se hraje vždy dobře (mrkne). Nejen podle mě je Jirka nejlepším gólmanem soutěže.

Máte poměrně mladý kádr. Trochu chybí střední fotbalová generace. Takže se snoubí velezkušenost s dravým mládím?
Kádr je poskládaný tak, jak je to jen možné. Téměř všichni hráči, kteří za nás nastupují, jsou našimi odchovanci. Dovolím si tvrdit, že v krajských soutěžích je jen málo týmů, za které kopou převážně odchovanci klubu. Co je považováno za střední fotbalovou generaci? Jsou týmy složené pouze z mladých kluků, nebo převážně ze zkušených fotbalistů. Důležité je, aby mančaft fungoval a všichni kluci se na hřišti navzájem respektovali.

Na vašem týmu se ukázalo, co udělá vydařený start. A vy jste ho měli parádní. Po čtyřech kolech jste nastřádali deset bodů se skóre 6:0. Kladli jste důraz na vstup do soutěže?
Říkáte parádní vstup? To je ještě slabé slovo. Pro mě to byl vstup jako z říše fantazie. Samozřejmě, že vstup do soutěže je strašně důležitý a od něj se pak odvíjí takřka celá sezona. Mám-li být upřímný, tak jsem klukům nechal před začátkem soutěže jen malé množství prostoru na balon. Nechal jsem je dřít a potit krev. Potřebovali vyhladovět. Chtěl jsem, aby se z týmu stalo zuřivé po bodech hladové zvíře. Kterému předhodím soupeře, do kterého se zahryznou a dokud ho nedorazí, nepřestanou. Budou jezdit a makat až na krev. Vyšlo to.

Asi jste nebyl v kolektivu moc oblíbený, nemyslíte?
Je pravda, že klukům se příprava moc nezamlouvala. Někdy jsem měl pocit, že mě nenávidí. Nejsem ale u týmu, aby mě kluci měli rádi. Chci, aby ze sebe vydali to nejlepší, co v nich je. Po prvních třech vítězných kolech už sami vyžadovali svoji porci bolesti.

Jenže soupeři zbystřili pozornost. Od šestého kola jste si zapsali čtyři zápasy bez výhry a ztratili kontakt s čelem tabulky. Jaké proto máte vysvětlení?
Soupeři možná zbystřili, ovšem hlavní příčinou ztrácení bodů byl pokles naší výkonnosti. Zápas s Jelením byl vyrovnaný, Holice byly jednoznačně lepším týmem. V Načešicích to byla ostuda a velice špatný výkon celého mužstva. No a v Rosicích jsme přišli o dvoubrankové vedení během jedné minuty. Možná jsme si mysleli, že jsme lepší, než byla skutečnost. Důležité bylo, co nejdříve se oklepat a začít znovu bodovat. A to se povedlo.

Jaký je podle vás nejvydařenější a nejhorší zápas podzimu?
Ten nejlepší jednoznačně  doma s Jelením. Tenhle zápas se musel líbit všem. Jelení na nás vlétlo a v první patnáctiminutovce nám mohlo vstřelit tři góly. Dalo však jen jeden a my se neuvěřitelně zvedli. Nebudu přehánět, když řeknu, že takový kolotoč nemají doma ani při pouti. Někdo může namítnout, že jsme nevyhráli, tak proč nejlepší. Ano, to je pravda, ale já klukům tvrdím, že když ze hřiště odlezou po čtyřech a vnitřně vědí, že pro výsledek udělali maximum, tak je to více jak vítězství. Nejhorší zápas jsem odehráli v Načešicích, tam jsme byli doslova trapní. Naše hra neměla ani hlavu ani patu. Nevyhráli jsme snad žádný ze soubojů a hráli strašně zakřiknutě.

Podzimními výsledky jste se zařadili k favoritům. Jenže to v loňské sezoně bylo podobné. Jaké jsou plány pro jaro?
Že by nás výsledky, postavení v tabulce i předváděná hra pro jarní část zařadily mezi adepty postupu? No nevím. Spíše, bychom mohli být černým koněm. Bič máme upletený a kluci vědí, že já ho používat umím a budu. V přípravě se mají na co těšit, protože opakovat loňské jaro je naprosto nepřípustné!