Zackl: V jarní části se získávají body obtížněji

Ztráta pozic… Dvakrát po sobě skončili fotbalisté Rosic nad Labem v krajské I. B třídě na pátém místě. Až v uplynulém ročníku se do horní poloviny neprotlačili. K „hattricku" v podobě další páté příčky jim scházelo šest bodů. Z rosického pohledu to byla sezona velice průměrná. Naznačila to již podzimní část sezony, ale tým se pohybovaly ve středu tabulky i na jaře. Trenér JIŘÍ ZACKL se ohlíží za svou druhou a zároveň poslední sezonou na rosické lavičce.

Pane trenére, do jarní části vstupoval váš tým ze sedmé pozice a plánovali jste posun do vyšších pater tabulky. To nedopadlo. Co říkáte na konečnou osmou příčku?
Podle tabulky to vypadá, že jsme si pohoršili. Myslím si však, že se nám na jaře dařilo o něco lépe. Některé zápasy jsme odehráli dobře. Kdybychom získali o tři čtyři body více, tak jsme mohli být na místě šestém.

Paradoxně jste ale na jaře získali o bod více než na podzim…
Vždy říkám, že jaro je horší než podzim. V úvodní části sezony se body dají získat jednodušeji. Na jaře už jsou týmy, které hrají o postup nebo záchranu. Každý se snažil co nejvíc bodovat, bylo to těžké. Na podzim jsme body poztráceli hlavně na domácím hřišti, naopak na jaře jsme v domácím prostředí neprohráli. Situace ve středu tabulky byla velmi vyrovnaná. Nakonec jsme poslední tři zápasy odehráli dobře a neprohráli v nich.

Můžeme tedy konstatovat, že obě poloviny letošní sezony byly pro Rosice průměrné?
Naše umístění po celou sezonu tomu odpovídá. Bylo tam i pár světlejších momentů, některé zápasy jsme zase určitě měli zvládnout lépe. Kvůli marodce jsme také mnohokrát nemohli nastoupit v ideálním složení.

Zatímco podzim jste absolvovali ve vlnách, kdy jste vícekrát v řadě vyhráli, pak zase několik utkání prohráli, tak jaro bylo podle šablony – venku neúspěch, doma body. Co ta odlišnost?
Série podobných výsledků závisí na několika faktorech, jako jsou aktuální pohoda v mužstvu, rozpoložení soupeře, tréninková morálka a další. Někteří hráči byli zranění, další měli studijní povinnosti a vynechávali tréninky. A pokud se pravidelně netrénuje, je to samozřejmě na týmu znát. Někdo si dokáže udržovat stabilní formu, někdo zase bez kontaktu s míčem ztrácí i na fyzičce.

Jedním z kladných ukazatelů uplynulé sezony může být fakt, že jste na jaře doma neprohráli (4 2 0), viďte?
Z toho mám velkou radost. Divákům jsme slíbili, že uděláme maximum pro to, abychom vyhrávali. Ukázali jsme, že dokážeme soupeře přehrát. Na podzim to bylo těžší v tom, že jsme hráli proti lepším protivníkům. Ty v uvozovkách snadnější jsme hostili na jaře. V těchto zápasech jsme je dokázali porazit. Povedlo se nám nakonec udržet sérii neporazitelnosti. Navíc jsme v šesti zápasech jen pětkrát inkasovali.

Když jste vyjeli mimo svoje území, tak vás vítězný duch opustil. Na jaře jste vyhráli jen na hřišti posledního Ronova. Jak si vysvětlujete rozdíl mezi domácími a venkovními zápasy?
Jak jsem naznačil, tak to souvisí s rozlosováním. Ti kvalitnější soupeři nás v jarní části hostili  na jejich hřišti a bylo těžké proti nim uspět. A u řady týmů i z vyrovnaného středu tabulky hraje velkou roli domácí prostředí. Diváci je dokážou povzbudit a dotlačit k vítězství. My jsme v některých zápasech neproměnili vyložené šance, ale to už jsou spíše individuální záležitosti hráčů.

Zdravotní problémy, které vás trápily již na podzim, se přesunuly i do jara. V závěru sezony jste lepili sestavu, v útoku musel zaskočit brankář Frinta. Jak se s tím tým vyrovnal?
To byl velký problém. Na jaře se nám vážně zranil Záveský, další hráči měli potíže a někteří jako Rogovik dohrávali s bolestí. Zahráli si i naši gólmani a pomohli nám v tíživé situaci. Frinta se dokonce v posledním utkání proti Zámrsku radoval ze vstřelené branky.

Problémy jste měli také se střílením branek, když nejlepší podzimní střelec M. Peterka odešel v zimě do Velimi. Na jaře ho ve střelecké tabulce zastoupil Hamerský, jenž dokázal vstřelit sedm branek. Jak hodnotíte rosickou ofenzivu?
Se střeleckou bilancí nemůžu být spokojen. Před začátkem jara se vrátil Hamerský a přestože hrál převážně stopera, tak se dostal do čela tabulky našich střelců. Zahrával i trestňáky a pomohl rozhodovat zápasy. U něj hrají roli zkušenosti a vůle po vítězství. Proti Prachovicím se ještě povedl hattrick Záveskému. Jinak se útočníkům a krajním záložníkům nedařilo natolik, aby se dokázali výrazněji prosadit. Po odchodu Peterky jsme neměli klasického koncáka, ale spíše nahrávače. Na jaře už toho moc neodehrál ani Koukal, který uměl rozhodovat zápasy. Rosice hrají více kompletně jako celek, než aby se spoléhalo na jednoho hráče.

Z ryzích útočníků tak dal o sobě na jaře nejvíce vědět Buchal. Odehrál premiérovou sezonu za Rosice a ve druhé polovině ročníku vstřelil čtyři branky…
Ano, hlavně v závěru jarní části se Buchalovi začalo dařit. Pokud bude pravidelně trénovat, tak bude v útočné fázi velmi platný.

Ani minutu na jaře nechyběli dva nejzkušenější hráči – obránci Pozdník a Hamerský. Patřili k největším tahounům vašeho týmu?
Tato statistika to určitě jen potvrzuje. Pozdník jako kapitán je velký srdcař a Hamerský zase velmi zkušený fotbalista. Skloubení těchto dvou hráčů dělá hodně pro tým. To byly dva základní kameny rosického mužstva. Vedle nich bych ještě jmenoval Zollmana, který se k týmu připojil v podzimní části. Ten nám pomohl k bodům, když se podílel na gólech a taky na ně nahrával.

Rosice na jaře propadávaly v derby zápasech. Jediný bod získaly doma proti Řečanům. To na podzim jste proti okresním rivalům vyválčili sedm bodů. Proč to zhoršení?
Doma proti Řečanům jsme vybojovali v deseti bod. V Pardubičkách jsme nehráli špatný zápas, ale domácí zvítězili. Za to Holice nás převálcovaly, když jim pomohly posily z áčka. A na Jelení se nám taky vůbec nedařilo.

Není tajemstvím, že se podílíte na obnově fotbalového klubu v Lázních Bohdaneč. Nedoplatily na to tak trochu Rosice?
Záludná otázka (úsměv). Každopádně asi trochu ano. Nejde sedět na dvou židlích a také proto se budu věnovat práci pouze v Bohdanči. Jsem tam odtud a těch funkcí mám v klubu více.