VYBRAT REGION
Zavřít mapu

30 let od titulu: Výborná parta, Haškovo nasazení a gól Levinského

Pardubice - Před třiceti lety bylo v Pardubicích pořádně veselo. V neděli 15. března 1987 vyhráli hokejisté Tesly rozhodující finálový zápas nad Duklou Jihlava a získali druhý mistrovský titul v klubové historii.

16.3.2017
SDÍLEJ:

Nové složení trenérské lavičky HC Dynamo Pardubice: Pavel Marek, Milos Holaň a Otakar Janecký.Foto: DENÍK/Luboš Jeníček

Tehdy k velkému úspěchu přispěli i obránce PAVEL MAREK a útočník OTAKAR JANECKÝ. Oba jsou nyní v Pardubicích asistenty kouče Miloše Holaně.

„Finálová série byla velmi náročná, pátý zápas jsme hráli doma a titul jsme moc chtěli. Bylo nádherné být součástí toho týmu, měli jsme výbornou partu," vzpomíná Pavel Marek.

Máte stále v hlavě rozhodující utkání proti Dukle Jihlava?
Pavel Marek: Páté finále se pro nás ze začátku nevyvíjelo dobře, ale dokázali jsme srovnat. Potom v prodloužení, kdy to byly velké nervy, přišel puk ke kapitánovi Honzovi Levinskému, který měl klid na holi a obvykle se v takových situacích nemýlil. Jeho gól finále rozhodl. Ale musím zdůraznit, že celý tým šel za titulem s ohromným nasazením.

Co se vám kromě tohoto gólu z mistrovské sezony vybaví?

PM: Nejen to, že se nám dařilo vyhrávat, ale zároveň jsme si užili i spoustu legrace. Všichni se těšili na trénink a do kabiny.

Mohlo to být i tím, že mužstvo tvořili převážně pardubičtí odchovanci?

PM: Jednoznačně, tým byl postavený na individualitách přímo tady z Pardubic. Hráli tady skvělí hokejisté. Nemusím ukazovat vedle na Otu, samozřejmě i Dominik Hašek. Ten byl posedlý vítězstvím. Když ostatní viděli Hašanovo nasazení a jeho touhu po titulu, tak to všechny strhlo a přidali se. Nikdo nepřemýšlel o tom, jestli má skočit po hlavě do střely, aby ji zblokoval.

Ze střídačky vás vedli trenéři Karel Franěk a Horymír Sekera. Museli být na mužstvo hodně přísní?
PM: Byli přísní a taky tím hokejem neskutečně žili. V každém případě to byly autority.
Otakar Janecký: Co dříve řekl trenér, to bylo svaté. Ať se to někomu líbilo, nebo ne. Všichni museli šlapat, ať to byli mladší hráči nebo starší. Všichni tahali za jeden provaz.
PM: Nikdo si nehrál na žádnou hvězdu. Každý byl rád, že je součástí týmu.

Mistři 1987
Brankáři: Dominik Hašek, Michal Kopačka. Obránci: Miloš Hrubeš, Jan Levinský, Pavel Marek, Stanislav Mečiar, Petr Prajsler, Jiří Seidl, Martin Střída. Útočníci: Miroslav Bažant, Zdeněk Čech, Ladislav Dinis, Libor Herold, Ondřej Heřman, Petr Chlupáč, Otakar Janecký, Jiří Jiroutek, Ludvík Kopecký, Jiří Kovařík, Evžen Musil ml., Josef Slavík, Jiří Šejba, Robert Vršanský. Trenéři: Karel Franěk a Horymír Sekera.

Vyhráli jste již základní část. Vnímali jste očekávání, že byste mohli získat i titul?
PM: O to je těžší vyhrát, když to každý kolem vás čeká. Zápasy v play off nebyly vůbec jednoduché, měli jsme těžké soupeře. Jihlava měla silný tým a k tomu tituly z předešlých let. Pro nás bylo finále něco nového, ale pohár jsme za každou cenu chtěli.

Finále se hrálo na pět zápasů, vždy vyhrál domácí tým. Bylo vlastní prostředí výhodou?

PM: Tady v Pardubicích byla neskutečná atmosféra, která nám pomohla. I v rozhodujícím utkání jsme se díky divákům vzchopili a šli jsme nadoraz.
OJ: V pátém utkání nerozhodný stav 2:2 a muselo se do prodloužení. To svědčí o tom, jak to bylo vyrovnané. Jihlava hrála výborný hokej a víme, že v minulosti vyprodukovala mnoho skvělých hokejistů a další si stahovala. I tehdy měla kvalitní tým, ale my jsme si šli za svým cílem.

Poslední tři tituly Pardubic slavili hráči s fanoušky na Pernštýnském náměstí. Jak to bylo v tehdejší době?
PM: Co si vzpomínám, tak jsme prakticky hned po finále ještě odjížděli na zájezd do Itálie, kde jsme hráli s místním výběrem. Vím, že jsme byli se spoluhráči na večeři, samozřejmě se i slavilo, to k tomu patří. Ale nebyl čas chodit někde po městě, protože se odjíždělo. V Itálii jsme první zápas prohráli. Pan Sekera řekl, že když budeme takhle pokrčovat, tak nedostaneme volno. A druhé utkání už jsme vyhráli.
OJ: Já si pamatuji, že jsem přijel domů dát medaili na krk mému prvnímu synovi, který se narodil právě v roce 1987. Pak se zřejmě jelo hned do Itálie. Je to už mnoho let zpátky.
PM: Je možné, že pak ještě někdo pokračoval i na nějaký reprezentační sraz.

Autor: Tomáš Rais

16.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Hledaný 44letý Karel Synek.

Policie v Pardubicích pátrá po Karlu Synkovi

Jiří Fröhlich
DOTYK.CZ

Prima vyhodila vedoucího vydání Diváckých zpráv neprávem, rozhodl soud

Spánková porucha může dost vyděsit. Podobá se i smrti

Pardubice - „Lidstvo před sto lety spalo v průměru o hodinu a půl více než dnes," říká pardubický neurolog a somnolog Richard Plný.

Heydrichiáda v ulicích města? Jen jako

Pardubice /FOTO/ - Pardubice se v sobotu vrátily do roku 1942. V ulicích rachotily německé motorky a zněly skotské dudy.

Na den ředitelem strážníků nebo také letiště

Pardubice - Dětský a Studentský parlament v Pardubicích tak trochu převzal vedení.

Oheň (bez)naděje putuje z Ležáků až do Polska

Pardubice – Památku dětí z Ležáků a Lidic a osud Jiřího Potůčka uctil sedmý ročník projektu Oheň (bez)naděje, pořádaný Československou obcí legionářskou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies