Po titulu v devětaosmdesátém odešel na vojnu Hašek, o dva roky dříve doplatila Tesla na extrémně nabitý program, kdy kromě ligy hrála ještě PMEZ a Spenglerův pohár.

A po triumfu v roce 2005? Dlouhodobé zranění Lašáka, který měl v té době životní formu. Důvody nenaplněných ambicí po „titulovém roce“ by se našly jistě i v sedmdesátých letech.

Přichází tedy letos, i když malinko opožděně, tradiční pomistrovská kocovina? Tvrdím NE, a to i přesto, že z kádru zmizely dvě superhvězdy Dominik Hašek a Petr Sýkora, z čehož by se dala sesmolit poměrně objektivní analýza případného krachu.

Něco mi říká, že současná šílená krize na domácím stadionu (pět proher v řadě), k tomu bezkrevný a nezáživní herní projev jsou jen přestupní stanicí, pouhým momentálním trýzněním pardubických hokejových duší.

Proč si to myslím?

Prostě věřím Jandačovi. Rozhodně nechci kouči Eatonu pochlebovat. Zatím totiž absolutně není důvod.
Přesto mi přijde přehnané, aby ticho v ČEZ Areně přeřízlo mohutné: Jandač ven! Jako se tomu stalo v úterý při mači s Mladou Boleslaví.

Dejte Jandačovi čas. Pardubice vytlačí vzhůru.