Jeho Pardubice v Ostravě vedli 2:0. Jenže pak zápas totálně zbabrali.

Byl to zkrat?
Spíš náš hokej, co hrajeme posledních osm, teď už vlastně devět zápasů.

Není to z vaší strany už spíš parodie?
Je to parodie, nad tím se nedá už snad ani brečet. Tohle je děsná ostuda. Není to vtipné, není to k pláči, je to na odevzdání výstroje. Je blbý, když to říkám, ale je to tak. Hrajeme play off, takže všechno musíme hodit za hlavu. Jsou to kydy, co se vždycky říkají… (odmlčí se) Prostě si to děláme těžší sami.

Teď má přijít vrchol sezony, ale nehoní se hlavou spíš, ať už je sakra konec? Padáte do bažiny až po uši…
Nepadáme nikam, my tam už jsme. Nemůžeme se z ní vyhrabat. Nechápu, proč první třetinu výsledek držíme, jde to a pak bum. Dostat pak osm gólů, to je, jak když máme obráceně hokejky.

V kabině těch proslovů bylo už asi hodně. Co teď, přijde ještě nějaký?
Milionkrát jsme si už všechno řekli, pohádali se… Můžeme křičet, říkat to v dobrém, ve zlém, kreslit si všechno možné a nic. Funguje to třetinu. To je málo. Ve čtvrtek musíme udělat maximum, abychom si řekli, že jsme do zápasu dali všechno. Pak bychom tady nemuseli stát se sklopenými hlavami.

Jak se chová teď trenér Říha?
Použil na nás snad všechno, co jsem za kariéru zažil. Zlýho trenéra, hodnýho, kreslení, videa, všechno jsme si prošli.

Nezabalil to už?
Ne, on to určitě nevzdal. Máme poradu, všechno víme.

Máte pocit, že celý tým táhne jedním směrem?
Teď táhneme všichni dolů. Možná dát do hry fakt víc jednoduchosti, tolik o tom nepřemýšlet. Je to jenom sport. Ale je potřeba tam i víc hrdosti, nejde prohrát, že si s námi ti kořeni na druhé straně dělají, co chtějí. Kdybychom dali gól, oni přidají a dají nám tam další dva. Nikdy jsem tohle nezažil.

Útočník Vladimír Svačina: Když máme skončit, tak po boji. Ne po humusu jako v první třetině

S velkou dávkou štěstí, ale byl to právě Vladimír Svačina, který za stavu 0:2 nastartoval kanonádu Vítkovic. Jak sám potvrdil, netušil, jak se puk do branky po jeho střele dostal.
„Myslel jsem, že to dal Rudko (Rudolf Huna), ale ten říkal, že puk netečoval. Prý to šlo od jejich beka," popsal Vladimír Svačina.

Gól to byl však důležitý, což potvrdil také vítkovický útočník. „Prvních patnáct minut jsme byli tragičtí. Já osobně jsem se na to nemohl dívat. Muselo se něco změnit," vysvětloval Svačina.
Jak nakonec přiznal, Vítkovicím do branky Východočechů napadlo snad vše. „K tomu jsme pár dalších mohli přidat. Ale zase… nechme si něco na příště. Je totiž jedno jestli vyhrajeme jedním nebo osmi góly. Tohle v play-off nehraje roli," dodal.

Co se tedy změnilo?
Při oslabeních jsme si s Ondrou (Romanem) řekli, že nebudeme couvat a vletíme na ně. Abychom se dostali do tempa a udělali u nich vítr. Nakoplo nás to, z toho vyplynul gól, kdy oni šli střídat. Sice je nemáme napadat, puk je pod kontrolou, ale za stavu 0:2 už jsme museli něco změnit. Oni puk ztratili a z toho bylo to snížení.

Od druhé třetiny jste ale výrazně zlepšili pohyb, nemyslíte?
Jednoznačně! V první třetině jsme koukali a čekali, co s námi udělají. Mysleli jsme si, že to půjde samo. Byl vítr v kabině, jelikož to vypadalo, že jsme si přišli jen tak zahrát. A ne, že jde o vrchol sezony. Museli jsme se sebrat, jinak by to byl rychlý konec série.

Po první třetině tak bylo v kabině dusno?
Z pohledu trenérů ne, ale my sami jsme cítili, že to není nejlepší. Přišel plný dům, pořád čekáme, že nás požene, jenže když na ledě budeme spát, tak budou spát i diváci na tribunách. Věděli jsme, že musíme začít a diváci se pak chytí. Sami trenéři chtějí, abychom si to užívali, když jsme se mohli plácat v play-out. Když skončíme, tak ať, ale ať je to po boji a ne v takovém humusu.

Takže spíše konstruktivní vyhecování se…
Ano, povzbudivé, ať se sebereme, zvedneme hlavy. Nemůžeme se bát. Myslím, že zlepšení bylo na nás potom vidět.

Po první brance přestal být jistý brankář Kristan nepůsobil. Mohlo tohle také sehrát roli?
To nevím, ale přišlo mi, že padaly krásné góly, se kterými těžko mohl něco dělat. První gól tečovaný, pak ho Tomáš Svoboda dvakrát vymíchal a Szturcík to trefil do víka. To se těžko chytá.

Čekáte, že dnešní odveta bude podobná?
Ani náhodou. My i oni se koukneme na video a poučí se. Do druhé třetiny nevstoupili dobře, špatně si pokrývali hráče a gólmanům také nepomohli. Myslím, že dnes moc branek nepadne.

Pardubice prohrály podeváté v řadě. To pro soupeře není moc povzbudivé, byť je play-off, kde se na to nehledí.
Nemyslím si, že je to srazí. Jako my nemají, co ztratit. Buď se zvednou, nebo bude konec. Dnes to bude úplně nový příběh.

Pardubicím máte co vracet. Nejednou vás v play-off porazily, včetně finále 2010.
To si pamatuji. Bylo to za éry Dominika Haška, kdy nás sfoukli 4:0, ani jsme si nečuchli. Pak si vzpomínám na „desítku", bylo 4. ledna ještě za Lojzy Hadamczika. Máme jim co vracet.

Byla možnost jim deset dát a vrátit jim to…
V hlavě jsem to měl, mohlo se to povést. Šance byly, ale na skóre nezaleží. O to teď ve skutečnosti vůbec nejde.