Vzpomínky na Nagano jsou živé. DOMINIK HAŠEK nemá daleko k olympijské fazoně. Finálová čísla hovoří výmluvnou rétorikou. Dva zápasy, jeden obdržený gól, úspěšnost zásahů 98 procent! Ohromující je bilance pětačtyřicetiletého chlapíka ve finále proti Vítkovicím.

„Na věk se nedívám. Do Pardubic jsem přišel hrát hokej a vyhrávat. To se nám zatím daří,“ usmívá se Hašek po dvou vítězných finálových večerech.

První zápas jste vyhráli 5:1, druhý 1:0. V čem se lišily?
Vítkovice nastoupily do zápasu mnohem lépe. Hrálo se vyrovnaně od začátku do konce. Dali jsme důležitý první gól, který vlastně celé utkání rozhodl.

Trenéři hned po prvním duelu tvrdili, že vás hráči musí více ochraňovat před ataky vítkovických útočníků. Bylo znát, že se práce obránců zlepšila?
Bylo to jiné, to je pravda. Vítkovice hrály lépe, vytvářely si před naší brankou tlak. Jak jsem už říkal, mimořádně důležitý byl první gól. A závěrečná desetiminutovka? To byla klasická ukázka, jak hrát aktivní obranu a soupeře k ničemu nepustit. Přesně tak se má dohrávat zápas. Přiznám se, že ani nevím, jestli měli šanci odvolat Štěpánka z branky.

Jednou jste vyjel skoro až k modré čáře. Proč?
Chtěl jsem, aby kluci hráli aktivně za každého stavu. Nelíbí se mi, když někdo hraje „zanďoura“. Ne nadarmo se říká, že nejlepší obranou je útok. To jsme v zásadě dodržovali. Když vidím někoho, že se zbytečně vrací, tak ho na to upozorním.

Vítkovické střelce jste téměř zesměšnil. Z padesáti střel pustil jedinou. Máte velkou radost z této parádní bilance?
To je zásluha celého mužstva. Ne jen moje. Podepisuje se na tom práce všech pěti hráčů na ledové ploše. Třeba do závěrečné třetiny jsme šli s těsným náskokem. Přesně nevím, kolik jsme soupeři umožnili šancí, ale speciálně posledních deset minut bylo ukázkou, jak hrát v play off obranu.

Vítkovický trenér Alois Hadamczik na tiskové konferenci po druhém utkání prohlásil, že kdyby nevěděl, kolik vám je let, tak by řekl, že čapete jako v Naganu.
Na věk se nedívám. Do Pardubic jsem přišel hrát hokej a vyhrávat. Je fakt, že se v brance cítím velmi dobře, což mi umožňuje podávat kvalitní výkony. Daří se nám vyhrávat, z čehož mám především radost.

Od středy vás čekají dva zápasy v Ostravě. Na větším kluzišti. Bude se hrát jiný hokej?
Přes devět tisíc diváků je požene do útoku. Vítkovičtí moc dobře vědí, že musí doma vyhrát. Nemůžeme se dívat příliš daleko. Pro nás je nejdůležitější středeční utkání, na které se musíme pořádně nachystat.

Asi budete pod větší palbou. že?
(přikyvuje) Rozhodně. Bez diskuse. Lítat na mě bude daleko více střel. Očekávám větší šrumec. Na to musíme být všichni připraveni. Bude to velmi obtížné, ale my chceme pokračovat v dosavadních výkonech.

Je reálné oslavit zisk titulu ve Vítkovicích?
Je příliš brzo bavit se o takových věcech. Popovídejme si o tom případně po třetím finálovém zápase. Všechno je možné, ale teď myslíme jen na středu.

Budete hrát ve Vítkovicích podobnou hru jako v neděli od 50. minuty?
Soupeř bude určitě aktivnější. Od nás by ale bylo zbytečné a nesmyslné, kdybychom se jen schovávali a čekali na jejich chyby. Určitě budeme chtít hrát aktivně, chceme vytvořit nějaký tlak.

Hadamczik: Haška bych tipoval na třicet

„Kdybych neznal Dominikův věk, myslel bych si, že je mu tak třicet. V Naganu mu nedávali góly věhlasnější hráči, než které mám v týmu já. Je pozorný, hbitý, všechno s přehledem vykrývá. Naši hráči si musí uvědomit, že na takového gólmana platí úplně jiná střelba, jiné tečování. Ta práce před ním není zdaleka stoprocentní.“

Alois Hadamczik, trenér HC Vítkovice Steel