VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kouzlo z Nagana v kotli Pardubic nefungovalo

Pardubice, Ostrava - REPORTÁŽ o výjezdu pardubických fanoušků do Ostravy: Chyběla zelená, omluvenka do práce nedorazila a žádný konflikt se nekonal

28.3.2011
SDÍLEJ:

Na nedělní utkání ve Vítkovicích se vydali také věrní pardubičtí fans! Foto: DENÍK/Luboš Jeníček

Dá se změřit, jestli má klub opravdu oddané fanoušky, nebo ve skutečnosti stojí za houby?

Řekl bych, že ano. Ale ne podle chorea, hlasitosti jejich projevu, nebo počtu vypitých piv. Spíš podle toho, jak dovedou skousnout porážku. Příznivci hokejistů Pardubic nejtěžší a hlavně krutou disciplínu zvládli.

Eaton ve Vítkovicích počtvrté padl, obhajoba titulu se rozplynula. Přesto se cestou z Ostravy nekonalo žádné hromadné pálení dresů. Místo toho zněl v autobuse zpěv: „Tak sme čtvrtý no a co, no a co, no a cooo…“

Hlavní poznatek z výjezdu dvou autobusů pardubického fanklubu? Že hokejový dav nemá v hlavě jetel. Málem sice došlo i na pěsti, ale rodící se konflikt se včas podařilo uhasit…

Ale hezky po pořádku.

V neděli se před půl jednou začal za pardubickou ČEZ Arenou řadit červenobílý had. Už první pohled naznačoval, že tady nepůjde o hordu násilníků, před kterými musí muži zamknout ženy a děti na patnáct západů, fofrem zabednit okna a klidit se jim z cesty.

Rodina s dětmi, milenecký pár, usměvavý „týpek“ v ošuntělém tričku Toronta Maple Leafs, dva chlápci s vzezřením inženýrů ekonomie… Zkrátka pestrá to sorta se nasoukala do dvou autobusů.

„Jedou s námi už třetí novináři, tak je zase aspoň pěkně ožereme,“ přivítal nás na palubě fanklubácký předseda Karel Klodner. „Jednou se dokonce stalo, že když s námi jeli, někde nechali mikrofon…,“ přidal veselou historku z natáčení. I když k nám dorazila lahev s tajemným nápojem v pardubických barvách a další, která nápadně voněla po meruňkách, jeho slova se nepotvrdila.

Za Moravskou Třebovou dorazila do autobusu zásadní zpráva: V brance nastoupí Adam Svoboda, Růžička začne na lavičce. Gólmanská rošáda mnoho jásotu nevzbudila. „Moc toho nechytí, ale zase to hecne,“ usmíval se jeden z fanoušků na předním sedadle.

Kromě v žertu míněné výhrůžky, že se pokusí poškádlit naše játra, se „vedoucí zájezdu“ Klodner prezentoval jako ideální kantor pro školní výlety. Výsadky u benzinek, kde se doplňovaly zásoby, zvládal dokonale.

Co by za jedno jeho hvízdnutí daly například profesorky na gymnáziích. Ty se při exkurzích často mění v náhončí divé zvěře a než všechny své chovance dostanou na místa, často se pěkně zapotí.

Klodner pískne a dav se dá okamžitě do pohybu. Všichni, kteří se rozprchli, usedají vzorně na svoje místa. Ani nebyla potřeba klasická otázka: „Máte souseda?“

Dvě hodiny před utkáním autobus dorazil k vítkovické aréně. A co jiného by hokejový fanda mohl takovou dobu dělat než testovat kvalitu místních lokálů.

Největší problém? Nikde nebyla fefrmincka, neboli zelená.

Na další se málem zadělalo v hospodě naproti stadionu. Mladík v pardubickém dresu nejspíš něco „vtipného“ zahlásil směrem k vlasatému příznivci Vítkovic.

Ten se však nacházel ve stavu, že kdybyste mu ukázali tři prsty, viděl by jich šest až devět, a tak pro žerty neměl zrovna pochopení. „Pojď ven, vyřídíme si to,“ sápal se po mladíkovi.

V tom zasáhli Vítkovičtí. „Necháš ho bejt. U nich si taky můžeme dělat, co chceme a nechávají nás na pokoji,“ důrazně uklidnil agresivního maníka jeho kolega od stolu a usadil ho zpět na židli.

Jinak se obě bandy v hospodě družily, fotily, vyprávěly, zdravě hecovaly… Nemá to tak nějak být? Optimismus pardubického kotle byl ale hodně rychle ten tam. I když jako první jásal.

To když rozhodčí neuznali domácím gól. Sudí rokoval přes telefon s kolegou u videa dlouhé minuty. „Jsou jak Mach a Šebestová s tím kouzelným sluchátkem,“ netrpělivě přešlapoval jeden fanoušek vlevo ode mě.

Další žhavil drát domů: „Co říkají v televizi? Že by neměl platit? Ale nejsou si jistý.“ Povzbudivá zpráva se potvrdila. Gól se nekoná. Jenže za chvíli to přišlo. Bum, bum. A Eaton ve 13. minutě prohrával 0:2.

Ten samý stav platil i po druhé dvacetiminutovce. „Hele, pouštěj tě i do kabiny?“ Ptal se jeden z příznivců Pardubic našeho fotografa. „Jo? No tak prosim tě vyřiď trenérovi, ať klidně táhne do Sparty,“ ztrácel nervy.

„Čeká nás posledních dvacet minut sezony,“ prorokoval někdo za mnou. Netrefil se. Pardubice srovnaly, celý kotel jásal. Věřil, že půjde na hokej i v úterý doma.

Když začaly nájezdy, válečnými barvami počmáraný chasník v klobouku zavelel: „A jako v Naganu. Všichni se chytneme za ramena!“ Většina ho poslechla. Přesto slavné kouzlo nezabralo.

Zklamané hlavy klesly dolů. Ale jen na chvíli. Hlavně hráče vytleskat, žádné pískání! Autobus pak chvíli rokoval nad tím, kdo měl jít na nájezdy. „Co tam dělal Bartek? Nebo Koukal? Vždyť ten při nich v životě nedal gól,“ kroutil hlavou muž se šedivými vlasy dvě sedačky přede mnou.

Plánovalo se, kde se v Pardubicích sezona pořádně rozebere. Kdo mohl, psal omluvenku zaměstnavateli: „Prosím vás, řekněte někdo Škopkovi, že tu omluvenku poslal na mobil mně a ne do práce,“ rozesmál celé osazenstvo jeden z těch, kteří seděli úplně vzadu.

Smutek trval jenom chvilku. Vzadu duněla o něco ostřejší verze hitu: „Já jsem muzikant…“ Ale co, už bylo dávno po desáté… Největší „haló“ ale způsobil první kruhový objezd. „Ko–leč–ko, ko–leč–ko,“ bouřila skoro celá osádka. Jeden autobus dal dvě, druhý jedno. Chudák řidič kamionu, který čekal před objezdem. Ten asi nechápe ještě teď, co za psí kusy se to před ním odehrávalo…

Všimli jsme si ve Vítkovicích

Blanický rytíř.
Prý když bude nejhůř, přestanou chrnět ve skále a vyrazí na pomoc. Jednomu se nejspíš zželelo pardubických hokejistů, kteří v semifinálové sérii prohrávali 1:3. Byl v kotli jejich fanoušků. Meč, plášť, štít, přilbice… „Hrrr na ně,“ velel. Jenže rytíř Vítek byl nakonec přeci jen silnější. Středověký hrdina tak musel zpět do Blaníku a zase na kutě.

Region razovity.
Ostrava v televizi často vypadá jako místo, kde dostanete facku ještě dříve, než stačíte otevřít ústa. Je to trochu jinak. Spíš si musíte dávat pozor na to, kam vyrazíte, abyste přes ně nedostali. Ale tak to chodí dnes bohužel všude. Jinak vítkovický pořadatel je usměvavý, ochotný a slovo arogance nejspíš v životě neslyšel. Tam by dobrá polovina těch pardubických měla vyrazit na delší poznávací výlet…

Nikdy bych neobjala někoho, koho neznám. Nebýt hokeje. Tenhle reklamní slogan má velkou hloubku. Po vyrovnávacím gólu Pardubic na 2:2 se v kotli veselili všichni se všemi. Co na tom, že většina spolu v životě neprohodila jediné slovo. Tohle byla totální euforie.

Fanoušek, tvor, který se rád fotí.
Určitě to znáte. Jakmile na vás někdo namíří objektiv fotoaparátu, už hrnete ruce před obličej a křičíte: „Ne, nefoť mě“. Ale jakmile zacílíte na někoho v dresu, už sahá po tom, kdo je nejblíž, chytá se za ramena, různě se pitvoří a má ohromnou radost, že cvaká spoušť. Hokejový dres má magickou moc.

Výjezd v číslech

0 – cestou zpátky nikdo nechyběl a co je neméně důležité, ani nepřebýval.

4 – počet zastávek u benzinových pump. Těsně vyhrála cesta do Ostravy, to se stavělo třikrát. Fanoušci skupovali ve velkém pivo, cestou zpět už holdovali spíš kávě. Druhý autobus měl cestou zpátky o jednu zastávku více.

13 – trasa Pardubice – zápas v Ostravě – Pardubice trvala třináct hodin.

100 – tolik lidí včetně řidičů napěchoval do dvou autobusů šéf pardubického fanklubu Karel Klodner.

Autor: Pavel Ryšavý

28.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Dynamo zdolalo podruhé Motor. Tentokrát po obratu

Pohřesovaná Markéta Lohynská

Policie hledá vozidlo a jeho řidičku, která hrozí sebevraždou

Nepoučitelný zloděj, za čokoládu už mu hrozí soud

Pardubice - Krást se nemá. Krást opakovaně už vůbec.

Hádali se tak, až doma nikdo nezůstal

Pardubice - Každý do svého rohu. Žena šla spát k dceři, muž k mamince.

Hledaného poznala hlídka na ulici

Pardubice - Hledaný muž měl smůlu, hlídka strážníků jej poznala na ulici

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení