Poslední zápas si zahrál 13. listopadu. Od té doby zažil jedno velké stěhování a víc nic.

Hokej žádný. Útočník JAKUB ORSAVA (24) nastoupí poprvé po výměně z Třince do Pardubic až dnes v Chomutově. Jestli je nažhavený? O tom je zbyteční přemýšlet: „Je to velká úleva, že můžu hrát. Poslední zápasy jsem kluky sledoval z tribuny a už to ve mně cukalo. Těším se hodně," vypálí posila Dynama. Pro Východočechy je to velký předvánoční dárek. Na důraz mladého útočníka hodně spoléhají.

Kde byl hlavní problém, že jste nemohl tak dlouho na led?
Měl jsem nějaké zranění ve středu těla, blíž bych to nespecifikoval.

Byl jste sám nervózní, že se start za Pardubice pořád oddaluje?
Už jsem přemýšlel, že bych nastoupil ještě před reprezentační pauzou. Ale nakonec jsem si říkal, že by to nemělo cenu, byla potřeba nabrat kondici, kterou jsem za ten měsíc ztratil. Týmu bych v danou chváli moc nepomohl. Teď to bude lepší.

Hádám, že všichni známí se už ptali, kdy to konečně půjde. Dostavila se postupně na tuhle otázku alergie?
(usměje se) Docela jo. Zdraví je ale nejdůležitější a abych podal nějaký výkon, musím být stoprocentně fit.

Pardubice ve vaše schopnosti rozhodovat zápasy hodně věří. Není to ale po takové době bez hokeje spíš svazující?
Ale ne, jsem zvyklý z Třince, tam byl tlak pořád. Museli jste hrát i bez nohy, když to tak řeknu (usměje se). Takže mě to nesvazuje, spíš mi pomáhá, že mi klub věří.

V Třinci jste bojoval o flek s drahými hvězdami, Pardubice na vás spoléhají. Tohle je taky asi příjemná změna, co?
Rozhodně. V Třinci je tým našlapaný velkými jmény, takže jednoduché to tam nebylo. I když loňský rok se mi docela povedl, hrál jsem pořád. Snad to půjde i tady.

Povedla se hodně, 20 gólů, 39 bodů, jsou hodně slušná čísla. Navíc jste postupně nakukoval i do reprezentace. Co se vlastně stalo, že vás Třinec nabídl na výměnu?
Přišli tam nějací noví hráči, jak jsem říkal, velká jména. Zkrátka to tak vyplynulo, příležitost dostali jiní, tohle je hokej, stává se to a teď jsem tady v Pardubicích.

Zápasy vás čekají v hodně rychlém sledu. Je to po zranění nejlepší způsob, jak se bez nějakého velkého přemýšlení dostat do formy?
Jsem za to hodně rád. Trénovat si můžete jak chcete, ale nejvíc vám dají zápasy. Čas na regeneraci tam taky bude, nemám strach, že bych si neodpočinul, takže tohle tempo je rozhodně lepší, než kdybychom přes Vánoce hráli jen dvakrát týdně.

Ve středu vás jako první čeká Chomutov hvězdného Romana Červenky. Jsou Piráti hlavně o něm?
Je to jeden z nejlepších hráčů ligy, takže bude potřeba si ho pohlídat. Ale Chomutov je celkově hodně nebezpečný, šikovných kluků je tam víc, k tomu výborný trenér… Bude to hodně těžký zápas, ale stejně se musíme pokusit vyhrát.

A hned po Vánocích přijde bonbonek, do Pardubic přijede Třinec. Tam s motivací asi moc problém nebude, že ne?
(usměj se) To je takový můj dárek k Vánocům, budu se na tenhle zápas hodně těšit. Budu hodně nahecovaný, doufám, že je porazíme.

Pokud všechno půjde podle ideálního scénáře, mohli byste Třinec vyšoupnout z první desítky…
To by bylo úplně nejlepší! Pro Třinec to vyzní teď asi trochu krutě, ale budu moc rád, když ho v tabulce předskočíme (směje se).

Náhrada Pardubic za Svobodu: Rapáč

V sobotu extraligové Pardubice oznámily, že ukončily spolupráci s útočníkem Jakubem Svobodou. „Finišují jednání s adekvátní náhradou," sliboval generální manažer Pavel Rohlík. Tou by se podle něj měl stát dvaadvacetiletý Branislav Rapáč, který naposledy působil v Popradu.

Ve 32 zápasech slovenské extraligy letos nasbíral 28 bodů za 10 gólů a 18 asistencí. Díky tomu, že přes tři roky ho cepovali v třinecké mládeži, nebude počítán za cizince. Slovensko reprezentoval zatím jenom na šampionátech do 18 a do 20 let, dres národního týmu dospělých neoblékl. Jeho starší bratr Richard odkroutil 18 zápasů 1. ligy za Hradec a extraligu si zahrál v Litvínově a Liberci. V aktuální sezoně nastupovali za Poprad spolu. „Byla to hlavně iniciativa mého bratra Richarda, že jsem šel do Popradu i já," hlásil Branislav Rapáč v létě slovenským novinářům. Teď se jejich cesty rozdělily.