Bývalý skvělý gólman od ledna stojí na vrcholu vyhlášené organizace, která šestkrát v historii dobyla titul mistra. Obrození však podle něj bude trval déle, pro nadcházející sezonu má klub skromnější cíle. Rád by pronikl do předkola play off, to znamená skončit v základní části nejhůře desátý. 

S jakými plány vstupujete do nové sezony i vzhledem k minulému ročníku, který vyústil záchranou v nervydrásající baráži? 
Po loňské sezoně, která byla opravdu nervydrásající a velmi náročná, ale zaplaťpánbůh se šťastným koncem, kdy se nám podařilo udržet extraligu, vstupujeme do této sezony se značně obměněným kádrem a skromnějšími ambicemi. Chceme začít tvořit nový tým se zdravým jádrem, abychom v horizontu tří až pěti let opět mohli pomýšlet na vyšší příčky. Co se týká vyloženě této sezony, tak se chceme poprat o předkolo play off. A chceme předvádět hokej, který potěší naše fanoušky. 

Letos v létě jste se rozhodli jít cestou kempu, na který jste sezvali hráče z různých koutů a skládali nový tým. Splnilo to vaše očekávání? 
Splnilo. Myslím si, že z toho počtu hokejistů, který tady byl, se nám podařilo vybrat dobré hráče na různé posty, jenž jsme potřebovali doplnit. Musíme se na to koukat i trochu z ekonomické stránky, nemohli jsme si dovolit top hráče, ale na trhu jich zase tak moc nebylo. S hráči, které jsme si vybrali, jsme spokojeni. Výběr byl důsledný, na kemp jsme nezvali každého, předem jsme je sledovali a měli vyskautované. 

Jak vidíte sílu týmu? V kádru máte hráče z pěti zemí. Věříte, že tenhle namíchaný koktejl bude oživením pro extraligu a Pardubice se nebudou bát o udržení? 
Kluky ze Slovenska bych ani nenazýval z jiných zemí, ale to, že máme v týmu hokejisty více národností, je kvůli situaci na hráčském trhu, a pak také kvůli tomu, co jsme si mohli dovolit. My jsme na našem trhu neviděli hráče v takové cenové relaci a aby nám pomohl, proto jsme se rozhodli pro cizince. Věřím, že se budeme prezentovat bojovnějším, bruslivějším hokejem, než tomu bylo v minulosti. A také věřím, že tento styl hry si najde u fanoušků své místo a budou nás podporovat. Říkám, budeme hrát to, co si můžeme dovolit. 

Řadu pardubických fanoušků nadzvedlo rozhodnutí někdejší ikony klubu Petra Koukala, který dal přednost rivalovi z Hradce Králové. Co tomu říkáte?
Je to hokejový život. Když se Petr Koukal vracel z Ruska, tak jsme do jednání vstoupili, jenže v té době jsme hráli baráž a Petr se rozhodl, jak se rozhodl. My jsme v té chvíli nebyli schopni s tím udělat něco víc. Samozřejmě, člověka to zamrzí, že u něho nebyla větší trpělivost počkat, jestli se zachráníme nebo ne. Ale tohle patří k hokejovému životu. On si mohl z nabídek vybírat a nějak se rozhodl. A je to jeho rozhodnutí.

V této souvislosti je třeba ocenit Petra Sýkoru, kterému po sezoně skončila smlouva a také měl nabídku z Hradce, přesto se rozhodl zůstat. K němu je třeba přidat ještě Tomáše Rolinka a Petra Čáslavu, kteří se na stará hokejová kolena bijou za Pardubice. Bez těchto srdcařů se tým momentálně neobejde. Souhlasíte? 
Nebál bych se je nazvat už veterány (úsměv), ale neumím si vůbec představit, že by nepokračovali v týmu. Vím, co předvedli v baráži a co každý z nich osobně udělal pro záchranu pardubického hokeje… Všichni mají obrovský morální a mentální přínos do kabiny. Pro nově příchozí hráče teď budou mentory, pomohou jim a ukážou jim, jak bojovat za Dynamo Pardubice. 

Teď to odlehčím, ale nehledali jste nějaký zázračný elixír, který by zmíněnému triu zajistil hokejovou dlouhověkost? 
(úsměv) Kluci jsou velcí profesionálové a vědí, co mají pro sebe udělat, aby byli dobře připraveni. Navíc si myslím, že se na nich pozitivně projeví a dodá jim energii záchrana extraligy v minulé sezoně. 

Pardubice ztrácejí v derby s Hradcem. Vypíšete zvláštní prémie na duely s rivalem? 
Vím, že v minulosti se generální manažeři při prvních duelech štengrovali. Je to svátek pro hráče, vedení i fanoušky. Derby s Hradcem můžeme zařadit mezi top derby v jakémkoliv sportu v republice. I když mám pocit, když to řeknu divně, že poslední dobou vyhrocenost opadá. Přeju si, aby se oba tábory fanklubů začaly prezentovat podporou svého týmu než vulgaritami a nevraživostí na adresu protivníka, a tím derby povzneseme na ještě vyšší úroveň. Prémie vypisovat nebudu. Pro hráče už jen takový zápas musí být velkou motivací. 

Z Hradce jste získali brankáře Ondřeje Kacetla, který v minulé sezoně už v Pardubicích krátce působil. Věříte, že právě on povznese nejen v derby výkonnost týmu na vyšší úroveň a zastaví propady gólmanů z minulých sezon? 
Věřím, že Ondra Kacetl nám v sezoně moc pomůže. Nicméně jeden člověk nic nezmůže, taky jsem v té brance stál… Říká se, že kvalitní gólman je padesát procent úspěchu. Já tvrdím, že dobrý brankář bez mužstva nic nezmůže a naopak. Proto jsme mužstvo stavěli tak, aby bylo vyvážené a dobře složené, aby kluci Ondrovi, ale i Martinu Růžičkovi pomohli a oba naši brankáři prožili klidnější sezonu. A zároveň se zastaví devastace gólmanů, která tady byla v dřívějších letech. 

Z pozice generálního manažera neřešíte jen složení týmu, ale i ekonomickou situaci klubu, který nyní přešel do rukou města. Musíte se vypořádat s dluhy z minulosti a zajistit budoucnost slavné značky. V jaké situaci se nyní nachází pardubický hokej? 
Už toho bylo napsáno, namluveno a odvysíláno tolik, že to klubu už spíše škodí. Klub se nyní nachází v situaci, kdy se vydal na cestu ozdravných procesů, aby se ekonomika dostala do normálních kolejí a klub vykazoval finanční stabilitu. Samozřejmě, každé ozdravování s sebou nese řadu procesů, někdy to jde líp, někdy hůř a také je to i o lidech, jestli chtějí pro hokej něco udělat. Ale signály jsou zatím takové, že pardubický hokej by se mohl vydat cestou vzhůru, než zase padat dolů. 

Pojďme k vám. Jako brankář jste byl zvyklý strkat hlavu do palby puků, teď jste ji strčil do palby nároků a zájmů fanoušků, zastupitelů, partnerů či hráčů. Neříkáte si, mám tohle zapotřebí? 
Někdy říkám: zlatá brána (smích). Ne, vážně. Když se vrátím na začátek, přišel jsem v lednu a první vizí bylo zachránit extraligu a pak klub narovnávat. Teď jsem na vrcholu organizace, nesu hlavní zodpovědnost, ale jeden člověk nic nedokáže. Já se musím opřít o kolektiv hráčů, jako dole na ledě se spoléhám na hokejisty, tak tady nahoře v kanceláři zase o lidi, kteří chtějí pro klub dělat za minimum maximum. Bez těchto lidí bych se neobešel a věřím jim, byť jsme pořád z některých stran pranýřováni a napadáni, že to děláme blbě. Ale kdo tady nesedí a nevidí do střev klubu, tak si může povídat, co chce a nedám mu za pravdu. Kolikrát se tady dvacet hodin denně snažíme postavit klub na nohy. Bohužel to obrození bolí a je to zdlouhavé, ale baví mě to, i když je to spousta práce a člověk ani možná netušil, co to obnáší. Ale jsem přesvědčen, že se nám povede klub vrátit na místa, kam historicky patří. 

Určitě vám dodávají sílu skvělí fanoušci, kteří i v období nezdarů za klubem stojí, v baráži vyprodali arénu, hráče povzbuzovali. Ženou vás oni dopředu? 
Je to tak. Když jsem chytal, tak jsem vždycky říkal: Chytám pro lidi, před prázdnými tribunami by to nemělo smysl. A v téhle pozici to vnímám stejně. Já to nedělám pro sebe. Máme 94 let pardubického hokeje, lidi na něj chodí odnepaměti a když vidím bývalé hráče, jak současnou situaci prožívají, fanoušky, jak tady hokejem žijí, je to pro mě jednak zavazující a zadruhé mi to vlévá energii do žil, aby to člověk nevzdal a bojoval dál. V tom vidím smysl, dělat tuhle práci pro všechny ty lidi a pro Dynamo, snažit se ho posouvat dopředu. Kdyby na hokej tady lidi zanevřeli, tak to nemá smysl. Jestli Pardubice mají nějaké sportovní srdce, tak tohle je jedna z jeho největších částí. To je to, co mě žene dopředu. Jsem přesvědčen, že s lidmi, které mám kolem sebe, se nám podaří zase dostat Dynamo nahoru.