Nepatří mezi vyhlášené hokejové kanonýry. Když se obránce 
MICHAL ŠEDA trefil za Pardubice poprvé, byl z toho vítězný gól v Litvínově.

Proti Zlínu to ve středu dlouhou dobu vypadalo, že má čich na významné góly. V 15. minutě dostal Dynamo do vedení. Náskok vydržel až do úvodu třetí části, tam soupeř otočil na konečných 1:2.
„Na to, že by můj gól měl být vítězný, jsem ani chvíli nemyslel. Chtěl jsem hlavně vyhrát a úplně jedno jak," říkal po zápase. Tří bodů se defenzivně založený bek nedočkal.

Kde se ve vás najednou vzala chuť podpořit rejdy druhého útoku?
Viděl jsem, že kluci vybojovali puk v rohu a mohlo by tam být přečíslení. Dýma (Monja) mi pak krásně nahrál, já se jenom soustředil, abych trefil bránu a nevymetl puk ještě nějakou ránou do mantinelu ze třetiny. Spadlo mi to tam, jenže bohužel 
ve výsledku úplně na nic.

Asi to chtělo z výborné první třetiny vytřískat víc než jenom jeden zásah, ne?
(povzdechne si) Jo jo, myslím si to taky. Druhý gól by nám pomohl a Zlín ještě víc poznamenal. Takhle jsme ho měli pořád za krkem.

Je hodně frustrující, že jste doma ztratili důležitý zápas, který byl navíc tak slušně rozjetý?
Před zápasem jsme všichni moc dobře věděli, o co hrajeme. Vyhrát, pořád držíme kontakt s desítkou, porážka je pro nás velká ztráta.

Proč jste Zlín v první třetině dokázali přehrávat a pak se najednou všechno otočilo?
Asi to bylo tím, že Zlín prohrával, musel něco změnit, tak začal víc hrát a napadal nás. My byli najednou spíš u nás ve třetině a do útočného pásma se moc nedostávali. Místo toho, abychom dál pokračovali v naší hře, tak jsme se přizpůsobili.

Ale stejně jste náskok 1:0 udrželi dalších 20 minut…

Jo, jenže pak nám tam spadly dva nešťastný góly.

Máte vy sám nějaké vysvětlení, proč Pardubice kolikrát začnou slušně, ale pak zkolabují? Na prášky z toho byl nejdřív trenér Říha, pak Král a teď i Draisaitl…
Trenéři nám tohle říkají pořád dokola: hrát celých 60 minut. My to moc dobře víme. Nejhorší je, že netuším, čím to je, co se s námi vždycky stane, že to pak takhle dopadne.

Proti Zlínu se hraje špatně vždycky, ale když pak vede, je to asi ultra těžký boj. Je to tak?

Je, mají defenzivu strašně dobře propracovanou a nám se přes ni hrozně špatně dostávalo, všechno vyhazují ven a vy se v útočném pásmu neudržíte.

Našel byste v extralize urputnějšího soupeře než Zlín?

Asi ne. On si hlavně drží systém, který moc nemění a stále hraje svoji hru. Nikam se netlačí, spíš vyčkávají, až se někde otevře díra pro brejk, tohle přesně předvedli i u nás.

A každý se s ním trápí, i když přesně ví, co přijde…
Tak to je. Před zápasem jsme si Zlín rozebrali, věděli jsme, co na něj hrát. Ale bohužel nám to nevyšlo.

Propast na desáté místo se teď zvětšila na 8 bodů. Dá se ještě smazat, nebo už je tahle meta definitivně pryč?
Zbývá sedm zápasů, takže 
z tohoto pohledu to hratelné ještě pořád je. Jenže my měli se Zlínem vyhrát, pořád bychom drželi pět a bylo by to o dost snazší.

V pátek na vás čeká boj o pozice ve Vítkovicích, taky mají 
53 bodů, poražený se už může definitivně chystat na play out. Čekáte stejně urputný hokej jako se Zlínem?
Tam je hra vždycky poznamenaná tím velkým hřištěm, hodně se bruslí a myslím, že to bude úplně jiný hokej než ve středu. Potřebujeme tam uspět.

Vítkovice dostaly 9 gólů v Plzni. Mohou být dole?
Většinou je to spíš tak, že když někdo dostane takovou nálož, pak hraje mnohem zodpovědněji. Ale myslím, že bude hlavně záležet na nás, jak k zápasu přistoupíme, jak budeme hrát my.