Další zápas, kde rozhodoval jeden či dva góly. Co bylo klíčové v duelu na ledě Litvínova?
Až do konce to bylo otevřené, jenže rozhodují góly. Možná to zní jako klišé, ale naší bolestí je to, že se strašně nadřeme na góla. Je to tak, že nám v útoku chybí lehkost. Stále si to říkáme, ale na ledě to tak není. Musíme chodit do branky, střílet co nejvíce z jakékoliv pozice. Góly padají z předbrankového prostoru. Není to o tom, že vezmeme puk, budeme kličkovat a hrát hezký hokej.

Při vaší střele do tyčky chyběl kousek, mohli jste jít do vedení…
Tyčka v konečném důsledku vyjde nastejno jako pokus vedle. Je to špatná střela. Kdyby byla lepší, tak skončí v bráně a vedli bychom 1:0. Tyčky zkrátka nic neznamenají. Je to stejné jako zásah gólmana nebo střela vedle.

Litvínov měl v prostředním dějství střeleckou převahu. Čím to bylo?
Druhá třetina byla z naší strany špatná. Můžeme se připravovat, jak chceme, ale když pak jen čekáme, co s námi soupeř udělá, tak je otázka času, kdy dostaneme gól. Paradoxně jsme se ubránili v pěti, když nás soupeř zatlačil, ale pak jsme udělali chybu v oslabení při špatném střídání. Hráči Litvínova pak jeli prakticky tři na jednoho. To byla taktická chyba.

V závěru utkání hrálo Dynamo přesilovku, dokonce v šesti proti čtyřem…
Tam jsem zase udělal chybu já. Byl ještě čas na vyrovnání, ale situaci jsem vyhodnotil špatně. Samozřejmě, že nyní bych to v devíti z deseti případů udělal jinak. Unáhlil jsem se a dal jsem zbytečně těžkou přihrávku.

Od utkání v Chomutově se venku střelecky neprosazujete. Jsou si tyto zápasy svým průběhem podobné?
Není to jen ve venkovních zápasech. Náš obrázek je takový, že nehrajeme dobře. Natrápíme se na gól, nehrajeme s lehkostí. Každý hráč si uvědomuje, v jaké se nacházíme situaci.

Je za vámi první čtvrtina. Jak moc již sledujete tabulku a bodové rozestupy?
Máme devět bodů, což je strašně málo. Tímto tempem by jich byl na konci velký nedostatek. To ani nechci domýšlet. Musíme se připravit nejen na další čtvrtinu, ale na zápasy, které postupně přijdou.