Už žádné mátohy! Litvínov se má čeho bát...

Stačilo pár změn, které zafungovaly, jako kdyby maséři nalili do vířivky živou vodu a z Pardubic jde najednou znovu strach.

Když proti Litvínovu nastupovaly minule, v 52. kole hrály směrem dopředu jako mátožný přízrak.
Jsou tam a vlastně vůbec nejsou. Tak trochu tým duchů…

Předkolo s Vítkovicemi situaci úplně otočilo. Že má Verva v Lukešovi, Hüblovi nebo Ručinském pro čtvrtfinále směrem dopředu ničivou sílu? Východočeši taky!
Darem z nebes byl příchod Matouše Venkrbce z Prostějova.

Statný junák, co tři roky nehrál hokej a v loňské sezoně se k němu začal postupně vracet, se rychle rozkoukal. „Vyloženě první pětce pomohl dopředu i dozadu," chválí ho i asistent Miloš Říha mladší.
Venkrbec umí v pravou chvíli prostrčit puk dopředu, navíc moc rád parkuje kolem branky a absolutně žádný problém mu nedělá hrábnout dozadu. Z toho těží parťáci 
Petr Sýkora s Tomášem 
Zohornou.

A všimli jste si? Ten už zase svým úsměvem od ucha k uchu po každém dohraném souboji vytáčí soupeře do vrtule.
Rudnou, brunátní, šílí. Jen vidí, jak se hrne k brance a šklebí se na ně. Hru druhé lajny zase zjednodušil Jan Starý.

A Radoslav Tybor? Hlavní střelec a hvězda první půlky sezony?
Ne, nedostal žádnou roli brusiče. Nakonec mu neskutečně sedlo místo vedle dvou slovenských kolegů Marcinka a Gašparoviče. Tihle tři snad překvapili nejvíc.
Tomáš Marcinko připomíná dieselový motor.

Půlku sezony se rozjížděl. Teď platí za nejlepšího defenzivního centra v extralize 
a Pardubicím se stonásobně vyplácí. „Hodně nám pomáhá, že k sobě s Kubou Gašparovičem máme takového hráče, co dovede takhle skvěle pracovat do obrany," rozplývá se na adresu vysokého vousáče Tybor.

„Jen si vezměte, kolik pochytá puků v oslabení, kolik jich vybojuje… Pro mě je to jeden z nejdůležitějších hráčů v týmu," vysekl Marcinkovi poklonu i kapitán pardubického týmu Petr Čáslava.
Slovenský bojovník často led opouští se zkřiveným obličejem. Kousance od puku bolí. Trenér Říha ho poklepe, že odvedl dobrou práci, zeptá se, jestli je OK a za pár sekund je Marcinko na ledě zase.
Nenápadný? Jen na první pohled. Pro Východočechy je momentálně extrémně důležitým členem sestavy.

Typy hráčů, jakým je on, Venkrbec, Starý nebo Zohorna vyhrávají série play off.

Tady se kašle na kličky 
a známky za krasobruslení. Cení se síla, potřebujete houževnaté bijce, co udělají místo pro šikuly.

V Pardubicích mají odolných typů najednou dost. Největší varování pro Litvínov zní: navíc mají formu!

Útoky Pardubic
1. Sýkora – Venkrbec – Zohorna: Je urostlý, má skvělý cit pro nahrávku i kombinaci a perfektně zapadl mezi hvězdy. Matouš Venkrbec probral první lajnu, drzoun Tomáš Zohorna je typ hráče, jehož chcete vynést v zubech, Petr Sýkora je zase pan střelec. Skvěle složená formace!

2. Radil – Nahodil – Starý: Jan Starý nepůjde se dvěma zbylými parťáky do rotace v rohu a přesně tohle Lukášové Nahodil s Radilem potřebovali, někoho, kdo do jejich kombinací vnese jednoduchost. Starý v sobě navíc vedle nich znovu probouzí střelce, k tomu dře neúnavně dozadu.

3. Tybor – Marcinko – Gašparovič: Většinou máte dva útoky na to, aby rozhodovaly zápas. Pardubice disponují i třetím. Gašparovič vedle trenčínského kamaráda Tybora neuvěřitelně ožil, Marcinko je přesně hráč pro play off – tvrdý, neústupný a umí dávat ošklivé góly.

4. Kaut – Moučka – Poulíček: Zranění bouráka Cetkovského je strašná škoda, do lajny bruslivých bořičů seděl znamenitě. Michael Špaček je sice na české poměry megatalent, ale sem se prostě nehodí. Teď nejspíš dostane šanci Tomáš Kaut.

Je vidět, že jsme jeden tým, to je nejdůležitější

Kdyby nehrál hokej, mohl dělat ochranku prezidentovi.
Nastavit vlastní tělo prudkým střelám? Že to bude bolet? Žádný problém! Hlavně, aby nic neproletělo na gólmana.
Pardubický hokejový útočník TOMÁŠ MARCINKO (26) na ledě působí dojmem, že si radši nechá přerazit kost, než aby pustil nějakou střelu na branku. Hlavně v oslabení tým jeho schopnosti využívá.
„Ale já jsem v pohodě. Fakt. Klobouk dolů před kluky, co mají zlomeniny a další jiné věci, které je trápí," jen mávne rukou nad chválou, která se na něj po předkole s Vítkovicemi hrne ze všech stran.