První těžký moment sezony hokejisté Pardubic zvládli. Tři kola bez bodu a pak doma přivítat Třinec? Tohle nebyla moc komfortní situace.

A přece z ní Dynamo vybruslilo.

Hráči působili jako rváči z ulice, co neznají bolest a klidně koupí ránu, jen aby uspěli. Výhra 4:1 pak byla sladká odměna. „Ale to neznamená, že by byl konec. Pořád máme na čem pracovat," vybízí k obezřetnosti kapitán týmu PETR ČÁSLAVA.
Jeho podivný gól Oceláře načal. Nahodil puk od mantinelu, brankář Hrubec nechal u tyčky škvíru a Pardubice šly zadarmo do vedení.

Zaslouží si tým za neděli od kapitána pochvalu?
Zaslouží, už v Chomoutově to bylo lepší, jen jsme nedali góly a sami jsme dostali jeden blbý minutu před koncem. Byla to trochu takové trápení, deka… O to jsem radši, že jsme zvládli porazit tak silný mančaft, jaký má Třinec. Máme se od čeho odrazit. Přesvědčili jsme se, že hokej hrát umíme.

Rvali jste se, skákali do střel. 
To byl hlavní důvod, proč jste Třinec porazili?
Taky, ale už to z naší strany bylo i hokejovější. Chyby se stanou, začnete po nich občas lítat jako blázni, ale dokázali jsme všechno tím nasazením vyžehlit.

Třinec načal váš gól. Dal jste někdy kurióznější?
Já tyhle góly docela umím (usměje se).

Ale asi jste koukal, že najednou se puk povaloval za Hrubcem 
v bráně, ne?
Spíš jsem házel puk na branku, aby se přerušila hra, nechtěl jsem ho plácnout někam do rohu, aby z toho 
Třinec hned zase vyjel. Byla 
to náhoda, nebudu říkat, že ne, ale i tohle musíte zkoušet, 
taky podobné góly platí. Kdybych puk na bránu nefláknul, žádný gól nebyl.

Zažil jste toho už hodně, třeba sezonu 2004/05, kdy Pardubice začaly sezonu šesti zápasy bez výhry a pak slavily titul. Uklidňoval jste kabinu, že kýžená první výhra za poctivou práci jednou přijde?
Můžeme se uklidňovat, ale když si vzpomenu na ty dva první zápasy, co jsme hráli, tak to bylo příšerný. Nebruslili jsme, dělali děsný chyby, pořád čekali na to, že za nás někdo něco odehraje. V Chomutově už jsme se ale zlepšili. Teď jsme porazili Třinec, ale to neznamená, že by byl konec, pořád máme na čem pracovat. Hraje se až v pátek, tak byl čas si odpočinout a od úterý jdeme znova na to. Budeme dál makat, o tom ten hokej je.

Pomohla po prvních dvou bídných zápasech nějaká promluva starších hráčů v kabině?
Ale ne, mluvíme pořád, od začátku sezony. V Lize mistrů jsme toho taky moc nevyhráli a konejšili se, že výkony jsou dobré. Jenže když nevyhrajete, dobrý to není. Musíme se 
o naší hře pořád bavit, to je ohromně důležité. Nikdo z nás není takový hokejista, aby mohl hrát z voleje. Takže když to shrnu, jsem rád, že jsme nad Třincem vyhráli, ale už bych se v tom nevrtal (usměje se).