Od samého začátku se na posluchače začal valit proud skvostně interpretované barokní hudby. Úvod večera obstarala Sinfonia in G major Jana Václava Stamice. Josef Krečmer připomněl pardubickou stopu v životě tohoto zakladatele mannheimské školy a zcela správně vyjádřil i jisté politování nad skutečností, že ne vždy se ke slavným obyvatelům našeho regionu dokážeme vracet s patřičnou pozorností. Stamicova skladba v podání mladých pardubických hráčů snad bude první vlaštovkou… Perfektně si členové souboru, tentokrát neposílení o externího sólistu, poradili i s Koncertem c moll pro violu, smyčce a cembalo Johanna Christiana Bacha (úprava Henry Casadesus), o Tartiniho Koncertu A dur pro housle, smyčce a cembalo ani nemluvě.

Po přestávce čekalo na přítomné překvapení v podobě dvou skladeb napsaných přímo na objednávku orchestru. Pět eklektických meditací nad obrácením sv. Františka z Assisi Il Poverello di Dio (Chuďásek Boží) Slavomíra Hořínky vneslo do zámeckého sálu duchovní rozměr a jejich interpretace přesvědčivě ukázala další možnosti sympatického mladého tělesa. Po brilantně zahraném Vivaldiho Koncertu d moll pak následovalo a celý večer uzavřelo další objednané dílko – Ritorni per Archi e Cembalo Víta Zouhara. Působivý barokně - minimalistický mix vyvolal příznivé reakce a nikoho nenechal na pochybách, že Barocco sempre giovane hodlá být i v nové sezoně na špici hudebního života regionu s velkým přesahem mimo něj.

(oa)