Ve Východočeském muzeu vrcholí přípravy na otevření nové expozice Proti proudu času – Pardubicko v pravěku a raném středověku. Na tajemnou a dobrodružnou cestu do minulosti se první návštěvníci zámku vydají příští týden v úterý v 17 hodin, kdy se koná verznisáž.


Vedle pěti set originálních artefaktů uložených ve skleněných vitrínách expozice zahrnuje i repliky vybraných předmětů, které mohou návštěvníci brát do ruky. „Je to například replika avarského opasku, který byl zrekonstruován podle nálezu v Blatě, nebo avarská šavle," uvedl archeolog František Janošek Kašpárek. Dále jsou k osahání připraveny keramické nádoby, slovanské helmy, sekery či římské spony.

Soumrak hrobů

Se strachem a symbolem smrti si archeologové pohráli při přípravě části věnované popelnicovým hrobům z doby bronzové, jejichž výzkum má v Pardubicích dlouhou tradici. Ještě ve 30. letech byly keramické nádoby s ostatky nalézány v neporušeném stavu, v jednom hrobě jich může být umístěno až čtyřicet, nebo také jen jedna. „Pak se prohloubila orba na padesát, šedesát centimetrů a nyní jsou tyto hroby často rozvláčeny, zbude jen obrovské množství zlomků," pohovořila o konci popelnicových hrobů archeoložka Kristýna Bulvová. Ta byla také přítomna jednomu ze vzácných nálezů, který je součástí výstavy.

V létě roku 2013 byla pří výzkumu v Třebosicích objevena keramická plastika kozla. Zpodobňuje hlavu, krk a část trupu a vystupovala z okraje nádoby. „Vznik artefaktu je možné datovat do období kolem roku 4400 před Kristem. Jeho unikátnost spočívá v tom, že na území Čech zatím nebyla žádná takto precizně zhotovená figurka nalezena," vysvětlila Kristýna Bulvová, která je nadšená z toho, že obec Třebosice se plastikou kozla inspirovala a přijala ji v letošním roce do svého obecního znaku. „Je úžasné pozorovat, jak příběh starý šest tisíc let ožívá," dodala archeoložka.

Příběh kozlí hlavy je jen jednou z částí bohatého dědictví, které tu zanechaly generace žijící na Pardubicku v pravěku. Nalezeny byly také zlaté šperky, bronzové spony, jantarové ozdoby, železné i bronzové sekery a samozřejmě keramické nádoby.

Takzvané depoty, laicky řečeno poklady, se často nacházejí podél cest. „Jsou to takové úkryty z raného středověku. Banky nebyly, tak v případě krizového stavu či pro bezpečnost, se zakopávaly kemamické nádoby plné mincí," popsala archeoložka Kristýna Bulvová. Význam depotů ale není ještě zcela objasněn, badatelé se o něj přou už od začátku minulého století. Důvody k jejich ukládání byly i rituální.

Archeologicky nejbohatším nalezištěm v regionu je oblast mezi Pardubicemi a Chrudimí, takzvaná mikulovická planina. Významné objevy byly učiněny v Mikulovicích, Jesenčanech, Blatě, Třebosicích. Směrem na sever jsou to zase Opatovice a Libišany. Díky spojení moderní technologie a vědeckých poznatků bude návštěvník expozice vtažen přímo do prostředí halštatské usedlosti, jejíž pozůstatky byly nalezeny u Opatovic nad Labem.

Uvidí, v jakých stavbách tehdy lidé žili, a jaké nebezpečí pro ně představovaly záplavy. V jiném videu zase spatří, jak se naši předci oblékali. V herní části si mohou děti i dospělí na „pískovišti" sami vyzkoušet práci archeologa.

I pro nevidomé

Součástí expozice je také hmatová stezka Hmatem do pravěku, která zprostředkuje prohlídku zrakově postiženým. Pro ně je připraven i speciální katalog s reliéfními obrázky a průvodním slovem v Braillově písmu.

Nová expozice Proti proudu času vznikla díky projektu Zvýšení atraktivity a rozšíření návštěvnických služeb v areálu Zámku Pardubice, který začal již v roce 2009 a je z velké části hrazen z evropských peněz. Jeho celkový objem činí 29,6 milionu korun, přičemž dotace z Evropské unie je 17,7 korun, zbytek hradí Pardubický kraj jako investor.

Archeologická expozice si vyžádala 5,7 milionu korun. Umístěna je v prostorách zámku, které doposud nebyly veřejnosti přístupné.