Herec MICHAL DLOUHÝ musí mít Pardubice a Grand Festival smíchu, jehož hlavní část začíná právě dnes, hodně rád. Na celorepublikové přehlídce nejlepších divadelních komedií totiž získal hned několik prestižních cen.

Dvakrát se radoval z Ceny za nejlepší mužský herecký výkon festivalu.

V roce 2010 zde byl oceněn za roli Kristoffera v komedii Švandova divadla na pražském Smíchově Kdo je tady ředitel?. Rok předtím byl jeho obdivuhodný výkon jedním z důvodů, proč inscenace pražského divadla Rokoko Hráči získala Cenu odborné poroty.

Loni se Michal Dlouhý zaskvěl v inscenaci pražského Divadla ABC Listopad, kde ztvárnil roli amerického prezidenta Charlese Smitha.

Jeho výkon v Pardubicích opět vzbudil velkou pozornost a známý herec se tak mohl opět těšit z Ceny za nejlepší mužský herecký výkon festivalu. Zároveň tu s kolegy slavil i titul Komedie diváků.

S tímto úspěšným představením se před pár dny Michal Dlouhý do Východočeského divadla vrátil znovu, aby naladil natěšené publikum na letošní ročník festivalu.

Jaké je to vrátit se znovu na místo činu?
Je to moc hezký pocit a společně s kolegy jsme byli rádi, že jsme se do Pardubic mohli znovu vrátit. Potěšilo nás, že naše představení mělo na loňském festivalu takovou odezvu a že jsme tu letos mohli sklízet plody své práce. Je úžasné, že jsme dostali šanci přijet ještě jednou a užít si to tady. Brali jsme to jako poctu a na toto představení jsme se do Pardubic opravdu těšili.

Loni jste ale na festivalu nevyhrál poprvé. Ceny za nejlepší herecký výkon přehlídky máte na svém kontě už dvě, zároveň jste se velkou měrou zasloužil o to, že tu uspěly i komedie Listopad, Hráči a Kdo je tady ředitel?, v nichž jste účinkoval…
…To se moc hezky poslouchá (směje se)

Pardubický Grand Festival smíchu tedy zřejmě máte docela rád, ne?
Myslím, že ano (pobaveně). Vždycky, když zkoušíme novou komedii, tak si říkáme, že by bylo fajn, kdyby se na pardubický festival dostala…

Takže sbírání festivalových cen v Pardubicích vás ještě bavit nepřestalo?
Upřímně řečeno, já jsem ani nikde jinde ceny moc nesbíral. Pardubice jsou vlastně jediným místem, kde jsem taková prestižní ocenění získal. Kdysi dávno jsem dostal Zlatého dudka na dětském filmovém a televizním festivalu v Ostrově nad Ohří, a to už je, pokud se nepletu, všechno. Proto asi chápete, že Pardubice opravdu miluji! (smích)

Chápu, že kvůli cenám asi divadlo nehrajete, ale máte ty svoje někde vystavené?
Součástí ocenění je vždy velký perník. V klubu Městských divadel pražských je vystaven na hezkém místě u piana. Myslím, že tam vydrží do té doby, než ho sežerou potravinoví moli. (smích) Například perník za komedii Hráči tam zůstal dlouhých sedm let…

Vraťme se k inscenaci Listopad. Co je podle vás hlavní síla této inscenace?
Největší síla je v autorovi Davidu Mametovi, který je velmi inteligentní. Když člověk nepokazí jeho úžasný text, tak má vyhráno. Listopad je autentickou hrou, která se dá aplikovat na jakoukoliv dobu, vládu a čas. Ověřujeme si to s každou její další reprízou. Je až neuvěřitelné, jak funguje. Vlastně cokoliv se stane na naší politické scéně, tak si to v této hře diváci najdou a okamžitě reagují. Tato inscenace je skutečně zrcadlem politické scény v jakékoliv době. Stejně tak jako třeba Gogolovi Hráči, které uvádíme už osmou sezonu a na nichž vidíme, že se i v tomto textu z 19. století dají mezi řádky najít nádherné odkazy na to, co se děje právě teď.

Divadlo ABC Praha - ListopadNemáte pocit, že se některé věci neustále dokola opakují?
Přesně tak. Když se člověk podívá na celý svět a život, tak vlastně zjistí, že se neustále něco opakuje. Už skoro všechno bylo totiž objeveno a ani lidské vlastnosti se zas až tak moc nemění…

Nebylo vám letos trochu líto, že jste se tentokrát neobjevil v hlavním soutěžním programu Grand Festivalu smíchu?
Musíme dát šanci také dalším. (smích) Když někdo sbírá ceny každý rok, tak mi to přijde trochu líto kvůli těm ostatním. Znám spoustu skvělých komedií i kolegů, kteří hrají výborně a někdo jim pokaždé tu cenu vyzobne. Ono toto ocenění totiž opravdu potěší, podpoří vás a dá vám pořádný impulz k tomu, aby člověk na sobě dál pracoval. Myslím, že by bylo dobré, kdyby do budoucna tato ocenění nedostával stále jeden a ten samý člověk (smích). Já si teď nějaký čas počkám a pak se zase vrátím! (spiklenecky se usmívá)

Proč by podle vás měli lidé přijít na letošní ročník Grand Festivalu smíchu, který dnes v Pardubicích začíná a potrvá až do pondělí 1. února?
Pokud člověku v životě chybí legrace, nesměje se a třeba ani nemá smysl pro humor, je většinou nešťastný. Humor je kořením života. Proto se celý svůj život vždycky snažím obracet pozornost na ty pozitivní věci. Jsem přesvědčen o tom, že i díky tomu jsem zdravý, mám kolem sebe úžasné lidi a krásnou rodinu.

Vaše pracovní tempo je stále dost zběsilé. Loni jste sliboval, že na rok a půl trochu zvolníte. Dodržel jste to?
Je pravdou, že jsem dodržel to, co jsem chtěl, že nebudu v divadle zkoušet žádný nový titul a prodloužil jsem to dokonce na dva roky. Jenže stejně hraji denně včetně víkendů a navíc zhruba polovinu představení tvoří zájezdy po celé republice, takže rodina mě skutečně nezná. Slíbil jsem, že dokončím letošní sezonu. Od té příští jsem poprosil všechna divadla, v nichž účinkuji, aby mi každý druhý víkend nechala volno. Všichni zaplaťpánbůh souhlasili a dali mi za pravdu, že jsem udělal dobře. Někteří dokonce přiznali, že už o mě začínali mít trochu strach. Jsem rád, že mi dali šanci, abych se vrátil do normálního života…

Nežijete však jen divadlem, teď měl premiéru nový film režiséra Filipa Renče Lída Baarová, 
v němž účinkujete…
Mám zde takovou malou roličku, kterou jsem si střihl během zkoušek divadelních inscenací. S Filipem Renčem jsme kamarádi a on potřeboval jednoho zlého policistu, tak jsem byl rád, že jsem se alespoň symbolicky mohl zúčastnit tak hezkého projektu.

Pak máte roztočený ještě jeden horor…
Chybí nám dotočit asi tři dny. Vždycky bohužel prošvihneme období, kdy jsou listy ještě na stromech. Proto jsme dokončení tohoto filmu odložili na léto. Pracovní název snímku je Hlasy. Horor zrovna není můj oblíbený žánr, ale v tomto případě se mi líbil scénář, který má docela hezkou zápletku, navíc v něm nehraje moc lidí a měli jsme i malý štáb. Přišlo mi to takové rodinné natáčení a jak jsem zatím viděl pár ukázek, vypadá to hezky…

Zároveň jste roztočil i televizní seriál Bohéma…
Od režiséra Roberta Sedláčka jsem dostal nádhernou roli Zdeňka Štěpánka. Scénáře, které napsala Tereza Brdečková, jsou skvělé. Všichni, kteří se na tomto projektu podílíme, jsme z něj zatím nadšení. Těšíme se na hezkou práci. Doufejme, že my, herci, seriálu nijak neublížíme a udržíme kvalitu scénáře. Robert Sedláček je pro mě zárukou toho, že to bude zajímavý a dobře připravený cyklus. On umí velmi dobře pracovat s herci, vždycky jim dá jinou tvář, než na kterou jsou od nich diváci běžně zvyklí. To mi na tom přijde atraktivní nejen pro publikum, ale i pro nás, herce, protože na takové práci může člověk růst.

Michal Dlouhý ve ZlíněJsme kousek od mekky českého dabingu, Přelouče, kde se narodil jeden z našich nejkvalitnějších dabérů všech dob František Filipovský a kde se na jeho počest každoročně udílejí ceny nejlepším v tomto oboru. Jak to aktuálně v dabingu vypadá?
Naše iniciativa, která směřovala k zlepšení podmínek v českém dabingu, bohužel nedopadla tak, jak jsme si přáli. Museli jsme ji pozastavit, protože pro některé kolegy už stávající situace byla neúnosná. Je to škoda. Myslím, že naše myšlenka byla dobrá pro dabingová studia i pro dabéry. Jenže jsme tím někomu šlápli na kuří oko a kdyby to bylo podle našeho scénáře, bylo by zřejmě moc vidět na to, kam peníze z dabingu jdou. To asi někomu vadilo.

Je reálná šance, že by se situace v dabingu změnila k lepšímu?
V horizontu nějakých pěti nebo šesti let určitě ne. Bohužel.

Mají podle vás aktuální poměry vliv na kvalitu českého dabingu?
I já jsem zaznamenal hlasy diváků, které tvrdily, že se český dabing změnil k horšímu. Naše místa zkrátka byla obsazena těmi, co se dabing učili za pochodu a na kvalitě to pochopitelně bylo znát. Přestože jsem v původní agentuře, která nás zastupovala, zůstal, už se nám některá dabingová studia otevřela a i já sám už jsem několik dabingů udělal.