Kromě toho je to pro mě způsob poznání nových lidí. S většinou z nich, které jsem díky Improlize poznal, se vždycky rád setkávám znovu. A samozřejmě pro mě Improliga znamená taky spoustu legrace. A ta musí „bejt“, i kdyby na chleba nebylo,” říká Vítězslav Kozelek, jeden z členů improvizačního souboru BIZONI.
Že vůbec nevíte, o čem je řeč? Za názvem BIZONI se skrývá skupina mladých lidí, kteří se charakterizují jako Bydžovští Improvizátoři Z Opatovic Nadržení na Improvizaci. Jsou mladí, plní elánu a také nadšení pro improvizační divadlo.

Trénují v Opatovicích nad Labem v místním Společenském domě, proto z Opatovic, nicméně polovina členů pochází z Nového Bydžova, proto Bydžovští.

Diváci dají témata, herci improvizují

„Počátky improvizační skupiny BIZONI se datují k dubnu loňského roku, kdy jsme k původnímu dramatickému kroužku přibrali nové členy z Nového Bydžova a začali směřovat naše pravidelné tréninky k improvizačnímu divadlu, k IMPROLIZE,” dodává trenérka improvizační skupiny Andrea Moličová.

Improliga je malinko o sportu, ale především o divadle. Dva týmy se navzájem utkávají v improvizacích na divácká témata. Cílem není navzájem se vyřadit, ale společně vytvářet kvalitní improvizaci, mít radost ze hry, moci si zaimprovizovat s různými týmy z různých měst. Nestranný hlavní rozhodčí a jeho dva pomocníci dohlížejí na dodržování etických a improvizačních pravidel ustanovených Českou improvizační ligou - Improligou.

„Jde o hru, chuť improvizovat, naslouchat kolegům z vlastního i opačného týmu a společně si zahrát,” uvádí trenérka BIZONŮ.
Historie zápasů v improvizaci spadá do konce sedmdesátých let, kdy se v Quebecku konaly první improvizační turnaje. Ty rychle přešly přes Atlantik, dnes se hrají ve všech frankofonních zemích, ale také v Maroku, ve Španělsku, v Itálii, v Německu a na Slovensku.

Ve východních Čechách jsou tři

V České republice je Improliga rozšířena poměrně hojně, existuje tu přibližné pětadvacet týmů.
„Ve východních Čechách fungují pouze tři improvizační skupiny: pardubičtí Paleťáci, hradecké Hašlerky a opatovičtí BIZONI,” uzavírá Andrea Moličová.

(msu)