Ve středu 28. září se v místní části Pohřebačka uskuteční od 9 hodin Pohřebačský jarmark. Hlavní hvězdou atraktivního programu bude zpěvačka Petra Janů.

Se čtenáři se sejdete na Pohřebačském jarmarku. Co si přestavíte pod souslovím Pohřebačský jarmark?
No, Pohřebačský, to zní tak jako trošku výhrůžně, ale protože jsem přes Pohřebačku několikrát jela, tak vím, že je to přátelské místo. Jarmark pro mě znamená spoustu kvalitních domácích dobrot, různé vyřezávané věci a hlavně hrníčky, keramika a tak. Protože už bych si potřebovala něco dokoupit, tak jsem ráda, že se k vám podívám.

Pohřebačka je místní část Opatovic nad Labem. Vzhledem k tomu, že jezdíte po dálnici z Prahy do Hradce a Pardubic víceméně pravidelně, projíždíte i přes Pohřebačku a Opatovice. Máte nějaké zvláštní vzpomínky na tyto obce, chytili vás třeba policisté? Zdejší obecní policie totiž dost často měří rychlost.
Tak to ne. Já už jsem platila tolik pokut, že radši jezdím opatrně. Ono se to opravdu vyplatí. Nevíte, za kterým bukem číhají a potom to trapné vysvětlování. Faktem je, že se s nimi občas dohodnu. Ale s těmi obecními a městskými policisty moc ne.

Vrátíme se zpátky k Pohřebačskému jarmarku. Budete jeho hlavní představitelkou, váš koncert je hlavním lákadlem jarmarku.
Příští rok to bude 40 let, co zpívám, mám několik zlatých desek, několik Slavíků, takže si myslím, že se pořadatelé rozhodli správně (smích).
Kromě toho jste říkala, že si necháváte pro sebe z jarmarku poměrně dost různých cetek a jiných věcí…
Cetek ne, to se ohrazuji. Kvalitní keramiky, hrníčky už se mi sice na chalupu nevejdou, ale pokud uvidím nějaký, co mi srdce utrhne, tak pro něj nějaké místo najdu.

Takže především keramika. Je ještě něco, co byste si speciálně představovala, že by mělo na klasickém jarmarku být?
Já mám strašně ráda sladké, takové ty turecké medy sekané a tak dál, ale okolo toho raději chodím obloukem.

Vy jste známá rockerka, zpěvačka populárních písniček a zároveň vystupujete v muzikálech. Vy jste vlastně špička v těchto třech oborech. Jak to máte s fanoušky, profilují se nějak?
Ani nijak ne, protože v každé té mé etapě, ať byla rocková, gershwinovská, muzikálová anebo popová, tak vždycky tam byla nějaká skupina lidí, které se to, co dělám, líbilo. Když mám dneska koncert, tak jsou na něm za prvé asi už čtyři generace a za druhé si tak každý fanoušek té které doby najde něco, co je jeho srdci blízké.

To znamená, že tím můžete získat kteroukoliv generaci a to je právě krásné. Já jsem byl na vašem koncertu třeba na Alexandrovcích. Jaké to bylo zpívat s tak velkým sborem s takovou tradicí?
Nádherné. Já jsem z toho měla strach, ale potom, když jsem na první zkoušce vylezla před tu sílu lidí a slyšela jsem je zpívat, tak to prostě bylo nádherné. Jsem hrozně ráda, že jsem tuto akci absolvovala, protože to je zase úplně jiná parketa a moc mě to bavilo.

Jestli jsem to pochopil správně, ráda experimentujete, ráda zkoušíte, když někdo nabídne nějakou zajímavou příležitost. Předpokládám, že to asi byla jedna z nich.
Určitě. Jediné, co jsem nezkusila, je dechovka, a to zatím nehrozí, ale taky jsem říkala, že nikdy nebudu zpívat country, ale podle toho, že zpívám na Stodole Michala Tučného jeho písničky, tak člověk nemá nikdy říkat nikdy.

Vy jste v televizi vystupovala nesčetněkrát v různých humorných i zábavných scénkách, dokonce jste si zahrála i ve filmu. Kdyby přišla nějaká zajímavá filmová nabídka, nebo případně nějaká opravdu zajímavá scénka, předpokládám, že byste do ní opět šla.
Určitě. Proč ne. Já jsem pro každou špatnost.

Radek Šejvl