VYBRAT REGION
Zavřít mapu

K ostatním se chováme jako hlupáci, říká režisér Schejbal

Pardubice - Východočeské divadlo uvede groteskní komedii Třikrát život.

27.2.2017
SDÍLEJ:

Režišér Milan SchejbalFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Potřetí se do Východočeského divadla v Pardubicích vrací režisér MILAN SCHEJBAL. Uvede zde groteskně konverzační komedii o úskalích manželství a vědecké kariéry Třikrát život, která ve třech podobách pojednává o tom, jak starší pár přijde na návštěvu k mladšímu, ale o den dříve. Inscenace bude mít premiéru v sobotu 4. března.

„Na spolupráci s Východočeským divadlem mě nejvíce baví, že je to divadlo, které se systematicky věnuje silným příběhům a staví svou práci na hereckých výkonech. Mám rád, když herci mají možnost na kvalitních textech ukázat, co umí," říká Schejbal.

Hra Třikrát život je založena na tom, že se třikrát opakuje stejná situace, ale v trochu jiné podobě. Co to může divákovi ukázat?

Všechny tři verze začínají skoro stejně. Stačí ale maličkost, nepochopení, míjení se a situace se vyvine úplně jinak. Byť se říkají úplně stejná slova. Takže stačí, když člověk některé věci nepřejde, vyvolá to v něm nějakou zášť a může snadno ublížit ostatním. Kdyby k tomu nedošlo, vyvíjelo by se to úplně jinak, což na těch třech verzích vidíme.

V pardubickém divadle jste v minulosti režíroval Charleyovu tetu a Limonádového Joea. Obě inscenace měly velký úspěch. Čekáte něco podobného i od nové inscenace Třikrát život?
Je to trochu náročnější titul než Charleyova teta nebo Limonádový Joe. Také je to komedie, ale jedná se spíše o grotesku s řadou hořkých podtónů. Není to řachanda, diváci se nebudou smát od začátku do konce. Byl bych rád, kdybychom se v hledišti smáli, ale také si často řekli, čemu se to vlastně smějeme. Lidé na sebe nejsou úplně milí.

Takže chcete, aby došlo i k nějaké sebereflexi?
Ano, bylo by to fajn.

Ve vašem repertoáru převažují komedie, což je mezi českými divadelními režiséry výjimka. Co vás na komediích tak baví?
Mám dojem, že komedie si daleko lépe najdou cestu k divákovi. Je u nich lepší odezva, okamžitě poznáte, jestli to je dobře, nebo špatně. V dnešním světě, který je sám o sobě dost dramatický, se nedivím, že lidé rádi chodí do divadla na komedie. Pokud se to podaří, s herci navážou kontakt a všichni dohromady si hrají – jak na jevišti, tak v hledišti.

Podle čeho si komediální texty vybíráte?
Podle toho, jestli jsou kvalitní. Ale to je někdy složité poznat. Když si komedii přečtu, buď mě na první přečtení zaujme, nebo ne. Pokud ano, zkoumám, jestli tam je dostatek možností vybudovat komediální situace a jen se tam nepovídá.

Pomáhá vám i instinkt?

Ano. Někdy mě to frkne do nosu.

Hry francouzské spisovatelky a dramatičky Yasminy Reza, která je autorkou textu hry Třikrát život, jste inscenoval i v jiných divadlech. Čím vás její tvorba zaujala?
Zabývá se problémy současných lidí. Zaujala mě především tím, že aniž by řešila filozofické otázky, je zaměřená na lidské soužití. Ukazuje, že si komplikujeme život navzájem, neumíme k sobě být tolerantní a je to až zvířecí boj, kdo bude lepší, kdo kdy co řekl a podobně. Dává velký groteskní vykřičník tomu, proč jsme se tu narodili – abychom žili v nějaké pospolitosti, a ne na vlastní pěst. V tom je mi velmi blízká.

Hru Třikrát život jste uvedl už v roce 2003 v Divadle ABC. Našel jste v ní něco nového
?
Našel. Třináct let je poměrně hodně. Některé věci teď vidím ostřeji. Říkám si, že v tom, jak spolu jednáme, jsme tak trochu hlupáci. Řada věcí je tam jinak. Vždy se ale snažím vycházet z herců.

Jak se vám spolupracuje s Jindrou Janouškovou, Martinou Sikorovou, Jiřím Kalužným a Josefem Pejchalem?

Bezvadně. Nemám s nimi problém. Je tady řada výborných herců.

Podle jakých kritérií jste je obsazoval?
S Pepou jsem dělal Limonádníka, s Martinou už dělám třetí inscenaci, Jirka hrál také v Limonádníkovi, takže na základě minulé práce. S Jindrou jsem ještě nepracoval, ale viděl jsem ji hrát v několika inscenacích. Typově mi do toho tahle čtveřice přesně šla.

Autor: Lenka Štěpánková

27.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

TOMÁŠ JENÍČEK se narodil 18. dubna v 8 hodin a 7 minut. Měřil 47 centimetrů a vážil 2670 gramů. Maminku Anetu podpořil u porodu tatínek Daniel, bydlí v Pardubicích.
4

OBRAZEM: Nově narozená miminka z Pardubicka

Den Země na Pernštýnském náměstí.
11

"Pěstovat bio má smysl," říká farmářka

Festival s duší pomohl i duševně nemocným

Pardubice - V sobotu proběhl v polabinském Café Robinson Festival s duší. Jeho součástí byl i bleší trh, cirkusový workshop s vystoupením či dvě fotografické výstavy. 

Fotbalisté vezou cenný bod z bitvy ve Frýdku-Místku

Pardubice - Neporazitelnost fotbalistů FK Pardubice trvá už pět zápasů. V sobotním zápase Fortuna národní ligy dokázali na těžkém terénu ve Frýdku-Místku vybojovat bod za bezbrankovou remízu. V tabulce zůstávají na třinácté příčce.

Nové přístroje umožní lepší léčbu srdečních chorob

Pardubice – Rychlejší a přesnější zjištění příčiny obtíží a zároveň možnost dřívějšího zahájení účinné léčby. To by měly umožnit přístroje, které má nově k dispozici kardiologické oddělení Interní kliniky Pardubické nemocnice. Jejich nákup vyšel na 7,6 milionu korun.

Pardubičtí počtvrté porazili Tury ze Svitav a jsou v semifinále

Pardubice - Suverénním výkonem dnes pardubičtí basketbalisté doslova smetli z palubovky svitavské Tury. Krajského rivala k ničemu nepustili. Vyhráli o 28 bodů, celou čtvrtfinálovou sérii ovládli poměrem 4:1 a zaslouženě postoupili do semifinále Kooperativa NBL.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies