VYBERTE SI REGION

Konec masopustu se považuje za klenot české dramatiky

Pardubice - Na inscenaci hry Josefa Topola s divadlem spolupracuje režisér Břetislav Rychlík.

25.2.2016
SDÍLEJ:

Východočeské divadlo Pardubice - Konec masopustuFoto: Východočeské divadlo Pardubice

Josef Topol / KONEC MASOPUSTU

Scéna: Ján Zavarský
Kostýmy: Eva Jiřikovská
Pohybová spolupráce: Hana Achilles
Hudba: Petr Hromádka
Dramaturgie: Zdeněk Janál
REŽIE: Břetislav Rychlík
Hrají: Martin Mejzlík, Petr Borovec, Jana Ondrušková, Milan Němec, Petr Dohnal, Jindra Janoušková, Zdena Bittlová, Josef Láska, Josef Pejchal a další

Vrcholné drama Josefa Topola uvede v sobotu poprvé Východočeské divadlo Pardubice. Konec masopustu sleduje souboj jedince se společností ve vypjaté chvíli, kdy končí kolektivizace na české vesnici.

„Konec masopustu je právem považován za skvost. Je to ale také velmi obtížná hra, mnoho režisérů si na ni vylámalo zuby. Topol hru dokončil v roce 1962 a připravoval ji přímo pro Otomara Krejču, který ji chtěl uvést v Národním divadle," vysvětlil dramaturg Zdeněk Janál.

Tajemník přijíždí, aby pomohl přesvědčit posledního soukromého rolníka Krále, aby pochopil nové hodnoty a vstoupil do společného zemědělského družstva. Ale nejde zde přeci jen o jednoho Krále, ale o tradiční hodnoty společnosti jako takové, o poměřování hodnot. Boj o ně dotváří v přímém zrcadlivém propojení s realistickým příběhem symbolická rovina masopustních maškar.

Divadelní sen

Režisérem nové inscenace je Břetislav Rychlík, který s pardubickým divadlem spolupracuje poprvé.

„Teď ve stáří si plním divadelní sny. Divadla se tohoto Topolova textu bojí. Je tam básnická řeč, živá hudba a obdoba antického chóru v podobě masopustních maškar," řekl režisér Břetislav Rychlík.

Hra se odehrává v roce 1961, kdy na české vesnici končí kolektivizace. Není to ovšem politická hra, mnohem důležitější je takřka faustovský boj o lidskou duši.

„Ta hra nás všechny nesmírně obohatila. Jedním z hlavních témat jsou mezilidské vztahy. Konec masopustu vypovídá o českém národním charakteru, v tom je Topol nadčasový," dodal Břetislav Rychlík.
Básnické drama bylo přeloženo do několika jazyků, takže se nejedná o specificky české téma.

„Text je na první přečtení až nesrozumitelný. Čím víc jsme se ale hrou prokousávali, tím víc jsme to celé chápali," sdělil ředitel Východočeského divadla Pardubice Petr Dohnal, který ve hře ztvární postavu Cihláře.

V hlavní roli Krále se divákům představí Martin Mejzlík, diváci se mohou těšit také na Petra Borovce, Janu Ondruškovou, Milana Němce a řadu dalších.

Zkoušení provázely zdravotní neduhy

Náročné zkoušení připravil pro pardubické herce režisér Břetislav Rychlík a jeho inscenační tým. Vzhledem ke zdravotním komplikacím došlo k přeobsazení několika rolí.

„Je to složitá situace. Během zkoušení se u některých kolegů začaly objevovat zdravotní neduhy, takže nakonec vydrželi jen ti nejotrlejší," uvedl ředitel Východočeského divadla Pardubice Petr Dohnal.

Na poslední chvíli tak musela do zkušebního procesu nové inscenace naskočit Petra Janečková, která bude zaskakovat za zraněnou Veroniku Mackovou.

Obtížné to mají především představitelé masopustních maškar, kteří musí tančit, zpívat a recitovat ve složitých kostýmech. Sbor maškar bývá občas obsazován tanečníky, ale režisér potřeboval pro sborové recitace herce.

„Vytváření choreografie maškar byl složitý proces. Snažili jsme se, aby to bylo co nejcivilnější, ale zároveň aby to vypadalo organizovaně," řekla Hana Achilles, která spolupracovala na pohybové stránce nového titulu.

Kostýmy maškar nejsou kopií klasických masopustních masek. „Využili jsme materiály, které se používaly v 50. letech minulého století, jako jsou například plasty. Tím jsme herce asi moc nepotěšili," podotkla kostýmní výtvarnice Eva Jiřikovská.

Významnou roli bude v inscenaci hrát také hudba, jejímž autorem je Petr Hromádka. „V představení bude i živá kapela, která doprovází našeptávání maškar. Někdo mi říkal, že to zní jako balkánský folklor. Scénická hudba pak podkresluje emoce postav. Má zvláštní charakter, je jakoby vykloubená," poznamenal Petr Hromádka.

Topolovo drama se do Pardubic vrací po 53 letech
Drama Konec masopustu dopsal Josef Topol v roce 1962 a premiéru mělo mít v pražském Národním divadle v režii Otomara Krejči.
Jenže hra pojednává o socialistické kolektivizaci vesnici, a tak zasáhla cenzura.

V Praze být uvedena nesměla. Poprvé tak byla nastudována v Olomouci a poté v letech 1963 a 1964 obletěla s velkým úspěchem většinu českých divadel. Teprve po tomto úspěchu směla být i na repertoáru Národního divadla.
K jedné z nejlepších inscenací tehdy patřila i verze Východočeského divadla Pardubice (VČD), které hru uvedlo v roce 1963 v režii Jaroslava Novotného a Heleny Glancové.

„Sám Josef Topol považoval pardubickou inscenaci za jednu z těch nejpovedenějších," poznamenal dramaturg VČD Zdeněk Janál.

Pardubické divadlo se tak k Topolově hře vrací po 53 letech. Verze režiséra Břetislava Rychlíka bude ale trochu jiná. Chybět bude téměř celý poslední obraz.

„Vynechali jsme skoro celý patnáctý obraz lidového soudu. S Josefem Topolem jsme před jeho smrtí hovořili a on s tímto řešením souhlasil," dodal Zdeněk Janál.

V roce 1963 se v pardubické inscenaci objevila také řada známých herců. Roli Smrťáka ztvárnil Alexej Gsöllhofer, Husara si zahrál Josef Somr a mezi masopustními maškarami se jako Muž s bubnem objevil Pavel Landovský, kterého doporučil sám Josef Topol.

„Výsledkem je inscenace profesionálně přesná a výjimečně citlivá, laděna tklivěji a emocionálněji než olomoucké představení, ale stejně věcná a prostá," napsala tehdy v Divadelních novinách Eva Uhlířová.
Aktuální by měl být Konec masopustu i dnes.

„Ze hry vyvstává spousta současných témat – zmanipulovaný dav, jedinec, který svou agresivitu schovává za maskou… Není ani potřeba ten text aktualizovat. I v dnešní době je velmi obtížné, aby člověk dostál svým hodnotám a uměl je bránit. Konec masopustu má také dramatický příběh a krásné dialogy. To se dnes na jevištích zase tak často nevidí. Josef Topol je zjevením, třeba Jiří Voskovec považoval Konec masopustu za nejzázračnější hru, která byla v českém divadle napsána," nechal se slyšet Břetislav Rychlík.

Autor: Lukáš Dubský

25.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kin-ball: Pardubice získaly v domácí hale světový bronz

Pardubice – Místní Sportovní hala Dašická hostila Mistrovství světa smíšených družstev v kin-ballu.

Zraněný a opilý utíkal i lékařům

Chvaletice – Chvaletičtí strážníci hledali zraněného muže, který měl bezvládně ležet u kulturního domu vedle skupinky dětí.

Tradiční průmysl v Česku skomírá. A uvolňuje místo montovnám

Část stojírenského holdingu Vítkovice, ČKD Praha DIZ, Kovosvit MAS, jeden z následovníků Škody Plzeň Pilsen Steel i výrobce letadel Let Kunovice. To je pět tradičních značek českého průmyslu, které v současnosti čelí existenční krizi. Možná tedy v přímém přenosu sledujeme závěr transformace české ekonomiky zahájený po listopadu 1989. Kdo se včas nepřizpůsobil novým poměrům nebo se dál jednostranně orientoval na východní trhy, dnes zápasí o přežití. Svou roli v ekonomice naopak posilují podniky se zahraničními majiteli, na které často pasuje hanlivý termín montovny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies