Severoitalský Milán je město rozporů. Na jedné straně je vynášeno do nebe jako město módy a elegance. Na druhé straně se ovšem najdou kritici, kteří tvrdí, že Milán je ošklivé průmyslové město. Na začátku devadesátých let minulého století mělo navíc město přezdívku Tangentopoli, jelikož bylo centrem korupčních skandálů italských politiků.

Jak to tak bývá, pravda je někde uprostřed. Pro milovníky historických památek samozřejmě nebude Milán takovou atrakcí, jako Řím, Florencie a některá další italská města. Přesto Milán za návštěvu stojí. A to i v případě, že člověk není znalcem módy a milovníkem nakupování.

Památky jsou daleko od sebe

Památky v Miláně najdete, ale musíte hledat. Hlavní město oblasti Lombardie totiž nedisponuje klasickým historickým centrem města.
Ve srovnání třeba s podobně lidnatou Prahou je v Miláně od jedné památky k druhé poměrně daleko. Spíše než pěšky se vyplatí využít městskou hromadnou dopravu.

Celodenní jízdenku lze pořídit za tři eura, což je vzhledem k cenám ostatních služeb směšná částka.
A jaká jsou tedy největší milánská lákadla? Nepochybně je to katedrála Il Duomo, která většině návštěvníků italské metropole vyrazí dech svou mohutností. Však se také jedná o třetí největší stavbu tohoto typu na světě.

Dóm je i volně přístupný turistům, největší zážitek ale nabídne, pokud si zaplatíte vstup na jeho střechu. Nejen, že se můžete kochat krásou více než sto věžiček, ale pod vámi leží Milán jako na dlani. Za pěkného počasí jsou prý vidět i nedaleké Alpy.

Hřbitov a skvostná architektura

Kromě dómu není špatné navštívit hrad rodiny Sforzů a některé kostely či baziliky. Návštěvníka z Pardubic jistě zaujme Galerie Viktora Emanuela II., což je zastřešená pasáž, která je živou tepnou města i luxusním nákupním centrem.
Při průchodu touto pasáží si bohužel nelze nevzpomenout na chátrající Machoňovu pasáž v centru Pardubic. Slavnou milánskou stavbou je také operní dům La Scala.

Ten však zvenku turistu výrazně neokouzlí a podívat se dovnitř na některé operní představení by stálo celé jmění.
Možná to zní morbidně, ale architektonicky nejzajímavější částí Milána je velký městský hřbitov Cimitero Monumentale. Některé hrobky jsou opravdu uměleckými díly – jedna vypadá jako egyptská pyramida (na pravém snímku), další se inspirují antickým uměním a jiné jsou zase zcela moderní.
Češi mají menu, Italové aperitivo

Bylo by velkou chybou navštívit Milán a nezjistit, co to je aperitivo. Zatímco Češi mají v oblibě polední menu, Italové chodí posedět po práci kolem šesté hodiny večerní. Objednají si takzvané aperitivo, jehož cena se pohybuje od pěti do patnácti eur. Za své peníze dostanou jeden nápoj podle vlastního výběru a večeři ve formě bufetu. Ten je stále doplňován a hosté mohou neomezeně konzumovat po dobu zhruba tří hodin.

Rozmanitost nabízených pokrmů závisí na ceně. Běžně můžete ochutnat studenou kuchyni – šunky, sýry, pomazánky, zeleninu. Nabídka většinou obsahuje i nějaký teplý pokrm, může to být třeba kari rýže nebo těstoviny.

Možná by se zdálo, že horkokrevní Italové budou hýřit dlouho do noci. Alespoň ve všední dny to ovšem není pravda. V devět hodin večer pomalu utichá veškerý ruch, zavírají se bary a hospody, jak je známe z České republiky, bychom v milánských ulicích hledali marně.

Zpáteční let lze pořídit za 400 korun

Milán možná nenabízí takové skvosty, jako jiná evropská velkoměsta. Pro návštěvníky z České republiky je ovšem výhodné toto severoitalské město navštívit, jelikož právě na trase Praha, respektive Brno – Milán si konkurují hned tři velké nízkonákladové letecké společnosti.

Ceny letenek jsou proto neuvěřitelně nízké a při troše štěstí lze zpáteční let na letiště u města Bergamo poblíž Milána pořídit za pouhých 400 korun. To už se pak vyplatí zaletět si do Milána jen na ty obligátní nákupy!

Lukáš Dubský