VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Východočeské stopy ve španělské Málaze: basketbalista Welsch, ale i režisér Tarant

Pardubice/Holice/Málaga – /FOTOGALERIE/ - V místě, kde se začínala rodit hvězda veleúspěšného holywoodského herce Antonia Banderase, lákali na Janáčkovu operu Jenůfa.

7.1.2011 2
SDÍLEJ:

Španělská MálagaFoto: DENÍK/Tomáš Dvořák

„Odkud jste? Z Čech? No jó, od vás je ten basketbalista Jirka Welsch, že jo? Ten za nás hrál a byl fakt skvělej,“ vítá nás hned po příletu na letiště v jihošpanělské Málaze s typickým španělským temperamentem řidič autobusu číslo 19, který nás veze na autobusové nádraží. Tady už po deváté hodině večer nenajdete skoro ani živáčka a pokud ano, tak určitě ne takového, který by uměl alespoň trochu anglicky a poradil, jak se dostat do nedalekého městečka Rincon de la Victoria ležícího zhruba deset kilometrů východně od pulzujícího centra Andalusie. Protože máme už z domu informace o tom, že by měl autobus do Rinconu jet jen pár minut po našem příjezdu z letiště, řídíme se heslem „Líná huba, holé neštěstí“ a bleskem obcházíme přistavené autobusy s dotazem, zda se nechystají jet zrovna naším směrem. Naštěstí všechno dobře dopadne a my můžeme po pár minutách zazvonit u dveří bytu další východočeské stopy v Maláze.

Potkala svou lásku

Jde o italskou učitelku angličtiny, která několik let pracovala v Pardubicích, kde potkala i svou lásku, díky níž se skvěle zdokonalila v naší mateřštině. Její jižní mentalita ji však přece jen více táhla blíže mořskému sluníčku a plážím, a tak se rozhodla zakotvit na Costa del Sol, tedy na Slunečním pobřeží.
Při pohledu z balkonu domu, který je jen přes silnici k nádherné pláži a s úchvatnou vyhlídkou na Středozemní moře, se snad člověk ani nemůže divit…

Běhají snad všichni

Po lehké večeři, kdy k výbornému zeleninovému salátu dostáváme i tmavý chléb, protože, jak naše hostitelka vypozorovala, „Češi ho mají raději než ten bílý“, míjíme na dlouhé pobřežní promenádě spoustu cyklistů, in-line bruslařů a hlavně vyznavačů joggingu. Ten je tu opravdu hodně rozšířený. Běhají zde mladí, staří, s vytříbenou technikou i tou snad nejstrašnější, jakou si můžete představit, ale určitě je moc fajn, že se tímto způsobem udržují v kondici.

„Všichni tady zdůrazňují, jak je to zdravé. A vůbec jim nevadí, že běhají po promenádě, která je hned vedle rušné silnice,“ usmívá se italská učitelka, která nyní pracuje přímo v Málaze.

Po návštěvě místního infocentra potřebujeme dohnat kofeinové manko, a tak se zastavujeme v příjemné kavárně na capuccino. Když slyšíme, jak se mezi sebou baví obsluha, zjistíme, že hovoří jazykem, který je nám hodně povědomý. Jde o dvě Ukrajinky, které nám prozradily, že v Česku mají hodně známých, a tak jsme se samozřejmě dali do řeči. Posteskly si, jak to ti Ukrajinci nikde nemají jednoduché, ale že to je všude jinde stejně pořád lepší, než kdyby měly pracovat u nich doma.

Banderas a Tarant

Silnou českou stopu nacházíme také v místě, kde se začínala rodit hvězda veleúspěšného holywoodského herce Antonia Banderase.
Jaké bylo naše překvapení, když Teatro Cervantes, kde slavný rodák z Malágy odstartoval svou kariéru, zdobil velký poutač, který upozorňoval na uvedení opery Leoše Janáčka Jenůfa! Když jsme si ho prohlédli pěkně zblízka, zjistili jsme, že jde o provedení ostravského divadla s českými a slovenskými sólisty v režii Michaela Taranta, který pravidelně spolupracuje i s pardubickým divadlem.
Jak je dobře, že česká hudba má ve světě pořád ještě skvělý zvuk!

Putování za českými otisky v Málaze končíme v rodném domě dalšího slavného rodáka, zakladatele kubismu a jednoho z nejvýznamnějších malířů dvacátého století Pabla Piccasa. Poté, co za pouhé jedno euro na osobu vidíme několik jeho obrazů a skic (převážně šlo o jeho originální vyobrazení býků) a dobově pojatou místnůstku, kde velký Pablo sedával a pracoval (jsou tu prý i štětce, které používal, ale bohužel už vyschlé), nás místní zaměstnanci, kterých je zde v době naší návštěvy více než turistů, žádají, abychom napsali něco hezkého do jejich pamětní knihy. Souhlasíme a pár řádků nad námi vidíme hodnocení našich krajanů…

Inu, Čechům prostě ani na jihu Španělska neunikneš…

Autor: Tomáš Dvořák

7.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pardubické letní kino.

Kráska a zvíře zazpívají v kině

Vysněné dětské postele

Hokejisté Pardubic vstřelili pět gólů Zlínu

Zlín, Pardubice – Hokejisté Dynama získali sedmé vítězství během přípravného období. Ve Zlíně Pardubičtí využili dvě přesilové hry, jednou se trefili v oslabení. Další přípravný zápas budou hrát ve čtvrtek doma proti Olomouci (18.00). 

Fotbalové výročí: Plné tribuny vítaly první ligu

Pardubice – Je to jeden z milníků ve více než stoleté historii pardubického fotbalu. A právě v tomto týdnu si ho místní klub připomíná. Před osmdesáti lety měla v Pardubicích premiéru nejvyšší fotbalová soutěž. 

Dům dětí a mládeže se dočká oprav

Pardubice – Dům dětí a mládeže Alfa bude mít nový plášť i střechu. Čeká ho komplexní zateplení obvodového pláště a střech všech čtyř objektů. Při zateplování dojde také na výměnu oken a dveří, ty vstupní navíc budou upraveny tak, aby do domova mohli bez problému vstoupit i handicapovaní. 

Dvě hledané osoby předvedli strážníci na policii

Pardubice - Strážníci doručili dvě hledané osoby. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení