„Pod maskou židovského komika Alvyho Singera, trpícího nejrůznějšími neurózami a pocity osamělosti, nejistoty a zmatenosti v mezilidských vztazích, tu Allen poprvé vystupuje jakoby sám za sebe. Pojmenovává zde mnohem obecnější jevy, spjaté s moderní civilizací. Jádrem jsou Alvyho vzpomínky na životní lásku – Annie Hall,“ řekl jeden z provozovatelů letního kina Jan Motyčka.

„V těkavém sledu epizod a na přeskáčku sledujeme soužití dvou lidí, kteří si často nevědí rady sami se sebou a kteří se občas utápějí ve všednodenních maličkostech. Navzdory Alvyho stížnostem však prožívají i okamžiky štěstí a naplnění,“ sdělil provozovatel letního kina.

Allen používá ve filmu různé zcizovací efekty (komentáře na kameru, momenty, kdy postavy občas pozorují zvnějšku své jednání v minulosti, půlené plátno, vnitřní monology apod.). Podle svého zvyku pracuje s převzatou hudbou, dává prostor improvizaci (scéna s langustami) a progresivně pracuje s různými časovými posuny. Nenápadně zachycuje milovaný New York a konfrontuje ho s „plytkým“ životem v Kalifornii. „Těží ze situační komiky, ale hlavně z břitkého ironického textu. Allen tu opět vytváří milostnou dvojici se svou bývalou životní partnerkou Diane Keatonovou. Ta je vlastním jménem Hallová a říkalo se jí Annie,“ nechal se slyšet Jan Motyčka.