Na ministerstvu práce a sociálních věcí jsou jiného názoru. Aniž by se ministr Drábek někdy obtěžoval nějaký kojenecký ústav navštívit, vyhrožuje jejich zánikem. Nejen to naše, všechna chce zlikvidovat do tří let. Staří praktici se jeho vyhrožování jen krátce, ale od plic, zasmáli.

Kojenecký ústav se totiž mění v dětské centrum, kde je opuštěným dětem po všech stránkách maximálně nahrazováno rodinné prostředí, kamenná ústavní budova se přeměňuje v objekt s byty. Nad momentálními vrtochy ministerstev současné mezi problémy kličkující vlády jsou naštěstí instituce vyšší a rozumnější. Například světová organizace UNICEF. Ta jasně deklaruje, jaká by měla být nejrychlejší a bezbolestná cesta pro opuštěné dítě do rodiny vlastní nebo nové, náhradní.

Zaplať pánbůh, že se Dětské centrum Veská řídí těmito vyššími instrukcemi a zdravým rozumem. Pokud se uspěchaná vize zrušení všech kojeneckých center k určitému datu (od boku střelenému, z prstu vycucanému), dostane na parlamentní půdu, budou jedním z těch, kteří to kategoricky odmítnou. A určitě nebudu sám. Nezvratná rozhodnutí, která se týkají osudově lidí a především malých dětí, nelze dělat tímto způsobem, který nápadně připomíná sociální inženýrství z padesátých let minulého století.

Existence dětských center, která jsou určena především pro kojence z rodin s těžko řešitelnými problémy, je nenahraditelná jakoukoliv ministerskou zvůlí. Navíc ministerstvo rozhoduje, ale neplatí. Neplatí ani zdravotní pojišťovny. Zdravotní péči v centru Veská platí Pardubický kraj. Ten se naštěstí nevyděsil ani toho, že by se centrum Veská mělo přesunout do kompetence ministerstva práce a sociálních věcí. Je nakonec jedno, které ministerstvo vydává knížecí rady, ale nepodpoří je ani korunou.

Nepodléhejme bláhové iluzi, že zrušíme kojenecká zařízení a před branami kožeňáků budou stepovat nedočkaví budoucí pěstouni, realita bude úplně jiná. Je to kruté, ale celá řada dětí by byla neumístitelná. S pokorou prosím, říkejme si alespoň pravdu do očí.

Miroslav Váňa, poslanec za ČSSD