Historicky první referendum je za námi a město Pardubice si tak mohlo vyzkoušet tento prvek přímé demokracie. Kampaň před referendem nebyla tak emotivní jako třeba před komunálními volbami, ale přesto se zde našlo několik přešlapů. Podívejme se na tři nejvýraznější.

Srovnávání nesrovnatelného. Starostové jednotlivých městských obvodů pochopitelně zdůrazňovali kvalitně odvedenou práci, například při opravách chodníků či údržbě zeleně. Potud je vše v pořádku, problém nastává až v okamžiku, kdy se tyto drobné opravy snažili srovnávat s velkými akcemi, jako jsou například rekonstrukce třídy Míru či revitalizace Tyršových sadů, které se městu stále nedaří realizovat.

Jednotní za každou cenu. Na poplach začala bít po veřejné besedě o obvodech pardubická ODS. Exprimátor Jiří Stříteský se tam totiž vyjádřil k obvodům velmi kriticky. O den později už ovšem pardubické vedení strany vydávalo komicky působící sdělení, že strana je ve svých názorech jednotná.

Propaganda v rozhlase. Asi největším přešlapem předvolební kampaně byly spoty v městském rozhlasu, které měly občany vyzývat k hlasování. Místo skutečné otázky, o které se hlasovalo, se v nich ale objevila jen dosti nepovedená propaganda. Ponechme stranou otázku, zda to bylo v pořádku právně. Skutečný efekt byl nejspíše opačný, než autoři výzvy očekávali. Tomu se nelze divit, takto formulovanou výzvu by asi prohlédlo i malé dítě.