Od svého dětství jsem neblahé důsledky chemické výroby vnímal jako jakousi součást Pardubic, se kterou se nedá nic dělat. Můj názor se však začal poněkud měnit v okamžiku, kdy jsem založil rodinu a začal se ptát, jestli je pro moje děti život v tomto městě to nejlepší.
Poměrně nedávno jsem zaznamenal názor, že ukončení výroby v Paramu by způsobilo značnou nezaměstnanost a z Pardubic by se stalo provinční město. Přestože zde počet zaměstnanců poklesl pouze na 60 lidí, výroba se téměř zastavila, nezaznamenali jsme významný skok v procentu nezaměstnaných a nemám pocit, že by Pardubice byly blíže k provinčnímu městu.

Ekologická zátěž

Co jsem však zaznamenal, bylo to, že v okolí nádraží je méně zápachu a při příjezdu do Pardubic vás už nečeká šok v podobě silného čichového zážitku. Je jasné, že po případném úplném ukončení výroby vznikne problém, co s tímto průmyslovým areálem stojícím na kontaminované zemině? Bude to problém, ale také to může být příležitost k odstranění ekologické zátěže a možnost nového využití.
Stejnou optikou se můžeme podívat na lokalitu Semtín. Spousta obyvatel Pardubic (zejména těch, kteří zde pracují nebo pracovali) namítne, že se věc zbytečně dramatizuje, že zažili horší věci a vlastně o nic nejde. Na druhé straně máme názor více než 50 tisíc občanů, kteří nesouhlasí s výstavbou spalovny nebezpečných odpadů ve stejném areálu. Nabízí se tedy kacířská myšlenka, jestli současná chemická výroba spojená s poměrně častými haváriemi nemá horší dopad než plánovaná spalovna.

Průzkum mínění

Možná by bylo vhodné uspořádat průzkum veřejného mínění, co si lidé o této problematice myslí.
Co mě však nejvíce pobouřilo, byla argumentace Synthesie k oběma nehodám. Již při té první tvrdili, že zásobník byl plný a vybuchl vlivem horka. Stejná situace se již stala v roce 2010.

Dítě z páté třídy základní školy si na základě těchto zkušeností vytvoří jednoduchou rovnici: „plný zásobník + extrémní vedro = výbuch = problém". Co se týká plnosti zásobníků, je jistě možné při plánování výroby určit, kdy a jak budou jednotlivé zásobníky naplněny. Podobně je to i s počasím. Meteorologové předpovídali vedra minimálně pět dní předem a bylo možné se na ně připravit.

Bezpečný provoz?

Podle prohlášení trvá přečerpání jednoho zásobníku asi sedmnáct hodin. Nechápu sice, proč technologické podmínky neumožňují bezpečný provoz i při vysokých teplotách, které se u nás občas vyskytnou, ale šokujícím zjištění je, že při znalosti limitů technologie nebyla včas provedena náležitá opatření. Navíc to, že se tato událost opakovala dvakrát po sobě, je vrcholem arogance a ignorantství nebo důkazem neprofesionálního přístupu.
Ať platí prvn nebo druhé, je to pro mě velice znepokojující signál.

Jan Němec, radní a zastupitel města Pardubice