Ctěný podnikatel Vašíček by v kterékoliv jiné evropské zemi musel okamžitě současně s takovýmto nařčením předložit důkazy festovně svědčící. Jinak by z něj byl ostudný štvanec a pes by od něj tvrdou kůrku nevzal.

Ctěný podnikatel Vašíček však žije v Česku, v zemi, kde se pomluva smí a u hospodského remcání najde vždycky živnou půdu.

Čeština má taková přísloví, jako například „Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu“, nebo „Potrefená husa nejvíc kejhá“.

Ctěný podnikatel Vašíček ví, že za asistence právníků, kteří ovládají abecedu svého řemesla, nemůže být citelněji potrestán. A pro část veřejnosti, pro tu v příslovích dobře cvičenou, je hrdinou.

Mluvím z vlastní zkušenosti. Nejednou jsem byl nařčen anonymy z korupčního počínání i sprosté zlodějiny. Ve všech případech byl podnět k šetření a stíhání odložen jako bezdůvodný.

Ale vždy jsem měl pocit, že dopis ze státního zastupitelství, který mě měl očistit, mezi řádky varovně syčí: „Tentokrát ti to ještě jako zázrakem prošlo. Ale jednou na tebe taky dojde.“

Proč nikdy nikdo neklepne přes prsty věčné kverulanty a zapšklé závistivce, kteří smolí anonymní udání vlastní žlučí?

Nepodložené nařčení jak primátorky, tak mého stranického kolegy a osobního přítele, je nehoráznou drzostí.

Vím, že důkaz neexistuje, protože ani existovat nemůže. Jiřího Rozinka znám jako pracovitého workoholika, čestného a rovného sportovce, vynikajícího ekonoma a jako zásadového chlapa.

Paní primátorky si vážím, jako zkušeného profesionála, poctivého člověka a našeho koaličního partnera.

Nikomu nepřeji nic zlého, ale také znám přísloví: „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“ a Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“. Ať si každý z přísloví vezme své.

Miroslav Váňa, poslanec za ČSSD