„Prohra s Valosunem je až příliš krutá. Po třech čtvrtinách jsme se docela drželi. V té závěrečné nám však odešly síly i střelba. Projevila se i určitá bezmoc. Jak se nám soupeř vzdaloval, holkám těžkly nohy. Výhra třicetibodovým rozdílem zdevalvovala náš výkon,“ má jasno pardubický kouč Roman Chocholouš.
Oba dva zápasy si byly podobné. V úvodní části si soupeřky rychle vypracovaly dvojciferný náskok. Na přelomu první a druhé čtvrtiny však Studánka snížila na rozdíl pěti bodů. Pak ale nastalo totální střelecké temno.

„Holky místo, aby se snižováním náskoku dostaly do psychické výhody, neproměněním jasných dvojek se srážely dolů. Mají sice nastříleno, ovšem ne v takovém tempu. Tréninky proto budeme muset dělat ve větší rychlosti. Rovněž si musejí uvědomit, že v nejvyšší soutěži musí být soustředěné po celých čtyřicet minut, žádné uspokojení po nějaké minišňůře. Když nedáte koš nebo uděláte chybu, tak v ŽBL je to okamžitě potrestané. To zatím neumíme,“ přiznává Chocholouš.

Obě dvě utkání byla pro Plisku pořádnou lekcí pod oběma koši při doskocích.
„Potřebujeme zlepšit osobní statečnost každé z hráček. Doskok rovná se boj. To se nedá ani moc natrénovat,“ říká pardubický trenér.
Bota ho tlačí také na postu rozehrávaček. Rovněž tam mají soupeřky navrch.

„Petrásková se zranila těsně před sezonou, Habětínková hraje se sebezapřením a Pavlasová před utkáním dostala antibiotika. Vše musí zachraňovat šestnáctiletá Eliška Chocholoušová. Původně jsem chtěl, aby získávala ostruhy. Zatímco ona hraje půl na půl, vypočítal peripetie Chocholouš.