Návrat na rodnou hroudu… Odchovanec pardubické házené PETR HRUBÝ (31 let) se vrací do svého města. Ale ne proto, aby tam hrál druhou ligu. Svojí účastí chce podpořit národní tým v odvetě kvalifikace na mistrovství světa proti Rusku. Z Pardubic vedly jeho kroky do pražské Dukly. Z bašty české házené přesídlil do Německa, kde se pohyboval mezi první, druhou i regionální ligou. Vyzkoušel si jak chutná chlébíček v Melsungenu, Stralsunderu,  Halle a Eisenachu. Momentálně opět působí v Melsungenu. V reprezentaci odehrál přes sto zápasů.

Petře, jak se vám líbí skutečnost, že rozhodující zápas kvalifikace s Ruskem se hraje ve vašich Pardubicích?
Moc (souhlasně pokyvuje hlavou). Pardubice nabízí jednu z nejmodernějších multifunkčních hal  v České republice. Tím pádem budou mít jak hráči i fanoušci ideální zázemí. Navíc jsou díky poloze ideálním místem pro tento velice důležitý zápas. Fanoušci z Prahy, Plzně, Moravy a jiných měst to nemají k k nám daleko. A zásluhou spolupráce s Českými drahami mají zpáteční lístek zdarma.

Pardubice jsou na poli kolektivních sportů městem hokeje a pak basketbalu. Házená je v žebříčku v pozadí. Může tato událost na tom něco změnit?
Myslím si, že po úspěšné hokejové sezoně a právě probíhajícím Euru v Polsku a na Ukrajině je kvalifikační zápas proti Rusku ideálním zpestřením pro pardubické diváky. Vždyť budou mít možnost vidět naše nejlepší hráče.

Á propos co říkáte propagaci na dnešní zápas s ruskou sbornou?
Propagace házené ke každému zápasu je velmi důležitá, jak v tištěných periodikách, tak v rádiu či televizi. Když divák zaslechne nebo někde uvidí napsáno, že v týmu hraje nejlepší házenkář světa v sezoně 2010 – 2011, je to pro něj velké lákadlo. Řeč je o Filipu Jíchovi, který s německým Kielem letos vyhrál Champions League, Bundesligu i Německý pohár.

Budete utkání přítomen v hledišti pardubické ČEZ Areny?
Jako Pardubák si tento zápas samozřejmě nenechám ujít. Pokud do haly dorazí předpokládaných pět tisíc fanoušků, bude to nezapomenutelný zážitek.

Jak vzpomínáte na léta strávená v pardubickém klubu?
Bylo to v začátku mé kariéry. V té době jsem si ještě neuvědomoval, že bych jednou mohl hrát v národním týmu nebo dokonce se házenou živit.  Bez těchto začátků a lidí kteří se v Pardubicích házené věnovali a někteří stále ještě věnují, bych takových met nikdy nedosáhl.

Nyní hraje 1. HC Pardubice třetí nejvyšší soutěž. Není to na tak velké město málo?
Každý si musí uvědomit, že házená v České republice není tak populární ani na takové úrovni jako v Německu. Uvádí se, že tam je sportem číslo dvě. A podobné to je ve Francii. Pardubice mají výborný tým. Jenže, když si uvědomíte fakt, že každý hráč musí pracovat a o víkendech cestovat k zápasům, myslím si, že druhá liga je odpovídající.

Sledujete výsledky pardubických házenkářů?
Určitě. Nejenom proto, že jsem v Pardubicích vyrůstal a dostával základy házené, ale i proto, že v mančaftu hraje můj bratr Tomáš.

Vraťme se k české reprezentaci. V prvním utkání prohrála na půdě házenkářské velmoci  pouze o gól. Co jste na to říkal a jaké jí dáváte šance pro odvetu?
Na utkání v Rusku (prohra 22:23) jsem se díval v televizi. A musím poznamenat, že naši házenkáři předvedli výborný výkon. I když po telefonátu s Filipem Jíchou  jsem nabyl dojmu, že v Pardubicích chtějí hrát kluci ještě lépe.

Rusko už není tak silné jako v nedávné minulosti. Souhlasíte s tímto tvrzením a v případě že ano, proč tomu tak je?
Ruská házená je pořád na výborné úrovni. Spíše bych ale řekl, že Rusko předvádí stále stejnou hru. Naše házená se ale  díky hráčům působícím v cizině velmi zlepšila.

Můžete to blíže specifikovat?
Rusko je velice silný soupeř. Většina borců hraje celý rok v jednom mančaftu a sehranost je znát. Na naší  straně stojí podle mého větší kvalita. Vždyť většina našich kluků hraje v Německu. Namátkou: Jícha s Kubešem v Kielu, Horák v Göpinngenu, brankář Štochl v Berlíně. Nesmím zapomenout na Nocara ve francouzském Chambéry. Celý rok se, ať už v ligových soutěžích či evropských pohárech potkávají s nejlepšími hráči na světě. To přesně dělá rozdíl mezi námi a Ruskem.

Z rukou jakých hráčů soupeře hrozí národnímu týmu největší nebezpečí?
Stěžejními hráči jsou levá spojka Gorbok, střední spojka Altman, pivot Chipurin, pravá spojka Shelmenko.

Petře v národním týmu jste odehrál přes sto zápasů. Někteří vaši spoluhráči stále nastupují. Jak byste charakterizoval současný tým?
V národním týmu jsem strávil kolem jedenácti let. Současná reprezentace má neuvěřitelnou sílu. Myslím, že by to mohl nároďák na nejbližším mistrovství potvrdit medailí (šibalsky mrkne).