VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mašík: Sebelepší jedinec žádný titul nevyhraje

Pardubice - Kouč pardubických hokejbalistů vsadil kartu na jednolitý kolektiv, kde nikdo nikomu nic nezávidí. Každý hráč je pro něj nepostradatelný

30.12.2011
SDÍLEJ:

JIŘÍ MAŠÍKFoto: archiv

Že prý druhá sezona bývá ve vyšší soutěži obtížnější? Tak s tímto sportovním rčením nechoďte na účastníka hokejbalové extraligy, který nosí na dresech nápis HBC Autosklo H.A.K. Pardubice. Po podzimní části okupuje lichotivou čtvrtou příčku. Navíc dokonale ovládl východočeská derby. Jeho trenér JIŘÍ MAŠÍK dal dohromady skvělou partu, ve které slovo jedinec neexistuje.

Pane trenére, jaké byly vaše předsezonní cíle?
 Vzhledem k příchodům několika hráčů i z důvodu toho, že jsme přežili první zlomovou sezonu v extralize, jsme si dávali za cíl pohybovat se někde kolem šestého místa. Dále jsme chtěli zapracovat do sestavy mladé hráče přecházející z dorostu. A v neposlední řadě hrát atraktivní hokejbal.

Jak jste spokojen s jejich plněním?
 Úplná spokojenost být nemůže nikdy, ale co se týká umístění, tak jsme v normě (šibalsky mrkne). Se zapracováním mladých hráčů může být také spokojenost. Tomáš Skřivánek, Matouš Ingršt hráli pravidelně a velmi dobře. Do hry naskakoval i Honza Barva a Ota Urbanec. Ani oni se neztratili. Jakou hru jsme předváděli, ovšem musí posoudit někdo jiný. Ale ohlasy jsou pozitivní (úsměv).

Říká se, že druhá sezona bývá pro tým těžší než ta nováčkovská, vy toto tvrzení zdatně vyvracíte…
 Ano, je to tak. Už jednou jsem to zažil jako hráč v Jokeritu Chrudim. Nicméně v tomto případě nám pomohl příchod několika zkušených hráčů, velmi dobrá letní příprava a hlavně to, jak drží tým pohromadě. Hráčsky i lidsky.

Patří vám čtvrtá příčka, když od té druhé vás dělí jediný bod. To musí být příjemný pohled, viďte?
 Určitě je to příjemný pohled, ale musíme si uvědomit, že na jaře nás čekají velmi těžcí soupeři. Především v domácím prostředí. O konečném úspěchu se však bude rozhodovat v play off. Rádi bychom se udrželi v první čtyřce. Důvod je prostý, začínat vyřazovací boje doma.

Lichotivé příčky jste dosáhli navzdory tomu, že jste venku sehráli o tři zápasy více než doma. Přitom v cizím prostředí se vám tolik nedařilo…
 To je pravda, ale jak už jsem naznačil, silnější týmy z vrchu tabulky nás v domácích odvetách teprve čekají.

Právě z domácí arény jste si udělali nedobytnou pevnost. Získali jste sedmnáct bodů za pět výher v základní hrací době a jednu na nájezdy. Můžete prozradit v čem je to kouzlo?
 (zamyslí se) Úplně přesně to asi nedokážu zdůvodnit, ale kluci si doma více věří. Chodí i na extraligu slušné návštěvy, takže rovněž tento fakt nám zvedá sebevědomí. Jsme za to rádi, nicméně ta pravá prověrka teprve přijde v jarních zápasech.

V šesti domácích zápasech jste si vytvořili skóre 27:10. Až na Hradec Králové a Jindřichův Hradec jste zaznamenali přesvědčivé výhry. Máte tedy nějaký „komplex“ Hradec?
 (smích) To určitě ne. Každý ten zápas byl úplně jiný, přesto ve finále v něčem podobný. S Hradcem Králové to byla bitva jako hrom a z naší strany velmi dobře takticky odehraný zápas. S Jindřicháčem to bylo naopak nahoru dolu, skóre se přelévalo na obě strany. Jediným společným rysem obou utkání byl ten, že jsme úřadovali v posledních minutách. A stejným hráčem. Honza Bílý v prvním případě trefil tři body a ve druhém zápasech poslal náš tým do prodloužení.

Teď už vážněji. Co říkáte té domácí výsledkové suverenitě?
 Těžíme z dobré přípravy, která byla na hokejbal delší a trošku jinak stavěná. A hlavně z toho, že se tým dal dohromady. Vím, je to klišé říkat jaká je u nás super parta, ale ono tomu skutečně tak je. Starší kluci vzali mladé bez problémů mezi sebe a mladíci jim to vracejí výkony. Hlavně doma. V posledních dvou podzimních zápasech v Letohradě a v Hradci Králové jsme pomalu na střídačce nemuseli jako trenéři být. Kluci se povzbuzovali, hecovali. Každý si plnil své úkoly na sto procent a navíc jsme si pomáhali navzájem. Bez jediné výčitky. Musím přiznat, že to byl pro mě obrovský zážitek. Hlavně v tom Hradci.

Kromě Hradce Králové jste ale doma nehostili špičku tabulky…
 Přesně tak. Týmy ze špičky nás čekají na jaře doma a to bude ta správná prověrka, jak jsme připraveni na play off. Tam musíme ukázat naší sílu.

Venku se vám u tzv. silných nedařilo. Výjimku tvořilo utkání v Hradci Králové. Navíc dvakrát jste nedali ani gól. Čím si to vysvětlujete?
 Nedařilo se nám hlavně výsledkově. Třeba v Mostě si troufnu říct, že jsme byli lepší, jenže domácí nám dali lekci z produktivity. Na Kladně to byl zápas tří různých třetin. První vyzněla jasně pro Kladno, druhá jasně pro nás a třetí byla vyrovnaná. Jenže zase jsme ztroskotali na neproměňování vyložených šancí. No a na Kertu jsme zpackali úvodní část. To ale vyplynulo z něčeho jiného. Vyvodili jsme z toho důsledky a pak se naše hra zvedla. Ano Kladno a Kert mě mrzí, že to bylo s nulou.

Na druhou stranu kromě Mostu jste nešli pod pět obdržených gólů…
 To má několik důvodů. Především všichni tři brankáři podávali výborné výkony. Také se ujal nový herní systém, na kterém jsme začali pracovat v létě. Chvilku sice trvalo než jsme si ho zažili, ale třeba právě v Hradci jsme díky němu vyhráli. A jedna důležitá věc: žádný tým nás fyzicky nepřehrál. Pokaždé jsme vydrželi tempo až do konce utkání.

Ve východočeských střetech jste až na venkovní Letohrad získali plný počet bodů. Jak se vám zamlouvá titul králové derby podzimní části?
 (usměje se) Těší nás to, to je jasné. Ale nepřeceňujeme to (důrazně). Letohradu se letos nedaří a bod u nich jsme ztratili spíše náhodou. S tím Hradcem se jednalo o krásné zápasy, ve kterých se hrál vynikající hokejbal. Troufám si říct, že úrovně play off.

Ideální čas zeptat se jaký byl váš nejlepší zápas podzimu a proč?
 (úsměv) V Hradci Králové. Tomu zápasu možná jen chyběl nějaký ten gól na víc, ale jinak měl úplně všechno. Vyhráli jsme po skvělém taktickém výkonu a opravdu jsme fungovali jako tým. Umocnil to i fakt derby a věčná rivalita Pardubice vs. Hradec. Na druhou stranu se jednalo o férový zápas bez nějakých výstřelků či záludností. I když osobních soubojů tam bylo nespočetně. Opravdu hezký zážitek (zasní se).

A naopak jaký byl nejhorší zápas podzimní části v podání pardubických Autosklářů?
 (vypálí) Duel v Ústí nad Labem. Nejen, že jsme prohráli, ale domácí mají založenou hru na urputné obraně, provokování a simulování. Ošklivý zápas (kaboní se).

Jak byste zhodnotil výkony jednotlivých řad? Začněme od mužů s maskou…
 Všichni tři brankáři chytali velmi dobře. Měli občas slabší chvilku, ale těch bylo málo. Spíše převažovaly pozitivní momenty. Je to i o tom, že kluci na sobě chtějí neustále pracovat. Navíc musí. Máme k dispozici pět gólmanů, takže cítí konkurenci (úsměv). Hodně pomáhají i brankářské tréninky Ondry Almášiho a hlavně to, že kluci spolu bez problémů vycházejí. Pozor: u brankářů to nebývá vždy pravidlem.

Gólmany máme prolustrované. Nyní přichází na řadu obrana. Jak zhodnotíte její výkony?
 Obranné dvojice hrály od začátku sezony asi až do půlky podzimu ve stejném složení. Potom jsme udělali trošku změny, kdy teď vedle sebe nastupují vždy jeden starší a jeden mladší. Obě varianty fungovaly, i když teď si myslím, že to má větší účinnost. Snažíme se aby obránci podporovali útok a byli pořád aktivní. Musíme ještě pracovat na činnosti v obranném pásmu, hlavně v rozích hřiště, kde se necháme občas unést a propadáváme. Někdy také zbytečně opouštíme bránění modré čáry a soupeře pouštíme lehce do našeho pásma.

Ve sportech jako je hokejbal vše stojí a padá na útoku. Jak jste spokojen s ofenzivní činností vašeho týmu?
 Co se týká útočných řad, tak tam jsme rovněž několikrát změnili jejich složení. V prvních zápasech nemohl hrát Pavel Kubeš a Honza Bílý. Pak nás postihla zranění a po nedobrém výkonu na Kertu jsme sáhli ke změnám. Snažíme se hrát hodně aktivně, což se nám v útočném pásmu daří. Jen máme stále občas problémy v přechodu středního pásma, kde ztrácíme zbytečně míčky a jsou z toho protiútoky. Pracovali jsme také na rychlé střelbě za všech pozic. Hodně kluků bylo zvyklých se s míčkem poměrně dost mazlit a v extralize se najednou ocitli bez něj, nebo už nemohli vystřelit.

Pojďme si probrat jednotlivé lajny podrobněji…
 První útok si skoro každé střídání vytvářel tlak, pouze mi ke spokojenosti chybělo více branek. Druhá lajna měla výborný začátek, pak trošku stagnovala, ale v závěru podzimu se opět zvedla. Třetí trojka měla být spíše údržbová, ovšem kluci se prosazovali i střelecky. Bránění si plnili výborně a moc branek neinkasovali. Navíc v posledních zápasech hrály spolu mladé pušky a soupeřům hodně motaly hlavu.

Všiml jsem si, že nemáte v týmu vyloženého lídra. Vystupujete jako jednolitý kolektiv. Je to vaše filozofie?
 Přesně tak. Pracuji hodně s mentální přípravou týmu. Pořád klukům zdůrazňuji, že sebelepší jedinec žádný titul nevyhraje. Je lepší mít to rozložené na více hráčů. Vždyť lídr se může zranit, nebo vypadne z formy a tým to položí. U nás to tak nefunguje. Vypadnou dva hráči a ostatní je bez problémů nahradí. Každý hráč dostal před sezonou své úkoly a všem říkám, že jsou pro mě nepostradatelní. Razím jedno heslo.

Povídejte…
 Na co mi bude útočník s dvaceti góly, když nebude fungovat obrana a brankář? Manšaft nepotáhne za jeden provaz a v krizových chvílích se rozhádá. Ne, já po zápase děkuji všem i tomu kdo seděl a byl připravený. Vážím si toho, že kluci to dělají zadarmo. Jedou na celý víkend do Karviné a Třince, kde si vůbec nezahrají. Přesto na střídačce povzbuzují ostatní a neremcají někde v rohu. A víte co mě těší snad nejvíce?

To opravdu netuším, pokračujte…
 To, že na hřišti lítá osmnáctiletý útok a starší kluci jim bouchají do manťáku a povzbuzují mladší kolegy. Nebo to, že tým dostal v prosinci volno a kluci se stejně domluví na společných fotbálcích, hokeji, tenise a fitku. To je pravý tým a já jsem na něj hrdý (dojatě).

Rok 2011 odpočítává poslední hodiny. Nastává tak příležitost popřát nejenom vaším svěřencům do nového roku. Co byste všem vzkázal?
 Hlavně ať si ho užijí v klidu. Pořád se za něčím ženeme a všechno nám moc rychle protéká mezi prsty. Takže zvolněte, ono se to nezblázní. Do nového roku vykročte tou správnou nohou. Od konce února i na naše hřiště. A povzbuzujte nás v dalších zápasech (pousměje se).

Autor: Zdeněk Zamastil

30.12.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Na zámku v Pardubicích se bude ochutnávat víno a hrát hudba.

Festival vína a Vinařská noc se spojí. Na zámku bude živo

Jan Kolář

Útočník Kolář se vrací. Bude hrát s Píšou za Trutnov

Tři body z Vítkovic! Fotbalisté Pardubic udrželi náskok i v oslabení

Ostrava, Pardubice – To, co se jim nepodařilo na jaře, na třetí pokus zvládli. Pardubičtí fotbalisté vyhráli na Městském stadionu v Ostravě nad Vítkovicemi. Ve druhé půli přitom hráli přes půl hodiny v oslabení. 

Jedenáctiletí si domluvili noční toulačku, bez rodičů

Pardubice - Tah nočním městem přerušila až hlídka městské policie. Dva jedenáctiletí hoši v Pardubicích se šli projít. 

Historická vozidla se budou prohánět po Železných horách

Přelouč – Železné hory budou v sobotu hostit další rallye. Tentokrát však nepůjde o moderní rychlá auta, k desátému ročníku Rallye Železné hory vyjedou historická vozidla. 

Bonbónová stezka podél Labe

Pardubice - Strážníci si zahráli na sběrače sladkostí. Na linku pardubické městské policie se totiž obrátil volající, který upozornil na zvláštní jev.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení