VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Musíme se naučit hrát pod zvýšeným tlakem

Pardubice - Pardubický kouč Jan Slowiak je spokojen s nárůstem výkonnosti, k lepší náladě mu chybí porážet týmy, které jsou v tabulce před Beksou

14.1.2010
SDÍLEJ:

Trenér Ján Slowiak v kroužku pardubických hráčůFoto: DENÍK/Luboš Jeníček

První polovina základní části Mattoni NBL se stala minulostí. Teď už stává kořistí pro statistiky a novináře.
Na pátém místě se ziskem šestatřiceti bodů figuruje BK Synthesia Pardubice. Kouč JAN SLOWIAK je zatím s umístěním spokojen. K ještě lepší náladě mu chybí více skalpů týmů z první čtyřky.

Jaké je vaše hodnocení první poloviny základní části letošní sezony Mattoni NBL?
 Splnili jsme cíl a zároveň povinnost figurovat po polovině soutěže do šestého místa, které zaručuje přímý postup do čtvrtfinále poháru. Jsme spokojeni s nárůstem výkonnosti ve druhé čtvrtině, z čehož pramenilo hned osm výher. To znamená o dvě více než v té první. K větší spokojenosti ještě chybí porážet týmy v tabulce nad námi. Z osmi zápasů se nám to podařilo pouze jednou. Na druhou stranu vítězství nad Nymburkem stálo za to. Čtyři zápasy jsme prakticky prohráli o jediný koš, a to nás psychicky limituje.

Na rozdíl od první čtvrtiny jste v té druhé neprohráli s takzvaně slabším týmem. Přitom jste několikrát otáčeli nepříznivý vývoj…
V Poděbradech, na USK i s Kolínem jsme rozhodli o výhře zvratem ve čtvrté čtvrtině. Určitě je to cenný poznatek, že se kluci nezlomili ani při ztrátě více než deseti bodů. Upřímně řečeno, vítězit nad těmito týmy je ale povinnost.

S takzvaně silnějšími týmy se vám ale až na jednu výjimku výsledkově nedaří. Ze čtyř domácích zápasů bylo pokaždé skóre těsné. V jednom případě se přiklonilo štěstí na vaší stranu. Existuje nějaká spojitost mezi těmito zápasy?
Je z toho patrné, že nejsme schopni včas soupeře dorazit, že neumíme kontrolovat zápas až do konce. Při vedení začneme pochybovat o výhře. Z nějakých nepochopitelných důvodů přestaneme proměňovat pozice, které jsme v předchozím průběhu zápasu dávali. Soupeři se chovají na hřišti zkušeněji a našeho chvilkového útlumu dokážou využít. To možná vysvětluje skutečnost, že všechny rozhodující střely v koncovkách proměňoval soupeř. Výjimkou byl již zmíněný zápas s Nymburkem.

Počkejte… V Novém Jičíně i doma s Prostějovem jste přece vedli před závěrečným dějstvím dvojciferným rozdílem. O kolik tedy už musí člověk vést, aby soupeře dorazil?
Naším největším problémem je sebevědomí. V uvozovkách nám trochu škodí fakt, že jsme až moc hodný mančaft. Kádr je složen z bezkonfliktních kluků. Právě v těch chvílích, kdy vás začíná svazovat zodpovědnost, je potřeba mít sebevědomí na vysoké úrovni. Hráči si prostě musí věřit, že tu důležitou střelu v závěru zápasu promění. Jenže ono to spíše vypadá, že se jí už předem bojí. Navíc se nesmí přehlédnout fakt, že obrany soupeře se vystupňují na maximum a nutí nás do těžkých střel.

Můžete prozradit, kde vidíte rezervy vašeho týmu?
Rezervy máme neustále v obranném doskakování a odtahování hráčů soupeře. V tom vidím základní problém. Rovněž bych chtěl, aby se v těch koncovkách kluci nevraceli k věcem, které už jsou za námi. Času na to, abychom je odstranili bylo dost. Tři čtvrtiny hrajeme co chceme, to co potřebujeme. No a v té závěrečné se vracejí špatné návyky. Místo abychom byli koncentrovanější, naše soustředěnost se kvůli tomu snižuje. Do budoucna se musíme naučit hrát podzvýšeným tlakem, a to vzhledem k play off.

Nějaká kladná hodnotící slova by se ve vašem arzenálu nenašla? Co například momenty, kdy nastavíte vysoké tempo a soupeř nestíhá?
V naší hře jsou opravdu momenty, kdy hrajeme basket podle naších představ. Teď už nezbývá doufat, že se ty vydařené úseky budou zvětšovat. Nesmím opomenout fakt, že jsme se ve druhé čtvrtině potýkali se zraněním druhého rozehrávače.

Ano, Tomáš Tóth prakticky nezasáhl do sestavy. Jak to ovlivnilo vaší jedničku na tomto postu?
 Tomáš je z našich rozehráváčů jednoznačně nejzkušenějším. Vždy, když přijde na palubovku, má možnost změnit rytmus i obraz naší hry. Zná totiž dokonale českou ligu a v posledních asi pěti letech ji pravidelně hrál, bez nějakého vysedávání na lavičce. Bohužel téměř dva měsíce nefunguje a naší hru to limituje. Když je v plné formě, je možné naše tempo ještě stupňovat. Při jeho nepřítomnosti se to až tak nedařilo, neboť DJ Wright už byl poněkud přetížený. Na postu rozehrávače může nastupovat i Maurice Hampton, ovšem to je spíše z donucení. V tom momentu ztrácíme jeho ofenzivní úlohu, kdy má hrát bez míče.

S vaším příchodem do Pardubic přišla také pravidelná rotace hráčů. Téměř neděláte rozdíly mezi starými a mladými. Z ohlasů basketbalové veřejnosti je zřejmé, že tento sympatický počin vítají…
Když jsem přišel do Pardubic, garantoval jsem šanci mladým hráčům. Ta ale nespočívala pouze v minutách v Mattoni NBL, ale rovněž v tréninkovém procesu, v účasti při zápasech béčka v první lize, případně ve startech v extralize dorostu. Podle mého názoru se to daří velmi dobře. Při prvním pohovoru jsem mladým řekl, že tu šanci dostanou pouze ti, kteří se o ní budou nejvíce prát. V mých očích tuto příležitost pevně uchopili Ondra Peterka, Tomáš Vošlajer a Martin Kříž. V těchto hráčích vidím obrovský potenciál, a proto minuty v zápasech Mattoni NBL budu pro ně nadále hledat.

Naznačil jste, že váš tým má jako komplex bezvadný charakter. Možná také proto nikdo z hráčů nereptá, když nehraje a naopak na palubovce je mladý bažant. A to od kapitána až po cizince…
Mladí hráči ve většině vstupů, které mají, dodávají našemu družstvu novou energii. Je potěšitelné, že prakticky kdykoliv přijdou na hřiště výkonnost mančaftu neklesá. Naopak, jejich mladický elán je pro nás dalším impulsem. Proto není možné, aby někdo ze starších hráčů zpochybňoval jejich výkonnost. To by se mi ani nelíbilo. Naopak je sympatické, že zkušenější kluci se snaží mladíkům pomoci.

Při hodnocení první čtvrtiny základní části Mattoni NBL jste prohlásil, že jste stále ve fázi budování. Tak jaké je to po té druhé?
Ve fázi budování budeme ještě je dlouho. Na druhou stranu už nechci používat věty typu, že ještě nejsme sehraní. Na to už jsme měli dostatek času. Pokrok jsme udělali, ale ještě je šance dále se vyvíjet. To hlavní už je za námi. Doufám, že teď ty naučené návyky budeme správně používat v delších časových úsecích. To je všechno, o co mi momentálně jde. Ale pozor, stále je co zlepšovat a směrem k play off nás čeká ještě hodně, hodně práce.

Autor: Zdeněk Zamastil

14.1.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Hokejisté se zapojili do projektu Extraligová NEJ

Ilustrační foto

Opilec v cukrárně nebyl hlídce neznámou postavou

Tradiční sezemická pouť opět nabídne závody přes lávku

Sezemice – Sobota i neděle bude v Sezemicích patřit Tradiční sezemické pouti. V sobotu program odstartuje ve 20 hodin pouťovou zábavou, to v neděli bude v Sezemicích živo od rána.

Fotbalové Pardubice řeší zásah v obraně

Pardubice – Prohra, vítězství, prohra. Fotbalisté Pardubic zatím v novém ročníku FNL vyhráli jen v domácím utkání nad Frýdkem-Místkem. A na svůj stadion Pod Vinicí se vrací znovu v sobotu, kdy v tradičním dopoledním termínu hostí Ústí nad Labem. 

Na poli "vyrostlo" auto. Vrak si majitel odklidil

Chvaletice - Nepojízdný vrak v poli strážníci majiteli připomněli.

Národní házená: Opatovičtí měli pevnější nervy v penaltové loterii

Opatovice nad Labem – Obhájci prvenství budou za rok zase obhajovat prvenství. Tento jednoduchý rébus „vymysleli“ národ ní házenkáři z Opatovic. Na stadiónu v Humpolci, který nese název V podhradí uspořádala zdejší Jiskra 69. ročník dvoudenního turnaje s názvem O pohár Zálesí. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení