Martin Zach
Martin Zach se narodil 13. listopadu 1985 ve Vrchlabí. Studoval gymnázium v Novém Městě na Moravě a pak získal magisterský titul na Masarykově Univerzitě v Brně. Sportům (zejména zimním) se věnoval v podstatě odmalička, dokonce reprezentoval Českou republiku v běžeckém lyžování. Na konci srpna 2009 se zúčastnil prestižní soutěže Muž roku, kterou vyhrál. Radost byla veliká. Zdálo se, že úspěchů už nemůže být více, ale osud pro něj připravil jinou zkoušku. Den po vítězství v soutěži Muž roku při exhibici na lyžích nešťastně skočil do vody a poranil si krční páteř. I přes téměř okamžitý zásah lékařů, ochrnul. Po pěti letech pravidelného cvičení a rehabilitací se mu vrátila jen částečná hybnost horních končetin. Martin Zach se ale nevzdává. S velkou chutí do života ukazuje lidem kolem sebe, že i takové překážky se dají překonat. Pracuje, sportuje, moderuje, podporuje různé kulturní, sportovní i charitativní akce. A stále si stanovuje nové a nové cíle!

Opěvovaná celebrita, která se přes noc stala z Muže roku mužem na vozíku.  V letošním roce rozšířil řady oddílu TPS Hvězda SKP Pardubice jako nový vozíčkář kvadruplegik.  Ve sváteční den si odbude svojí závodní premiéru.

Martine, co vy a sport všeobecně?
Celý můj život se odehrává ve sportovním prostředí. Odmala jsem byl vedený rodiči ke sportu. Přes hokej, sjezdovky, fotbal atd. jsem nakonec zakotvil na dvanáct let u běžeckého lyžování. Sport a pohyb mám prostě rád a neumím si život bez něj představit i na vozíku. Nyní se věnuji handbiku, monoski, buggykittingu, posilovně, potápění a nově právě hodu kuželkou.

Můžete našim čtenářům popsat, jak jste se dostal k atletice?
O atletice jsem už nějakou dobu uvažoval. Zkoušel jsem závodit na handbiku. Nicméně, po praxi z běhu na lyžích, jsem již nechtěl závodit ve sportu, který je velmi fyzicky náročný na přípravu a hlavně zabere hodně času. Hod kuželkou je technická disciplína, kde tolik nerozhoduje fyzička. Vloni jsem se potkal na charitativní akci Výstup na Sněžku na podporu handicapované holčičky s Jardou Petroušem, diskařem a reprezentantem pardubické Hvězdy. A od té doby už jsem jen čekal na ten správný okamžik, kdy začít. Hody mě docela šly i před úrazem, tak mi to snad půjde i teď (úsměv).

Vybral jste si Pardubice. Na obsáhlé hodnocení je brzy. Nicméně jste zatím spokojený?
Jelikož jsem z Vrchlabí, tak jsem hledal klub co nejblíže, abych mohl dojíždět. A tak Pardubice byla nejlepší volba. Upřímně mě velmi překvapilo zázemí stadionu. Nevěřil jsem, že tak velký a úspěšný oddíl, potažmo klub, může tak skvěle fungovat v tak nedostačujících podmínkách. Jaké by asi byly výsledky, kdyby mohl dělat svou činnost v profesionálních podmínkách a s výraznější podporou?

Prozraďte, jaké jsou vaše sportovní cíle?
Můj cíl a sen jsou Paralympijské hry 2016 v Riu. Samozřejmě vím, že ta cesta je ještě dlouhá a chce to spoustu tréninku a dřiny.

Kde vás mohou pardubičtí sportumilovní diváci, či vaši fandové a fanynky v brzké době vidět v akci?
Nejbližší závody jsou ve čtvrtek dopoledne na Městském atletickém stadionu na Dukle. Při závodech  prvního kola KB Českého poháru v atletice vozíčkářů se sejdou nejen začínající sportovci, ale i ti vrcholoví. Budu tam mít závodní premiéru.