SICE 4:1, ALE TĚŽKÁ VĚC
Tohle historie už dlouho nepamatuje. Aby se druhý tým po dlouhodobé části potkal hned v prvním kole s tak silným protivníkem z až celkové sedmé příčky. „Věděl jsem, že Svitavy budou nebezpečným a hodně těžkým protivníkem. V tomto složení klidně mohly hrát v nadstavbové skupině A1. Proto bych chtěl pogratulovat jejich trenérovi k super sezoně. Byl jsem v minulosti v několika situacích v týmech, kdy se vyměnil trenér uprostřed soutěžního ročníku, a není to jednoduché," složil kompliment pardubický kouč Levell Sanders.

Potlesk na otevřené scéně ale především patří jeho kolektivu. Až na první výjezdní zápas plnil roli papírového favorita. „Chtěl bych poděkovat našemu týmu i našim fanouškům, protože to byla dobrá série a cítili jsme od fandů velkou podporu. Když vyhrajete sérii 4:1, zdá se to jednoduché, ale tahle opravdu nebyla snadná. Každý tým, a je jedno jestli druhý nebo sedmý, umí v play off ještě více posouvat laťku svých výkonů. Takže jsme nechtěli soupeře nechat hrát jeho hru, kdy střílejí hodně trojek. Nechtěli jsme je dostat do rychlých protiútoků, vždycky jsme je chtěli dostat pod obranný tlak po celých čtyřicet minut. Myslím, že se nám to vesměs dařilo," konstatoval spokojeně Sanders.

ROZHODOVALI GUARDI
Náš region stál na basketbalových nohou. Co stál, on vyskakoval… Nevídaná věc. „Byla to super propagace basketbalu ve východních Čechách. Oba týmy dokázaly, že sem basketbal patří. Díky Pardubicím má dlouhou tradici a teď začíná i nová éra svitavského basketbalu. Klub si potřeboval projít nějakou nováčkovskou daní. Nicméně se stabilizoval se a v příštích letech by se měl stávat pravidelným účastníkem play off," poznamenal svitavský trenér Lubomír Růžička.

„Celá série byla podpořena fantastickou atmosférou. Až na první zápas, kdy se hrál v Pardubicích hokej, praskaly haly ve švech. Oba fankluby, a to i před televizními kamerami, ukázaly, že umí táhnout své," smekl klobouk šéf lavičky Turů.

SEMIFINÁLE NBLPardubice - Děčín
Nymburk - Opava 


Klíčem k případnému úspěchu Svitav ležel v hostujícím prostředí. Jenže halu Dašickou nedobyl ani v jedné ze tří možností. „První utkání bylo pro nás seznamování se s basketbalem z nadstavbové skupiny A1. Ve druhém se skóre vyvíjelo jako na houpačce, ale zase to urvala Beksa. V tom třetím jsme dali málo bodů, což bylo zapříčiněno i únavou našich některých hráčů. Roman Marko už sotva tahal nohy. Ell Sanders na něm točil tři, čtyři guardy, kteří ho utavili. Rozdíl mezi družstvy je v tom, že současný basketbal je hra guardů. Pardubice disponují až pěti hráčů, kteří hrají dobře dobrý pick and roll a my máme jen tři. To je v rotaci limitující," popsal jednu z příčin vyřazení Lubomír Růžička.