Smůla nechodí po horách ale po lidech… Toto rčení platí pro pardubického rozehrávače. TOMÁŠ chytil v nadstavbové části formu jako hrom, jenže ho v rozletu zastavilo zranění. Utkání s Novým Jičínem, které jeho tým vyhrál 84:74, sledoval ze střídačky. Výkon svých spoluhráčů pak popisoval s francouzskými holemi v ruce.

Tři hráči soupeře sice nastřádali více bodů než nejlepší pardubický střelec, ale Nový Jičín prohrál. Souhlasíte s tím, že mu chyběl kolektivní výkon vašeho týmu?

 Naprosto. Nový Jičín měl dlouho na své straně pouze čtyři střelce. Ostatní se sice snažili, ale až moc na na ně spoléhali. No a pak přišly chvíle, kdy přestali trefovat. Tam se utkání zlomilo. S tímto se v současném basketbale nevyhrává. Je potřeba mít vyváženější hru.

Když je Unibonu ouvej, pomůže si úspěšnou střelou z dálky. To se o něm ví. Přesto jste dostali v obou čtvrtinách trojku v poslední vteřině…

 Nějak bych to nedramatizoval. Obě dvě proměněné střely patřily do kategorie šťastných, obráncům nebylo co vytknout. V poslední vteřině už nemá střelec co ztratit, pošle pokus na koš a čeká.

Ve čtvrtém dějství jste z prvních jedenácti bodů zaznamenali devět z trojek, čímž jste si vypracovali rozhodující náskok. Rozhodli jste se porazit Nový Jičín jeho zbraní?

To byl přesně ten okamžik, kdy jsme si zasloužili sklízet ovoce za předvedenou hru. Trpělivě jsme si na něj počkali a je úplně jedno, že to trvalo třicet minut. Nikdo nemůže čekat, že přijede Nový Jičín a my ho lusknutím prstu porazíme o patnáct bodů. Už jsme měli ty pozice dříve, ale dlouho jsme se nemohli trefit. Pak se najednou náš náskok výrazně zvýšil, a to je pro hráče soupeře deprimující.

Jak je pro vás cenné zjištění, že máte na Nový Jičín náskok čtyř výher a už vás nemůže předstihnout?

 Teď situace vypadá hodně jednoduše. Před začátkem nadstavby jsme si říkali, že každé vítězství z venku bude počítáno za dva body a že se doma o každou výhru bude tvrdě bojovat. Na rozdíl od základní části už k vám nikdo nepřijede v roli outsidera. Očekával jsem deset vyrovnaných zápasů. Začátek 3:0 nám vyšel parádně a toto čtvrté vítězství nás hodně uklidní. Nechci aby to vypadalo nějak nafoukaně, ale k plánovanému třetímu místu nám chybí velmi málo. A každý stupínek nahoru, bude ještě něco navíc.

Hlas z domácí šatny

Jan Slowiak: „Musím pochválit kluky hlavně za útočný výkon, na který se dalo koukat. Prezentovali se dobrým pohybem a až na některé nepřesnosti jsme hráli velmi aktivně. Podali jsme kolektivní výkon, o čemž svědčí pohled do střelecké listiny. Zapsali se do ní všichni hráči co nastoupili. A nejen to. Každý z nich přinesl na hřiště energii. Kluci se nebáli hrát, střílet. Rád bych zmínil přínos Pavla Miloše, v prvním poločase.

To nás jeho přítomnost na hřišti i bodový příspěvek hodně uklidnily. Ve druhé půli už jsem ho na hřiště v silné konkurenci nedostal. S tím souvisí fakt, že jsem nemusel ani dohrávat utkání s těmi nejlepšími hráči, protože nejlepší byli všichni. Tým byl v laufu, a to se vždy dobře hraje. Snad jen v první půli jsme některé domluvené situaci neřešili důsledně. V průběhu utkání jsme se zlepšovali a naše hra v obraně byla ve druhém poločase daleko lepší. Tam už jsem byl spokojen.“
Pardubice - Nový Jičín 84:74 (22:24, 48:44, 63:59)

Nejvíce bodů: Hampton 13, Černošek a Pospíšil po 11, Arnold 10 - Muirhead 21, Šarovič 17, Šteffel 14, Ubilla 11. Rozhodčí: Paulík, Galajda, Milata. Trestné hody: 13/12 - 13/11. Fauly: 18:20. Trojky: 6:7.

Tabulka:

1. Prostějov 6 5 1 517:456 11
2. Nymburk 5 5 0 421:377 10
3. Pardubice 6 4 2 466:431 10
4. Nový Jičín 6 1 5 451:480 7
5. Děčín 6 1 5 388:449 7
6. Ostrava 5 1 4 361:411 6