Práce má až nad hlavu… Ale s tím musí počítat, když vykonává funkci generálního manažera sportovního klubu. Jak už to bývá, řeší i nepříjemnMARTIN MAREKé věci. Například v období temna odvolává trenéry. Šéf pardubického basketbalu a další členové vedení ovšem nyní měli ulehčenou práci. Slovenský kouč Dušan Bohunický totiž rezignoval na vlastní popud. A jeho nadřízený toto gentlemanské gesto obdivuje.

Očekával jste rezignaci kouče Bohunického, nebo přišla jako blesk z čistého nebe?
Dlouhodobě jsem ji neočekával, ale po utkání s Opavou, když jsem viděl, jak je naštvaný a dole… Navíc prohlásil, že chce ještě ten večer přijít za vedením do haly na Duklu. To už jsem něco začal tušit.

Jak jste na jeho abdikaci reagoval, když už jste tedy něco tušil?
Ještě než dorazil, bavili jsme se na mítinku vedení o daném stavu. Bylo to totiž již po několikáté, kdy jsme v podstatě prohráli vyhraný zápas. Dvakrát jsme vedli o třináct bodů a zase jsme to nezvládli. Jako přes kopírák. Další mentální křeč a iks ztrát. Špatný výkon a opět před domácím publikem. Říkali jsme, že s tím musíme něco udělat, a tak jsme narychlo svolali klubovou schůzku. Dušan přijel a oznámil nám, že končí. Zdůvodnil to tím, že už nemá týmu co dát, že hráči potřebují nový impuls. Jemu se prý nepodařilo z družstva vydolovat potenciál, který náš tým určitě má. Přestože jsme věděli, že se ocitneme ve složité situaci, jeho rezignaci jsme přijali. Ten faktor, že se musí něco stát, byl v tu chvílí silnější. Tak jsme souhlasili.

Rovněž vy osobně jste byl po utkání s Opavou hodně rozezlen, což mimochodem není u vás zvykem. Tlak okolí rostl a stejně jako trenér i generální manažer se před veřejností zpovídá za výsledky. Napadlo vás, že byste kouče odvolal sám?
Tlak okolí sice rostl, ale já jsem o tom neuvažoval. Dušana totiž hodnotím jako vynikajícího basketbalového analytika. Řadím ho mezi výborné trenéry, ovšem dostal se do situace, kdy jsme během dvou měsíců prohráli sedm zápasů. Já osobně jsme věřil, že se s tím popasujeme. Stačilo, aby nás nakopla nějaká série tří vítězných utkáních. Jenže my jsme pravidelně střídali výhry s prohrami. Problém našeho týmu je v hlavách. Jsme v mentální křeči a čím více se nedaří, je to v tomto ohledu horší. Místo kolektivního výkonu se to snaží jednotlivci protrhnout nájezdy. Ze své hráčské kariéry vím, jak je tenká linie mezi křečí a tím, když se to, jak se říká, odpanní. Tým vyhraje několik zápasů a dostane se na vítěznou vlnu. Dlouhodobě jsem o jeho odvolání nepřemýšlel, ale na zmíněné poradě jsem byl připraven řešit cokoliv.

Trenér Bohunický možná ulevil všem. Ono totiž není příjemné někoho vyhazovat. Co říkáte?
Ano. Nikdy to není příjemné. Dušan se zachoval velice charakterově a já si ho vážím jako člověka ještě více než před tím. Také proto ho chceme dál udržet v našem klubu. Má propracovaný individuální přístup a práci s hráči. Byla by velká škoda o takového odborníka přijít. Kvalitních trenérů v Čechách je málo. To, že se dostal u A týmu do situace, že pod jeho vedením nereagoval tak, jak by si představoval, neznamená, že najednou není dobrý trenér. Životní etapy se prostě dělí na úspěšné a neúspěšné. Musím souhlasit s tím, že nám jeho rozhodnutí ulehčilo situaci. Navíc on v daném momentě preferoval dobro týmu. Spousta lidí by nebyla schopna takově rozhodnutí učinit. Jednoznačně si jeho kroku ceníme.

Jeho gesto se dá označit jako rytířské. Vzal veškerou odpovědnost na sebe, i když spíše měli být potrestáni hráči. Na druhou stranu je pravda, že neúspěchy týmu pokaždé odskáče trenér. Vyměnit jeho, je jednodušší než iks hráčů. Ať je to Mourinho či Bohunický…
Je to tak. Pokud se to vezme formálně, trenér bere zodpovědnost za výsledky i herní projev. Nicméně. Druhý den po utkání jsme měli schůzku s hráči. A byla relativně emotivní. Dušan Bohunický totiž měl s hráči silné vztahy. Oni ho respektovali. Přestože naše situace nebyla dobrá, spojení hráči – trenér fungovalo. Týmu jsme řekli, že podobnou sebereflexí, by si měli projít všichni hráči. My nejsme přesvědčeni o tom, že on jediný nese zodpovědnost za vzniklou situaci. Tím ale nemyslím, že by měli rezignovat. Spíše z pohledu toho uvědomit si chyby a pak co já můžu více udělat pro svůj tým. Vždyť ve finále, to jsou hráči, kteří dělají ta rozhodnutí na hřišti.

Už o středeční půlnoci jste měli nového trenéra. Ukázali jste na Levella Sanderse. Byla to jediná možnost volby?
Měli jsme v záloze dvě varianty. Jedna byla přivést do klubu někoho z venku. Nicméně v tomto případě by musel přijít někdo, o kom bychom byli přesvědčení, že se náš situace zlepší. Opravdu nějaká osobnost. Jenže na českém trhu je těchto osobností málo a také musíme brát v potaz, že soutěž je již rozehraná. Tato varianta nám vyzněla jako složitá. Druhá možnost byla posunout na pozici trenéra někoho z klubu. A Ell Sanders byl pro nás logickou volbou. Samozřejmě jsme nečekali, že jeho chvíle přijde takto brzy. Dlouhodobě se připravoval na to, že se po sezoně posune z hráče na post asistenta. Absolvoval různé kurzy, v létě se účastnil s reprezentací U16 mistrovství Evropy. Víme, že má osobnostní potenciál, umí komunikovat, má svojí vlastní vizi. A především zná náš tým, kluky, klub, prostředí ligy. Byť víme, že jeho nezkušenost může přinášet rizika, tak jsme do toho chtěli jít.

Sanders přes bohatou hráčskou kariéru je trenérským bažantem. Není to až příliš velký risk?
To si nemyslím. Každopádně v této branži musíte riskovat. A my jsme se dostali do situace, kdy nám nic jiného nezbývalo. Bylo to nejlepší řešení, jaké jsme mohli v tu danou chvíli zvolit. A za tímto rozhodnutím si stojíme.

Teď možná blahořečíte tomu, že se Sanders ocitl ve stavu zraněných. Bylo by ho totiž složitější přesunout z pozice hráče na trenéra, nemyslíte?
Když jsme se o stávající situaci bavili, Ell okamžitě ukončil hráčskou kariéru. Nám se zalíbilo, jak na naší nabídku zareagoval. Pronesl, že je to všechno rychlé, ale neváhal ani okamžik. On se chtěl po ukončení hráčské kariéry věnovat té trenérské, a tak řekl, že do toho jde. Pokud ze druhé strany vnímáte takové sebevědomí, ta spolupráce odstartuje snadněji.

Sanders se přes noc stává z kamaráda hráčů jejich nadřízeným. Nemůže to s sebou přinést nějaké problémy?
Podobných situací je ve sportu strašně moc, kdy bývalý hráč usedne na lavičku. Myslím si, že se to obejde bez nějakých větších problémů-

Ano, to máte pravdu, ale není moc případů, aby se tam přesunul ze dne na den…
Jistě po sezoně by byl přechod snadnější. Už jen proto, aby se dokázal od spoluhráčů odkomunikovat. My jsme ale nechtěli odpískat sezonu nějakou neuváženou volbou. Vždyť máme před sebou ještě polovinu základní části, play off a Final four Českého poháru, kterého jsme pořadatelem. V něm vám stačí dva vydařené zápasy a zapíšete se do historie klubu.

Pardubice mají momentálně nezkušenou trenérskou dvojici. Tomáš Bartošek působil v roli asistenta trenéra u dospělých teprve tři měsíce, Sanders je úplným nováčkem. Jak budou mít rozděleny kompetence?
Vytvořili jsme novou trenérskou dvojici Bartošek – Sanders s tím, že Tomáš má licenci A. Proto bude vystupovat jako první kouč. Nicméně hlavní kompetence a zodpovědnost za herní projev bude mít Ell Sanders. Je to model, který využívají i jiné kluby v jiných sportech.

Nebojíte se, že tato mladá dvojice si bude muset teprve respekt vybudovat?
Tohle už je na nich. Oni si opravdu musí rychle zjednat respekt. Co vím tak předstoupili před hráče a řekli jim, že se začíná od nuly. Všichni jsou na stejné startovní čáře a mají se porvat o minuty. Pro hráče je to trochu období nejistoty, ovšem to je jen dobře.

Dušanu Bohunickému zůstane na starosti mládežnický projekt Golden Talents. Bude takovým pozorovatelem áčka z dáli. Může radit a necháte ho případně zasahovat do prvního týmu?
Tohle už záleží na nových trenérech. Pokud budou chtít využít jeho konzultací, on je připraven. I přes Dušanův odchod jsme si udrželi dobré vztahy a chceme pokračovat ve spolupráci. Je velkou osobností a tým má rád. Pupeční šňůru také nepřestřihnete ze dne na den. Jsem přesvědčen, že budou věci spolu probírat. Mám na mysli technikálie a také psychologii. Vedení zápasů už ale bude čistě jen na dvojici Bartošek – Sanders.