Nymburk nezaplavilo Labe, které přitéká z Pardubic, ale řeka basketbalových slz. Ta v úterý 13. ledna rovněž přitekla z Pardubic, které si český mistr opět vybral za svůj domovský stánek v evropských pohárech.

Na domácí scéně nemají konkurenci, na starém kontinentě se však soupeři s nimi nemazlí. V Mattoni NBL kosí jednoho protivníka za druhým, a to většinou rozdílem dvou tříd. V zápasech evropských pohárů jim pak chybí zkušenosti z koncovek vyrovnaných zápasů. To se v plné nahotě odhalilo v loňské sezoně, kdy Nymburk vypadl v prvním kole play off ULEB Cupu s polským Zhořelcem. Tehdy po remízovém utkání v ČEZ Areně prohrál v odvetě o pouhé dva body.

Rok se s rokem sešel a je tu další bolestné vyřazení. V rozhodujícím utkání základní skupiny Eurocupu, druhé nejprestižnější soutěže, si český mistr doslova nechal srbským Vršacem vyrvat postup ze svých rukou.

„Prohra se závěrečným klaksonem je hodně bolestivá. Lepší je prohrát o dvacet bodů. Takhle si vyčítáte každou blbost. Zkrátka se máme ještě co učit,“ poukázal na holou skutečnost Muli Katzurin, izraelský kouč českého suveréna posledních let.

Nymburk tak skončil ve skupině až třetí. Ze šesti zápasů dokázal vyhrát jen dva. Uspěl proti Budučnosti Podgorica jak doma, tak venku. Přitom výhra na horké palubovce černohorského týmu mu usnadnila situaci v tom, že stačilo porazit Vršac jakýmkoliv rozdílem.
Zůstalo však u přání a do historických análů se navždy zapíše fakt, že Středočeši nedokázali ani v jednom případě porazit Hemofarm Vršac ani španělskou Iurbentii Bilbao. Právě baskický celek projel základní skupinou H jako nůž máslem, o čemž svědčí šest výher ze šesti zápasů. Bilbao jasně deklarovalo, ve které zemi je nejkvalitnější ligová soutěž (španělská ACB). Rovněž Vršac, ač mladý tým, vytěžil ze skutečnosti, že pravidelně hraje Adriatickou ligu.

Zpátky k Nymburku. Cíl přežít úvodní fázi Eurocupu se podařit nenaplnilo. Vedení klubu bylo před sezonou v těžké situaci nahradit tahouna Radoslava Rančíka. Angažovalo Gorana Jagodnika (paradoxně z Vršacu), který však jednou zazářil a podruhé už to bylo horší.
Lídrem týmu se stala letní posila Justin Gray. Nejen v posledním zápase bylo zřetelně vidět, jestli je na palubovce či na lavičce. Proto jeho vyfaulování půl minuty před koncem přidělalo vrásky na Katzurinově čele. Světlé okamžiky s tmavými střídali čeští reprezentanti Petr Benda, Radek Nečas a kapitán Ladislav Sokolovský. Kromě Graye předváděl vyrovnané výkony už jen Arthur Lee. Otázka pro vedení. Není to pro evropské soutěže málo?