S pardubickým hejtmanem Martínkem o sportu

Ano, samozřejmě. Každý z vyhodnocených sportovců udělal jako reprezentat kraje kus práce pro jeho prezentaci. Každý úspěch sportovce je sice především výsledkem jeho vlastního úsilí, je ale zároveň odrazem toho, že někde vyrostl, získal určité dovednosti a myslím, že je zcela přirozené, že takovému člověku jménem Pardubického kraje je vhodné mu poděkovat, ač sám o sobě na úspěchu sportovce zase kraj jako takový tak velký podíl nemá.

Rozhoduji se podle několika hledisek. Za prvé, kdo akci pořádá – to je prioritní, potom zjišťuji, co ta akce přináší. Preferuji akce směřující k mládeži, handicapovaným lidem – tedy takovým, kteří mají nějaký problém a oni jej dokáží překonávat a pak k těm, kteří náš kraj prostějen reprezentují. Oceňují také zapálené organizátory, kteří z akcí nemají žádný osobní prospěch, ale vytváří podmínky a radost pro druhé.

V mládí jsem byl limitován tím, že mě trápilo astma, ale sportu jsem se nevyhýbal. Měl jsem v oblibě především kolektivní sporty, rekreačně jsem hrával basketbal, věnoval se hodně plavání a mojím velkým koníčkem byly vždy lyže, ale ty mám teď ze známých důvodů zakázané.

Já jsem typický český fanoušek. Rád se podívám na významné sportovní události bez ohledu na konkrétní sport. Zajímám se ale i o malé sporty, které třeba ani nejsou v popředí obecného zájmu. Vyhraněný sport ale nemám. Fandím všem a mám radost z každého dílčího úspěchu sportovce. Pokud je shodou okolností z Pardubického kraje, přináší mě tento fakt osobní radost. Proto se na pondělní setkání s úspěšnýmu sportovci moc těším.