VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Treml: Ve sportovní branži dělá hodně hlava

Pardubice - Reprezentační kouč šestnáctiletých basketbalistů si pochvaluje taktickou vyzrálost svých svěřenců a rovněž vyzdvihuje jejich sebevědomí

11.8.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Luboš Jeníček

Hráči dělají trenéra, trenér dělá hráče… Tato vzájemná symbióza platila doslova na basketbalovém mistrovství Evropy do šestnácti let. A český výběr tohoto vzájemného soužití využil k fantastickému úspěchu. Před zraky domácích fanoušků vybojoval stříbrné medaile. Nad nadšeným mládím dohlížel PETR TREML. „Rostly naše výkony i sebevědomí. Stoupali jsme výše a výše. Pořád jsme chtěli více a více,“ objasňuje politiku týmu, reprezentační kouč.


Pane trenére, před šampionátem jste se na tiskové konferenci spíše z legrace nadnesl, že by bylo skvělé
zopakovat stříbrnou jízdu českých žen na mistrovství světa. Stalo se. Co tomu říkáte?
Ano. Bylo to myšlené spíše z hecu. Vůbec jsem nedoufal, že bychom něco podobného mohli dokázat. Vždyť na mistrovství Evropy startovalo spoustu velice kvalitních družstev. Je to neuvěřitelné, neuvěřitelné. S týmem jsem zažil nádherných deset dnů. Stoupali jsme výše a výše. Rostly naše výkony i sebevědomí. Pořád jsme chtěli více a více. Bezprostředně po finále jsme sice byli zklamáni z toho, že se nám zápas nevydařil jako ty předchozí, nicméně stříbro je fantastický úspěch.

Dostalo se vám uznání od odborníků i veřejnosti.
Jak se vám poslouchají řeči o tom, že váš tým se stal největším překvapením šampionátu?
(pousměje se) Pochopitelně moc dobře. Určitě jsme všechny překvapili. Tohle nikdo od českého výběru nečekal. Navíc jsme hráli pohledný basketbal. Kluci se snažili velmi dobře bránit. V tak malém počtu podávali někdy až heroické výkony.

Řečeno basketbalovou terminologii: Teď jste mi přihrál na šoupák. Váš tým se prezentoval jako bezedná studnice sil, nemyslíte?
Klobouk dolů, jak kluci zvládli turnaj po fyzické stránce. Každý z hráčů základní sestavy si sice vybral na turnaji slabší chvilku, nicméně jeho výpadek dokázali nahradit ty další či hráči z lavičky. Musím pochválit celé družstvo, protože fungovalo přesně tak, jak jsme si představovali. Vzájemně jsme se doplňovali, všichni kluci co naskočili z lavičky, tak na palubovce ze sebe vydali maximum. A je úplně jedno, že hráli třeba jen dvě minuty.

Před mistrovstvím Evropy se živě diskutovalo na téma: Češi nemají vyrovnané hráče, jejich základní pětka o hodně převyšuje ty ostatní. Co byste vzkázal škarohlídům?
Je pravda, že základní pětka ostatní převyšuje. Šlo jen o to, jak se ti kluci z lavičky s tím vypořádají. Oni vůbec nebyli v lehké situaci, protože ze svých klubů jsou zvyklí hrát třeba pětatřicet minut. A v reprezentaci po většinu hrací doby sedí na střídačce a na palubovku naskakují na pětiminutové úseky. Chvíli jim to trvalo, ale srovnali se s tím a zvládali to výborně.

Vy jste zmínil jeden atribut, který je nejen při sportu velmi důležitý – sebevědomí. Když se rozdávalo, vaši svěřenci šli minimálně dvakrát…
(úsměv) Náš výběr byl názorným příkladem toho, co dělá mentální síla. Hráči byli neustále nabíjeni a dobíjeni. Když zjistili, že se dá hrát i s těmi nejsilnějšími týmy, rostlo jejich sebevědomí. V tomto nám nejvíce pomáhaly vyhrané koncovky. Ve sportovní branži dělá hodně hlava. Pokud si člověk věří, může se prakticky stát cokoliv. Samozřejmě, nemůže jen tak přijít z ulice, musí něco umět. Ukázalo se, že nejenom fyzická síla a trénovanost ve sportu něco znamenají.

Nesmíme opomenout také faktor X českého týmu, kterým byli diváci. Chtěl byste trénovat takový bezvadně sehraný tým?
Já už jeden podobný trénuji (mrkne). Ale vážně. Publikum bylo fantastické. Nebojím se říci, že právě naši fandové byli pověstným jazýčkem na vahách, a to zejména v koncovkách zápasů. Kdybychom hráli někde v jiné zemi, kluci by ze sebe nedokázali dostat tolik, kolik z nich vyždímali diváci v Pardubicích či Hradci Králové. Bez jejich pomoci se klidně mohlo stát, že bychom nevyhráli úvodní dva zápasy ve skupině a mohli jsme hrát třeba o záchranu.

Přestože jste vstupovali do šampionátu s tím, že chcete zachránit elitní divizi, jste vyhráli základní i osmifinálovou skupinu a
zastavili se až ve finále. Nebyl to příliš nízký cíl?
(zamyslí se) Ne, ne. V situaci v jaké jsme se nacházeli před šampionátem, se jednalo o zcela reálný cíl. V přípravě jsme prohrávali, před mistrovstvím kluky hromadně napadla angína, která nám sebrala Pecháčka. Ale opakuji, povedla se nám týmová chemie. Kluci od začátku věděli, za čím jdou. Bylo jasné to, že když budou v obraně podávat maximální výkony, přijdou i úspěchy v útočné fázi. Někdy se dostali do takového laufu, že proměňovali neuvěřitelné střely. Dát jim teď míč, tak už je určitě nezopakují.

Vaši svěřenci zvládali kritické momenty. Tím nejdůležitějším bylo celé čtvrtfinálové utkání s Lotyšskem. Právě tato fáze vyřazovacích bojů je tenkou hranicí mezi úspěchem a neúspěchem, souhlasíte?
Naprosto. Přestože už postup do play off byl pro nás úspěch. Pochopitelně jsme se ale chtěli dostat do hry o medaile. V tomto utkání jsme nastupovali jako papírový favorit a tato role nám neseděla. Vůbec se nám nedařilo, utkání jsme zlomili vůlí a bojovností. Právě v tomto zápase nám nejvíce pomohli fanoušci. Báli jsme se přechodu z malé haly na Dukle do velké ČEZ Areny, protože ve velkém prostoru se diváci rozmělní a podpora z jejich strany nebude tak velká. Nicméně atmosférou jsme byli překvapeni. Dotlačili nás k výhře.

Pane trenére upřímně, čekal jste, že si na finále najde cestu do pardubické ČEZ Areny pět tisíc fanoušků?
(vypálí) Absolutně ne. Bylo to opravdu velmi příjemné zjištění. Před vyřazovacími boji jsme si říkali, kolik se nám asi podaří dostat do ČEZ Areny diváků. Při počtu tří tisíc jsme použili slovo bomba. Takže teď nevím, co říci. Snad neuvěřitelná bomba (úsměv). Jsme rádi, že si našli v tak hojném počtu cestu na finálový zápas. I když jsme prohráli, snad jsme některým z nich udělali radost.

Ještě jednou věcí váš tým udivoval. Vy jste se dokázali vyrovnat s každou situací. Nahradili jste nemocného Pecháčka, vyřešili jste problémy s rozehrávači. Znamená to, že
jste měl k dispozici variabilní výběr?
Všechny problémy jsme řešili za pochodu. Původně jsme chtěli hrát na více vyšších hráčů s tím, že Peterka bude moci hrát na křídle. Tato alternativa padla absencí Pecháčka. Museli jsme vsadit na menší sestavu. Ale kluci ukázali, že se umějí velice rychle přizpůsobit. Na svůj věk se ukázali velmi takticky silní. Trenérské pokyny dokázali okamžitě přenést na hřiště. Přitom u mladých hráčů právě toto bývá dost složité.

Na evropském šampionátu jste prohráli pouze dvakrát a shodou okolností se státy z bývalé Jugoslávie. Je zatím něco více nebo se pouze jedná o náhodu?
Už jsem na to také myslel. Jak Srbsko, tak náš finálový přemožitel Chorvatsko mají v v krvi basketbalovost. Sílu francouzského nároďáku můžete porazit českou chytrostí, ale tyto národy umějí perfektně číst hru. Navíc mají vysoké sebevědomí a dokážou potrestat sebemenší chybu. To ostatní mančafty pod tlakem tu chybičku nenajdou.

Velkou měrou ke stříbrné „hroudě“ pomohli pardubičtí hráči Peterka se Šoulou. Ať už to byla střelecká či doskoková potence prvního z nich nebo bojovnost toho druhého…
Byli základními stavebními kameny týmu. Martin Peterka odehrál celé mistrovství ve výborné formě. Jirka Šoula, který v reprezentaci dříve podával střídavé výkony, je měl nyní vyrovnané. To je prototyp hráče, který maká do úmoru. Přes bolest zad šel do všeho na sto procent. On si asi nejvíce uvědomoval, že šance zahrát si na mistrovství Evropy před vlastními diváky už se nemusí opakovat. Ten by hrál i se zlomenou nohou…
Stříbrná jízda

Základní skupina
Česká rep. – Španělsko 70:67
Česká republika – Řecko 85:56
Česká republika – Polsko 78:74

Osmifinálová skupina
Česká republika – Srbsko 75:88
Česká republika – Rusko 80:75
Česká republ. – Německo 78:72

Čtvrtfinále
Česká republ. – Lotyšsko 68:66

Semifinále
Česká republ. – Francie 73:65

Finále
Česká rep. – Chorvatsko 57:67

Autor: Zdeněk Zamastil

11.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ladislav Špiner jako Rasputin

Rád se hrabu sám v sobě, říká herec Ladislav Špiner

Doprava v Sezemicích kvůli uzavírce v Býšti zažívá krušné časy.

V Sezemicích stojí kolony aut

Vzpomínka i mše za vypálené Ležáky

Ležáky - Výročí vyvraždění osady Ležáky, která byla vypálena odvetou za pomoc paraskupině Silver A si v neděli připomněli domácí i světoví představitelé. Mrtvé i přeživští vzpomenula mše i pietní obřad.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda v Čankovicích: Dvě auta, devět zraněných, jedno úmrtí

Čankovice - Záchranáři i s vrtulníkem zasahovali u čelního střetu dvou aut. Nehoda si bohužel vyžádala jeden lidský život

Dva tonoucí. Jen jeden měl štěstí

Mělice, Opatovice nad Labe – Dvakrát tento víkend vyjížděli záchranáři k případu tonoucích osob. Úspěšní byli pouze jednou.

OBRAZEM: Nově narozená miminka z Pardubicka

Pardubice - Díky vstřícnosti pardubické porodnice vám dnes na našich stránkách přinášíme fotky nejmladších Pardubáků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies