S takovým jménem prostě nemůže v soutěži krásy chybět. Vždyť víte, co se říká: Jsi hezká jako růžička… Má to ale jeden háček ANNA RŮŽIČKOVÁ se neuchází o korunku miss České republiky, nýbrž o titul nejhezčí hráčka ragby. Studentka VŠE upsala svojí duši pardubické Explozi.

Anno prozraďte, kdo vás nominoval do této ankety?
Nominaci jsem dostala příkazem od trenéra. Takže jsem se moc vymlouvat nemohla, i když soutěže krásy nejsou vůbec moje parketa. Ale zatnula jsem zuby a nechala se vyfotit. Jen jsem doufala, že to pro mne prvním kolem skončí a já budu moct říct, že jsem se snažila. Ale bohužel (úsměv).

Z vašich slov vyplývá, že se vám do soutěže moc nechtělo…
Ano, váhala jsem. Tým mě ale podporoval a já ho nechtěla zklamat. Nicméně jakoukoli šanci na výhru neberu vážně. S kamarády, rodinou i přítelem si z toho děláme legraci. Když jsem nominaci oznamovala mamce, tak první, co řekla: To jsi musela být nadšená, že se fotíš (směje se).

Těžko být na hřišti při takovém druhu sportu namalovaná či stále upravená. Řeší vůbec ragbistky krásu nebo je to pro ně vedlejší disciplína?
Samozřejmě ale nepřehání to. Chováme se jako normální holky. Někdo se na hřiště upraví, třeba jen pro pocit, někdo to vůbec neřeší. Záleží na hráčce, ovšem během hry na to nikdo nemyslí. Vlasy máme rozcuchané a nevadí nám to. A po zápase se moc rády namalujeme, vezmeme šaty a někam vyrazíme jako „dámy" (rozesměje se).

Může být tato soutěž propagací ženského ragby, když vezmeme v potaz, že se výsledkově moc do sdělovacích prostředků tento sport nedostane?
To bych řekla je i jeden z hlavních cílů holek, co do soutěže jdou. Ne pro nějaký titul krásky, ale aby se rozšířilo, že existuje nějaké ženské ragby. A kde všude po republice už jsou založeny týmy. Myslím, že každý klub se potýká s nedostatkem hráček. Jedním z důvodů toho je, že mnoho dívek a žen ani neví, že se tento sport u nás hraje.

A může i tato zdánlivě nesportovní soutěž přilákat do ragbyových klubů nové zájemkyně?
Doufám, že ano. Náš sport naráží na předsudky typu, že ragby není pro ženy a že ho hrají jen holky, co mají metr osmdesát a aspoň osmdesát kilo. To není pravda. Soutěží se snad ukáže, že ragbistky jsou normální a hezké holky.

Je to sice soutěž o kráse, ale nerozhoduje spíše aktivita široké veřejnosti při klikání u jmen jednotlivých adeptek?
O krásu fakt tolik nejde. Ale budeme rády, když se o soutěži dozví co nejvíce lidí, protože se tím zároveň rozšíří ženské ragby. To je náš hlavní cíl.

A co vy? Zburcujete známé, založíte si na facebooku speciální skupinu, nebo to prostě necháte jen na ostatních?
Nehodlám se nijak propagovat. Svým kamarádům jsem dala vědět, že v soutěži jsem, ale tím to pro mne končí.