Ač příprava nebyla optimální, zaznamenala pardubická orientační běžkyně JANA KNAPOVÁ na mistrovství Evropy v Jeseníkách dvakrát páté místo ve štafetových závodech i dvě individuální umístění na začátku třetí desítky. Na krátké trati 5 km doběhla jednadvacátá a na klasice 10,3 km dvaadvacátá. To jsou v konkurenci více než sedmdesáti závodnic z dvaceti jedna zemí velmi solidní výsledky. A na krátké trati i nejlepší umístění z šestice českých děvčat.

Mistrovství Evropy skončilo. Jak byste ho zhodnotila?
Bylo to pěkné. Když vezmu tratě, prostory, lesy, myslím, že to bylo velmi povedené mistrovství. A co se týče mých výkonů? Určitě jsem čekala víc, ale když přihlédnu k přípravě v posledním měsíci, měsíci a půl, tak myslím, že můžu být víceméně spokojená.

Jak se odvíjela vaše příprava na evropský šampionát?
Tréninková příprava přes zimu a na začátku jara šla dobře. Jenže pak mě začaly trápit vracející se záněty horních cest dýchacích, až jsem to nakonec musela na přelomu dubna a května přeléčit antibiotiky. Tím pádem vynechat úvodní závody světového poháru v Polsku. Pak se to ještě táhlo, přidaly se alergie, takže během doby, kdy by bylo potřeba ještě trochu máknout a nějak to doladit, tak jsem spíš řešila, jestli si vůbec můžu dovolit jít běhat a na jak dlouho. Nebylo to tedy z hlediska přípravy ideální. Ale ten základ ze zimy a z minulých let tam byl, takže z toho to šlo.

Myslíte si, že to bylo znát na vašich výkonech?
Fyzicky to bylo znát, ke konci šampionátu. Už jsem byla dost unavená. Paradoxně se to možná víc promítlo do psychiky. Je těžké přesvědčit se, že na to člověk po tréninkovém výpadku má. Samozřejmě jsme na tom pracovali a závod od závodu to bylo lepší.

Šest náročných závodů v osmi dnech – opravdu nabitý program. Když zhodnotíte své jednotlivé výsledky, s čím jste spokojena a s čím ne?
No… (váhá). Je otázka, zda hodnotit výsledky nebo výkony. Myslím si, že pátá místa ve sprintové smíšené štafetě i ženské štafetě jsou super výsledky. Bohužel ani na klasické, ani na krátké trati to nebylo v nejlepší patnáctce. A to proto, že výkony nebyly dobré a já s nimi nemůžu být spokojená. Závod na klasické trati byl ze začátku dobrý, ale ke konci jsem špatně zvolila postup mezi kontrolami. Navíc jsem v závěru chybovala. Už jsem toho měla plné kecky a nepohlídala si to. A na krátké trati se mi nedařilo od začátku. Nezvládla jsem se pořádně dostat do mapy v úvodní, těžší pasáži.

A se svými výkony ve štafetách spokojená jste?
(úsměv) Bude to znít asi dost negativně, ale se svým výkonem ve sprintových štafetách spokojená nejsem. Tam jsem se ještě nezvládla úplně psychicky srovnat. Asi jsem měla na víc, než jsem si v tu chvíli připustila. Ale v závěrečných štafetách už to bylo dobré. Jsem spokojená, že se mi podařilo projít těžší pasáže, kde i favoritky chybovaly, čistě. Už jsem byla hodně unavená, ale s mapovým výkonem jsem relativně spokojená.

Co se vám vybaví s odstupem času vybaví, když se řekne ME 2016 v Jeseníku?
Že to tam bylo moc pěkné ale také náročné. Už když jsem si hodnotila sprintové štafety a pak každý závod, co jsem tu běžela, tak jsem se nedokázala rozhodnout, zda to bylo fyzicky nebo mapově náročné. Většinou se člověk dokáže přiklonit k jednomu. Tady však obě ty složky ve všech závodech byly hodně vyrovnané. To je asi to, co se mi vybaví – pěkné, těžké závody.

Evropský vrchol se konal doma. Jak to na vás působilo?
V určitých momentech to pomáhá. Jako závodník trochu lépe vím, jak se v terénu pohybovat. Máme české terény víc zažité než soupeři ze zahraničí. Nicméně všechny týmy tady až dva měsíce dopředu trénovaly. V lesích Jeseníků i Rychleb pobíhali cizinci, všichni tu byli na soustředěních, takže i oni dost dobře věděli, do čeho jdou. A určitě to byl větší tlak na nás všechny závodit doma, ale zároveň bylo super, že jsme tu měli fanoušky, kteří nás podporovali a hnali kupředu.

Šampionát snímaly kamery České televize a z každého závodu běžel přímý přenos či záznam. Jaké to bylo dávat ihned po doběhu interview?
(smích) Lidé se dívají na televizi a rozebírají každé naše slovo. Přitom když jsme se o tom bavili v týmu, shodli jsme se, že dáme po doběhu rozhovor a nevíme, co jsme vlastně řekli. Takže my až zpětně z televize zjišťujeme, co jsme tam vlastně vyprávěli (úsměv).

Co vás čeká v následujících dnech a týdnech?
Zkoušky ve škole na magisterském studiu, víkendové závody v Ivančicích a další víkend pak nominační závody na mistrovství světa ve Švédsku. Rovnou odtamtud poletím do Finska na prestižní klání klubových štafet do Jukoly. A pak už začne příprava k samotnému mistrovství světa. Tedy samozřejmě pokud mi ty nominačky vyjdou. (kli, zz)