Dlouho trvala cesta nahoru, dolů to však byl fičák! Pardubičtí basketbalisté prohráli i druhé utkání nadstavby (68:85) a rychle dali zapomenout na parádní formu z před měsíce. S nadsázkou se dá říci, že utkání proti Děčínu bylo reklamou na odrazení fanoušků a návodem na zkažený sobotní večer. Pardubický kapitán ZBYNĚK POSPÍŠIL nabádá k návratu k poctivé práci.

Zbyňku, podali jste bezkrevný výkon. Nemohla v úvodní čtvrtině zanechat na vašem týmu stopy prohra v Prostějově, kde jste také nezvládli roli favorita?
Nejen v úvodní čtvrtině. Po celé utkání nás svazovala nervozita, protože se nám opět nedařilo plnit roli favorita. Přeci jenom základní část jsme dokončili na třetí příčce, tak je logické, že nás každý pasuje nahoru. Ano, byl to jeden z faktorů, který ovlivnil náš výkon. Jenže… Tyhle pozice jsme si jednou vydobyli a musíme je hájit. A proti Děčínu jsme je nepotvrdili. Takže je úplně jedno, jaký ten důvod naší prohry byl.

Vypadalo to, jako by se váš tým sešel na hřišti poprvé. Kam se vytratilo kolektivní pojetí?
Chyběla nám chytrost v útoku, k tomu abychom si vytvořili více otevřených střel nebo se nacházeli ve volných pozicích. Na každý koš jsme se strašně napracovali, a naopak každý koš, který jsme dostali, byl zadarmo. V tomto spatřuji hlavní rozdíl mezi obě týmy. Děčín se zkrátka na výhru tolik nenadřel.

V první půli jste měli strašidelnou střeleckou úspěšnost. Vaše pokusy o centimetry míjely cíl. Nemohlo to být zapříčiněno také tím, že jste se dostali do ČEZ Areny po měsíční pauze?
Někdy se střelecká smůla přilepí na ruce, s tím nic neuděláte. Nechci moc ale spekulovat jestli je to tím, že jsme v ČEZ Areně měsíc byli nebo nebyli. Každý z nás střílí tak, jak je naučený. Jednou je to procento  nahoře, podruhé dole. Nezbývá nám nic jiného než věřit, že když v tomto utkání bylo nízké, bude v příštím zápase nadprůměrné.

Zajímavý je pohled do zápisu z prvního poločasu. Měli jste 38 střeleckých pokusů, zaznamenali 10 útočných doskoků, ovšem dali jste jen 32 bodů…
K tomu není co dodat. Vychází z toho nízké procento. V tomto zápase nás opravdu brzdil útok.   Jak jste již trefně poznamenal, při řešení některých akcí to vypadalo, jako když spolu hrajeme poprvé. Situace jsme řešili nestandardně. Často jsme jeden na druhého koukali, co provádí. Hráli jsme něco, co nemáme nacvičené, co neznáme.

Na chvíli opusťme téma útoku. Váš tým se nepodržel ani v obraně. Kolikrát jste soupeři nechávali prostor i ve vymezeném územím pod košem. Takový Landa mohl dlouho zaměřovat váš koš. Proč tolik volnosti?
Přesně stejná věc nás trápila v Prostějově. Nechávali jsme strašně jednoduše vnikat do obrany najíždějící hráče. Proto jsme si museli vypomáhat ve dvou a on lehce přihrál spoluhráči, který volné pozice proměňoval. A zrovna Landa je velmi zkušený hráč.

Ze strany vašeho družstva nezafungovalo ani kouzlo třetích otáčecích čtvrtin. Co se dělo v poločase za dveřmi vaší kabiny?
Trochu se šatnou prohnal vítr. Věděli jsme, co děláme špatně a řekli jsme, že to budeme dělat jinak. Byli jsme všichni odhodláni udělat ve druhé půlce maximum pro zvrat. Už jsme v letošní sezoně v podobných pozicích byli, kdy jsme dokázali otáčet stav i z minus patnácti. Jenže proti Děčínu nebyla chytrost na naší straně.

Nedá se říci, že byste utkání zabalili, nicméně pokaždé, kdy jste stáhli dvacetibodové manko, soupeř vám rychle znovu unikl. Jak hodně to bylo frustrující?
Přesně tak. My jsme pracně a poměrně dlouho stahovali výrazný náskok protivníka. Tuším, že jsme se jednou dostali na deset a pak asi na třináct. Jenže vzápětí Děčín znovu odskočil. A co je nejhorší, že úplně hravě. Nechali jsme ho skórovat z jednoduchých pozic. To každý tým, který vynakládá při stahování ztráty fyzické síly, dost sráží psychicky dolů. S tímto se zápas nedal otočit.

Ještě jednou se vraťme k útoku. Zatímco v Prostějově jste totálně vyhořeli v obraně, tak s Děčínem jste propadli směrem dopředu. Máte pro to vysvětlení?
Opakuji, s každým košem soupeře a naopak naší nevydařenou střelou se vytrácelo sebevědomí. Některé pozice jsme neměli špatné, ale tím, že jsme se už báli střílet, jsme je přecházeli. Stačilo proměnit dva tři pokusy a Děčín by při dalších  musel více vytáhl obranu. No a nám by se uvolňovalo místo pro manévrování  pod košem. Ale to jsou všechno kdyby. Když soupeř zjistil, že nám zvenku střely nepadají do koše, ještě více zahustil vnitřní prostor. Pak už prakticky bylo těžké prosadit se odkudkoliv.

V nadstavbové části se zatím absolutně nedaří vašemu ústřednímu rozehrávači Žabasovi a proti Děčínu se k němu připojil Muirhead…
Těžko říct, jestli se jim nedařilo. Ten zápas nebyl špatný pouze v útoku, ale rovněž v obraně. Pokud zahájíme utkání s tím, že několikrát za sebou neubráníme útok soupeře, tak z toho nemůžeme zahrát protiútok. Což je naše silná stránka. A když se nám nepodaří přejít do rychlého protiútoku, nebudeme dávat jednoduché koše. A proto nezbývá nic jiného než, praktikovat postupný útok pět na pět. Přeci jenom v těchto situacích se prosadit je ale obtížnější. I když jsme nedali ani sedmdesát bodů v útoku, celý problém vidím v obraně. Stará basketbalová pravda říká, že jen z dobré obrany se dá vyrážet do rychlého protiútoku.

Kam se vytratila pohoda vašeho týmu po skoro až bezstarostných výkonech ze závěru základní části a ze zápasů poháru?
Teď už je jasné, že nám tak dlouhá přestávka mezi pohárem a začátkem nadstavby vůbec neprospěla. Na to se však nemůžeme ani nesmíme vymlouvat. Měsíc se nehrálo, ale podobně na tom byly také ostatní týmy. My nyní budeme muset zatnout zuby a poctivou prací v tréninku se vrátit zpět na těžce vydobyté pozice.

Jste kapitán, jaký budete mít ke svým kolegům proslov?
Nejdříve si budeme určitě muset rozebrat poslední zápas s Děčínem. Určitě k němu mám rovněž já pár věcí. A co se týče nějakého proslovu, myslím si, že zatím   z toho nebudu dělat nějakou velkou kauzu. To, že nám nevyšel vstup do nadstavbové části, není dobré, ale nevidím to jako tragédii. Není na místě panikařit, musíme se vrátit k našemu basketbalu.  Jediné na co nemůžeme čekat, že to přijde samo a že nám dá někdo něco zadarmo. V horní skupině jsou již všechny týmy silné. Pokud do zápasů nedáme maximální nasazení, budeme mít problémy. A je jedno jestli venku nebo doma.

Zaznělo z kabin

Jan Slowiak, trenér Pardubic: „Děčín si jednoznačně zasloužil vyhrát. Od prvních minut byl agresivnější, důraznější a hlavně chytřejší. Jeho hráčům lépe fungovala hlava. Sami jsme se dostávali do problémů zahozením spousty jasných pozic. Jednalo se o podobný problém jako v Prostějově. My máme míč na ruce, rozběhlého hráče do rychlého protiútoku a nedokážeme na něj přihrát. To jsme v tomto utkání udělali snad čtyřikrát. A tyto situace nás zalamovaly. Jak utkání postupovalo, byl výrazný rozdíl ve střeleckém sebevědomí obou týmů. Třeba s jakou lehkostí střílel na koš Pope a my naopak přecházeli některé výhodné pozice. Dlouhá pauza mezi Českým pohárem a nadstavbovou částí nám rozhodně nepomohla. Do herní pohody se znovu budeme muset těžce vydřít. Nic nepřijde samo, nikdo nám nic zadarmo nedá. V obou zápasech  jsme neukázali vůbec žádnou obranu, žádnou týmovou obranu ani komunikaci. V útoku nám odešla střelecká sebedůvěra. Jak je vidět, existuje hodně bodů, na které se musíme zaměřit a hodně na nich pracovat."

Pavel Budínský, trenér Děčína: „Myslím, že málokdo očekával, že by Děčín vyhrál v Pardubicích po takovémto průběhu a s takovýmto  výsledkem. Troufnu si tvrdit, že to byl náš nejsuverénnější výkon na cizím hřišti.  Předvedli jsme velmi koncentrovaný a disciplinovaný výkon, především v prvním poločase. Už v první čtvrtině jsme se dostali do skutečné pohody, protože jsme celkem solidně bránili. Vytvářeli jsme si velmi dobré pozice a hráli jsme i chytře. To bylo dobrou exekucí našeho taktického plánu. Tím, že se dostali do hry všichni hráči, cítili jsme pohodu. Dvojciferné vedení nás nastartovalo. Vždyť jsme měli velkou motivaci Pardubice ve třetím vzájemném utkání konečně porazit. Druhý poločas jsme zvládli také vcelku zodpovědně. Byť se v něm   objevily úseky, kdy jsme zpomalili , což normálně není naše hra. Nicméně výsledek je pro nás velmi lichotivý, nic neznamenající, ale povzbudivý pro další boje v A1. Byl jsem mile překvapen a potěšen výkonem svých svěřenců s ohledem na to, že jsme ve středu večer hráli s Kolínem. V Pardubicích jsme to zvládli s noblesou a hráčům bych chtěl za to moc a moc poděkovat. Především pro ně to je sladké vítězství."