Pardubičtí hasiči poslední dobou vyjíždějí k požárům, pod kterými jsou podepsáni bezdomovci. K tomu poslednímu došlo v dlouhá léta opuštěné a rozestavěné hale v Tyršových sadech.

Hasiči přijali oznámení o požáru krátce po čtvrt na devět večer. K ohni vyrazil zásahový vůz a cisterna.
Na místě však na hasiče čekalo hned několik překvapení – v první řadě zakouřený prostor, ve kterém museli použít dýchací masky.

Skrytá místnost?

Další záhadou byl ale samotný oheň. Plameny sice byly vidět za jednou z cihlových příček, která nebyla dostavěna až ke stropu, hasiči se k nim ale ani po chvíli bloudění ve sklepních prostorách haly nemohli dostat. Proto se zprvu hasilo jen odrazem vody od stropu. Kromě toho, že nebylo jasné kde, nebylo poznat ani to, co vlastně hoří.

V koutě bezdomoveckého pelechu hasiči našli vybudované ohniště. To však bylo na betonové podlaze a u cihlové zdi. Záhada „tajemné místnosti“ se vysvětlila až ve chvíli, kdy s pomocí žebříku vystoupili hasiči až těsně pod strop, nad úroveň nedostavěných příček.

Zeď nakonec padla

„Zeď místnosti tvořila tenká cihlová příčka, za ní se však nacházela normální cihlová zeď. Jenže v úzkém meziprostoru mezi nimi byla mezera vyplněna izolačním materiálem – zřejmě polystyrenem,“ vysvětlili zasahující hasiči.

Zřejmě vlivem žáru od ohníčku totiž chytila právě izolace mezi stěnami. Protože však místo mezi zdmi bylo velmi obtížně přístupné pro hašení, musely přijít ke slovu poněkud drsnější metody – a sice bourací nářadí.

Aby byl oheň bezpečně uhašen, pustili se hasiči do vybourávání příčky, což s trochou nadsázky připomínalo koncertní show legendární kapely Pink Floyd – The Wall (Zeď).

Poté, co na zem dopadly první cihly, ukázalo se, že izolace hořela doslova za celou zdí.
„Po rozebrání příčky byl hořící materiál mezi stěnami dohašen. Škoda na majetku tady v podstatě žádná nevznikla, objekt je určen k demolici,“ konstatoval na místě velitel zásahu Josef Formánek.